«OCT DEC JAN » 11 2008 2009 2013 » 5 captures 19 Feb 09 - 12 Jan 13

Close Help

n  Ráda bych Vás čtenářům INFORMACÍ představila v prvé řadě jako svého nástupce ve funkci předsedy Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP). Byla to právě práce ve SKIPu, která nás v roce 1990 svedla dohromady. Proto moje první otázka bude zaměřena na působení SKIP na naší profesní scéně. Jak posuzujete v tomto směru roli SKIP, co myslíte, že se nám za uplynulých devět let podařilo a naopak, kde má SKIP ještě rezervy?

Nejdříve k tomu, co se povedlo. Za uplynulých devět let se podařilo vytvořit stabilizovaný knihovnický spolek s přibližně dvanácti sty individuálních a kolektivních členů, který má deset regionálních organizací a několik odborných skupin. SKIP ročně pořádá nebo se spolupodílí na desítkách odborných akcí nejen pro své členy, ale pro nejširší knihovnickou veřejnost. Bohaté jsou také mezinárodní kontakty, díky kterým mohou členové SKIP získávat zahraniční zkušenosti. SKIP zastupuje své členy ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování nosičů zvuku a zdá se, že tato oblast bude v budoucnu pro knihovny mimořádně důležitá. SKIP vydává pro své členy informační bulletin, má svoji prezentaci na webu – www.nkp.cz. Naučil se také aktivně lobovat mezi poslanci, což dokazuje například prosazení projektu RISK (Rozvoj sítě veřejných knihoven), ale také vymezení úlohy knihoven v připravovaném zákonu o svobodném přístupu k informacím. Veškerá činnost SKIP je především výsledkem dobrovolné aktivity jeho členů, neboť SKIP získává jenom nepatrnou podporu od státu ve formě účelových grantů na některé projekty.

Teď trochu k tomu méně povedenému. SKIP se nepodařilo získat širší podporu některých velkých knihoven, menší je také zastoupení knihovníků z oblasti odborných a vysokoškolských knihoven. Úroveň aktivit jednotlivých regionálních organizací je rovněž velmi rozdílná a vždy je závislá na tom, zda se podaří získat několik tahounů, kteří, jak se říká, “roztočí kola”. Nepodařilo se také rozvinout činnost některých odborných sekcí. Je to trošku uzavřený kruh: protože nemáme z některých oblastí dostatek aktivních členů, nejsme schopni nabídnout atraktivní program. Příčina podle mě je především skryta v naší socialistické minulosti, která zcela zdiskreditovala jakoukoliv ideu sdružování. Proto se mnozí knihovníci stále ještě na SKIP dívají jako na nějakou zakuklenou podobu socialistických odborů. Mám také pocit, že představitelé některých knihoven by těžce nesli, kdyby jim do kuchyně nahlížel nějaký SKIP.

Jak už se nám někdy stává, svět se pohybuje trochu někam jinam. Knihovnické spolky v rozvinutých zemích jsou důležitou součástí národních knihovnických systémů a mají mimořádně silnou pozici v oblasti standardizace, vzdělávání, podpory vzájemné spolupráce, ale také při rozdělování grantů z různých zdrojů. Členství v knihovnických spolcích je zde především výrazem profesionality a získání funkcí ve spolku věcí mimořádné prestiže a možnosti ovlivňovat běh událostí. Zde máme tedy ještě hodně práce, i když některé problémy generačního charakteru vyřeší asi pouze čas. Jiná doba potřebuje prostě jiné lidi.

n  Druhou Vaší významnou funkcí je předsednictví v Ústřední knihovnické radě (ÚKR). Pro nezasvěcené nutno dodat, že jde o poradní orgán ministerstva kultury České republiky (MK ČR), v němž jsou zastoupeni představitelé ústředních knihoven i knihovnických sítí, které nespadají pod gesci MK ČR. Od činnosti ÚKR často očekávají knihovníci řešení mnoha společných problémů a nerealizovaných požadavků. Myslíte si, že je postavení ÚKR takové, aby mohla dostát takovým předpokladům?

Rozhodně nikoliv. Je třeba si uvědomit, že pro naše knihovny stále platí zákon o jednotné soustavě knihoven z roku 1959. Z jeho hlediska by mělo ministerstvo kultury působit jako ústřední orgán státní správy pro všechny knihovny. Reálně to ovšem v posledních devíti letech vypadalo tak, že ministerstvo spíše zpochybňovalo nutnost jakékoliv péče o knihovny ze strany státu. Ústřední knihovnická rada je z hlediska zákona poradním a iniciačním orgánem ministra kultury – nic více a nic méně. Snažíme se proto ministrovi radit a upozorňovat na problémy. Vše je ovšem závislé na ochotě ministerstva naslouchat a také něco dělat. Současný ministr kultury Pavel Dostál, se kterým jsme byli v kontaktu již při jeho působení ve Sněmovně, jednoznačně deklaroval zájem zabývat se knihovnami a připravit novou knihovnickou legislativu. Uvidíme tedy, zda dojde k nějaké změně.

V rámci ÚKR jsme se ale dohodli vyvíjet i aktivity částečně nezávisle na ministerstvu kultury. Proto jsme připravili pro dvě jednání parlamentního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu…. analytické materiály o současném stavu knihoven, zabýváme se Zásadami meziknihovních služeb, připravujeme materiál Strategie knihoven v ČR apod. Výsledky, jak už to bývá, jsou ovšem závislé především na míře aktivity jednotlivých členů a ta je velmi rozdílná.

n  Jako ředitel odboru knihovnictví Národní knihovny České republiky (NK ČR) vedete tento atypický odbor NK ČR k systematické spolupráci různých typů a druhů knihoven. Z příkladů uvedu alespoň provedení rozsáhlého průzkumu současného stavu využívání informačních technologií v knihovnách ČR nebo zcela nové pojetí a rozšíření webovské stránky NK ČR určené “Knihovnám”. Poslední otázka se proto bude týkat problematiky spolupráce knihoven. Nemáte pocit, že spolupráce různých typů knihoven přes mnohé proklamace je ve svém celku nedostatečná, v čem vidíte příčiny současného stavu a jaká jsou z něj dle Vašeho názoru východiska?

Zmíněný průzkum využívání informačních technologií naznačil, že české knihovny jsou v tomto ohledu velmi dynamické a jsou schopny časem eliminovat zpoždění oproti rozvinutým zemím. Průzkum ale také jednoznačně prokázal, že v našich knihovnách nefungují základní systémové prvky typické pro každý národní knihovnický systém, jakými jsou souborné katalogy, sdílená katalogizace, meziknihovní služby a dodávání dokumentů a další. Toto jsou ovšem oblasti založené na spolupráci. Knihovny na celém světě mají své ekonomické problémy a vědí, že ani v budoucnu objem financí na jejich činnost nebude větší. Naopak objem informačních zdrojů i náklady na provoz rostou. Budoucnost knihoven je založena na spolupráci, na vzájemném sdílení zdrojů.

Ačkoliv jsou knihovny ke kooperaci přímo odsouzeny, zdá se, že spolupráce je tou nejobtížnější knihovnickou disciplínou. Příčin je jistě celá řada. O jakési sociálně psychologické dimenzi jsme již hovořili v souvislosti s činností SKIP. Zde bych ještě doplnil a podtrhl otázku vzdělávání a kvalifikace pracovníků knihoven. Myslím si, že mnohým vedoucím pracovníkům chybí odborná kvalifikace pro spolupráci. Ale jsou i další, mnohem objektivnější faktory. Například totální resortismus, který pěstuje státní správa a zřizovatelé knihoven či pravidla hospodaření, která jen velmi obtížně umožňují sdružování prostředků. Sem také patří vzájemně nevyjasněné kompetence jednotlivých typů knihoven, nedostatečné financování klíčových funkcí a projektů apod. Stát by se v oblasti knihoven nemusel příliš angažovat v přímém financování knihoven (to by mělo být úkolem jejich zřizovatelů), ale měl by se starat především o podporu fungování knihovnického systému jako celku. Zde by měla být klíčová právě podpora vzájemné spolupráce. Něco takového nám ovšem zcela chybí.

O východiscích by se dalo asi říci mnoho moudrého, ale osobně vidím pro každého z nás jednu otevřenou možnost – začít spolupracovat. Spolupráce ovšem není to, že se čas od času dostavím na nějakou odbornou konferenci, nebo že aktivně hlídám, zda sousedovi už pošla koza. Je to především můj čas, má práce, mé vědomosti investované do něčeho, co může byt prospěšné ostatním. Úspěchy i neúspěchy se určitě dostaví!

n  Děkuji Vám za rozhovor a přeji nám všem, aby se Vám práce ve všech třech funkcích co nejvíce dařila.

PhDr. Vít Richter (*1949) je absolventem Katedry knihovnictví a vědeckých informací FF UK. Titul PhDr. obhájil v roce 1980. V roce 1971 začal pracovat v Národní knihovně, dříve Státní knihovně ČR, v odboru služeb a speciálních oddělení. V letech 1992–1995 odpovídal za přípravu a realizaci výstavby Centrálního depozitáře NK ČR v Praze-Hostivaři, jehož byl v letech 1996–1997 ředitelem. Je náměstkem ředitele NK ČR a od 1998 ředitelem odboru knihovnictví. Na 3. sjezdu SKIP v září 1998 byl zvolen předsedou SKIP.

Hlavním bodem jednání prvních podzimních zasedání Ústavní rady KNAV byly otázky související s vystěhováním dvorany, studovny a dalších místností v přízemí budovy Akademie věd a zajištění služeb čtenářům po dobu rekonstrukce. Stěhování “postihlo” až na malé výjimky (knihvazárna, rozmnožovna) prakticky všechna oddělení a pracovníky KNAV. Přednostně bylo třeba řešit potřeby uživatelů, tj. byl připraven, projednán a zajištěn systém dodávání publikací z depozitářů do půjčovny, otevřené v bývalém oddělení knih v hale budovy. I v tomto – pro pracovníky KNAV značně “náročném” – období pokračovaly všechny práce na implementaci BIBIS (od 2. 9. 1998 se provádí katalogizace pouze v BIBIS), na realizaci projektu LINCA, na rozšiřování webovské stránky KNAV. Ústavní rada se zabývala problematikou meziknihovní výpůjční služby (MVS) a schválila formulář pro MVS k vypůjčení dokumentu elektronickou cestou. Příslušné informace jsou umístěny na webovské stránce KNAV. Velkým úkolem, jehož plnění průběžně sledovala Ústavní rada, bylo zpracování dat pro vládní “Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje” (RIV) podle zadaných požadavků. Hlavní tíha tohoto mimořádně důležitého úkolu padla na kolegyně, zpracovávající data pro ASEP. Potřebné doplňky však nebylo možné získat bez úzké spolupráce s příslušnými pracovníky z akademických ústavů. Ve spolupráci s ústavy AV ČR se plní další rozhodnutí Ústavní rady KNAV, podle něhož obsahy jednotlivých čísel časopisů vydávaných nakladatelstvím ACADEMIA anebo akademickými pracovišti, která nemají vlastní webovské stránky, jsou vystavovány na webovských stránkách KNAV. K zajištění výše uvedených úkolů byly pořádány semináře a dílny jak pro pracovníky akademických knihoven (ASEP – 29. 9., 11. 11.), tak pro pracovníky KNAV workshopy LINCA (7. 8. a 19. 11.) a interní workshop k užívání Internetu a e-mailu (18. 11.) Ústavní rada projednala rovněž výzkumný záměr Knihovny AV ČR pro rok 1999 a nejbližší léta – Výzkum moderních řešení knihovnických procesů, uchovávání, přenosu a analýzy vědeckých informací (včetně dějin knihy a knihoven v českých zemích do roku 1800).

Z personálií nutno zaznamenat tyto informace: K 1. červenci odešel do důchodu vedoucí oddělení automatizace RNDr. Jan Hartman, vedoucím tohoto oddělení byl – od 1. 10. 1998 – jmenován ing. Martin Lhoták. PhDr. Jarmile Burgetové byla v září 1998 udělena za zásluhy o mezinárodní spolupráci, (jmenovitě se Sdružením rakouských knihovníků) stříbrná medaile Dr. Bicka na sjezdu rakouských knihovníků v St. Pölten.

V Knihovně AV ČR probíhá od léta rozsáhlá rekonstrukce. Pod dohledem a ve spolupráci s památkáři byl zpracován projekt, veškeré fondy KNAV uložené ve vstupní dvoraně (kdysi spořitelny) a okolních prostorách byly vystěhovány, přilehlé místnosti sloužící doposud jako kanceláře byly vyklizeny. Proběhlo výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, připravuje se výběrové řízení na interiérové vybavení prostorů budoucích.

Rekonstrukce je plánována na dobu jednoho roku. Služby čtenářům musely být poněkud omezeny, avšak hlavní službu – výpůjční – knihovna dále plní. Knihy jsou žadatelům dováženy z depozitářů KNAV v Jenštejně, Ondřejově, Dobříši, Praze 6 a Praze 8. Objednávky knih z pondělí a úterý jsou k dispozici čtenářům vždy ve čtvrtek, objednávky ze středy, čtvrtka a pátku pak příští úterý. Knihy jsou zde pro čtenáře uschovány 14 dnů. Je zavedena expresní služba k rychlému dodání časopiseckých článků z depozitáře v Jenštejně, a to prostřednictvím skeneru a elektronického přenosu.

Finančně náročná akce byla rozdělena do dvou částí. První – stavební – realizuje Kancelář AV ČR. Dle smlouvy mají být již zahájené stavební práce ukončeny do konce května 1999. Druhou část – interiérové vybavení prostorů – bude zajišťovat a garantovat KNAV. Do vypsání výběrového řízení, které by mělo proběhnout v lednu 1999, je třeba s využitím tuzemských i zahraničních zkušeností do všech detailů připravit odborně knihovnické i výtvarné požadavky a zpřesněné nákresy pro požadované interiérové vybavení jak budoucí knihovny s volně přístupným fondem, tak studoven a počítačových pracovišť.

O zahájení prací se mohou zájemci více dozvědět na webovské stránce KNAV (http://www.lib.cas.cz/knav/cz/aktualni_novinky.htm), kde jsou zveřejněny “historické” záběry z vyklízení skladištní dvorany KNAV i návrhy budoucího interiéru. Půjde-li vše podle plánu a daných předpokladů, uvítá Knihovna AV ČR své čtenáře v nových, moderně vybavených prostorách již na podzim roku 1999.

Milé kolegyně, milí kolegové!

Přemýšlela jsem nad tím, jak často bezděčně používáme toto oslovení, aniž bychom mu přikládali větší význam. Tentokrát vás takto oslovuji obzvlášť vědomě a upřímně.

Je za námi kus náročné práce spojené s opravami databáze ASEP. Podle pokynů Rady vlády bylo nutné udělat určité změny a doplňky v záznamech z let 1993–1997. Dopisovaly se granty, dohledávaly záznamy, kontrolovaly impakt faktory, připravovalo se hlášení pro RIV. Málokdo z nezasvěcených si dokáže představit, kolik úsilí jste těmto korekturám museli věnovat, aby bylo vše v naprostém pořádku.

Vaší práci vám snad usnadňuje vystavení bibliografických soupisů všech ústavů na webovské stránce knihovny. Díky ní máte možnost kontrolovat nejen vaše záznamy, ale i publikační činnost ostatních ústavů.

Chci vám za sebe i za svoji kolegyni Růženu Řezníčkovou poděkovat za to, jak jste nám ty dva měsíce zpříjemňovali. Přestože byla naše i vaše práce vyčerpávající, nepřinášeli jste nám s ní rozladěnost a špatnou náladu, ale naopak úsměvy a povzbuzení. Moc si toho vážíme.

Na webovských stránkách KNAV nejsou v současné době žádné převratné novinky, ale stálé zdokonalování a zkvalitňování jejich obsahu a rostoucí zájem uživatelů z České republiky i ze světa o služby prostřednictvím e-mailových adres jednotlivých oddělení je pro pracovníky KNAV samozřejmě nejen potěšitelné, ale také zavazující pro další práci.

Tato skutečnost je pro KNAV cenná zvláště v současné době, kdy prochází náročnou rekonstrukcí a zaměstnanci KNAV i uživatelé se musí spokojit s omezeným prostorem. Průběh a postup rekonstrukce je informačně i obrazově zpracován na www stránkách KNAV pod názvem Novinky.

Souborný Katalog umožňuje uživateli v systému Convera hledat v záznamech KNAV obsahujících tituly získané od roku 1993, v knihovnách ústavů AV ČR a publikační databázi ASEP s využitím přirozeného jazyka pro zadání dotazu. Systém je využíván např. i British Library, Library of Congress či NASA Earth Observing System.

Lístkový Katalog obsahuje všechny tituly, které KNAV získala do konce roku 1992. V současnosti je většina z cca 500 000 naskenovaných lístků převedena do nového prostředí umožňujícího komfortnější vyhledávání a probíhá fáze zmenšování naskenovaných lístků na velikost, která je optimální pro prohlížení při rozlišení obrazovky 800×600 bodů.

Také služby rešeršní a referenční vyhledává a využívá stále více uživatelů prostřednictvím e-mailové adresy a dotazy přicházejí nejen z České republiky, ale z celého světa. Pokud na zpracování dotazu nestačí tezaury, popř. fondy, spojuje ORRS pomocí svých kontaktů a znalostí pracovišť, zabývajících se požadovaným vědním oborem, uživatele s potřebnými odborníky.

Na stránce ORRS je nově nainstalováno měsíční Kalendárium doplněné fotografickým, popř. i jiným ilustračním materiálem z obrazového tezauru KNAV. Podrobnější informace pak může uživatel získat z informačního tezauru AUTORIT.

E-mail se také stává stále více využívaným pomocníkem v Oddělení Meziknihovních služeb. Pro objednávání Meziknihovní výpůjční služby (MVS) a Meziknihovní reprografické služby (MRS) tímto způsobem je podmínkou uzavření Dohody, pro kterou je možné na stránce MVS využít možnosti stažení dokumentu. Text je ve formátu RTF (pro Microsoft Word nebo WordPad) a po jeho vyplnění je třeba jej zaslat poštou na adresu KNAV. Kliknutím na formulář Objednávka meziknihovní služby se pak uživatel dostane přímo do e-mail pošty a pokud si prázdný formulář na místo textu dopisu zkopíruje, vyplní požadované údaje a zašle na adresu mvs@lib.cas.cz, je požadavek uživatele vyřízen.

Pro Akvizici KNAV je práce pomocí e-mailové pošty nezbytností a dnes i samozřejmostí.

Na stránkách Oddělení časopisů je možné v bázi časopisů vydávaných v Akademii věd ČR najít nejen vydavatele, kontakt, e-mailovou adresu, ale i obsahy jednotlivých čísel. Tato báze je postupně doplňována a aktualizována.

Součástí www stránek KNAV je také databáze SPACE 40, která obsahuje přehled všech úspěšných kosmických startů od roku 1957 do současnosti a stručný popis jednotlivých funkčních družic a kosmických sond vypuštěných do vesmíru.

V létě dostali odběratelé “LINCA Plus INFO” do rukou poslední papírové číslo tohoto bulletinu – č. 2/ 1998. Obsahuje podrobný zápis z pracovní schůzky AC LINCA, která se konala 19. 6. 1998, s množstvím informací, týkajících se celkově implementace systému BIBIS a zejména konverze dat z ISISu, seznamu autorit nakladatelů, údajů o vyhledávacím systému EXCALIBUR, o aplikaci UNIMARCu v BIBIS. Součástí čísla je i vložka, uvádějící “Změny názvu polí v BIBISu”. Napříště bude bulletin zveřejňován pouze v elektronické podobě na webovské stránce Knihovny AV ČR v části věnované projektu LINCA.

Odběratelům a čtenářům našeho časopisu “Knihy a dějiny” sdělujeme, že jeho vydávání nebylo přerušeno. V roce 1998 vyjde na místo obvyklých dvou čísel výjimečně jedno dvojčíslo. Redakce připravuje jeho vydání na závěr letošního roku.

64.výroční konference Mezinárodní federace knihovnických asociací (International Federation of Library Associations – IFLA), konaná ve dnech 15.–22. srpna v Amsterdamu, měla také letos standardní program i vysokou profesní úroveň. Zúčastnilo se jí 3 345 knihovníků z celého světa včetně 40 účastníků z rozvojových zemí. V průběhu jednoho týdne se uskutečnilo na 230 nejrůznějších zasedání; pracovalo zde 8 diskusních skupin. Vysoce oceněny byly tři přednášky “hostů”, kterými by doplněn obvyklý program konference.

Mezi nimi zazářil k radosti českých účastníků dr. Herman Liebaers, bývalý vysoký funkcionář a posléze předseda IFLA z let 1970–1974. Jeho přednáška měla název “IFLA před 30 lety: dramatická 34. výroční konference ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1968”. Připomněl v ní napjatou atmosféru této konference, která se shodou okolností konala v srpnových dnech, přesně v době “vstupu vojsk Varšavské smlouvy” do Československa. Sama jsem se tehdy jako tajemnice přípravného výboru SKIP v širší delegaci z Československa této konference IFLA zúčastnila, což mělo pro můj další “kariérní vývoj” – slabě řečeno – velmi negativní důsledky.

Zahajovací plenární zasedání letošní výroční konference se konalo v pondělí v 16 hodin ve velkém auditoriu amsterdamského Kongresového centra. V jeho úvodu vpochodovala přes celý sál na pódium za zvuku trubačů pestrá skupina v dobových kostýmech. Když vytvořila smysluplný “živý obraz”, účastníci pochopili, že jde o dobře napodobenou slavnou Rembrandtovu “Noční hlídku”; jejíž originál uchovává amsterdamské Rijksmuseum. Slavnostního zahájení se zúčastnili vysocí nizozemští představitelé a pronesli svá pozdravná poselství – náměstek primátora města, státní sekretář pro kulturu v nové vládě, zástupce UNESCO. Hlavní referát na téma “Byla babylonská věž dobrodiním? Jaké strategie komunikace pro mezinárodní knihovnickou komunitu?” přednesla předsedkyně IFLA paní Christine Deschamps. Shrnula v něm výsledky a zkušenosti prvního roku svého předsednictví a stanovila tři priority pro příští rok. Jsou jimi vzdělávání, podpora svobody komunikace a vyjadřování a konečně normalizace, která je předpokladem spolupráce knihoven na všech úsecích jejich činnosti. Závěr zahajovacího zasedání všechny okouzlil stejně jako jeho začátek. Během několika minut byli účastníci “zasypáni” klubky červené a bílé vlny, která publikum dále rozhazovalo. Klubka se rychle roztáčela až vznikla hustá červenobílá síť, v níž jsme byli všichni spojeni a sevřeni. V tomto všeobecném “propojení” byl také smysl zábavného zakončení zahajovacího ceremonielu 64. výroční konference IFLA.

V odborném programu byla “otevřená fóra” k hlavním programům IFLA (Open Forums of Core Programmes), tedy ALP, PAC, UAP, UBCIM, UDT a také UNESCO Open Forum. Všechny velké sekce zorganizovaly své “dílny”, novinkou byly zvláštní tematicky zaměřené diskusní skupiny. Stálé komise (SC) měly svá minimálně dvojí zasedání, sešli se zástupci různých druhů (typů) knihoven. Denně probíhaly v průběhu polední přestávky tzv. “poster sessions” u stolků, nástěnek a plakátových sdělení. Velké firmy pořádaly své vlastní semináře a dílny. Zvláštní setkání organizovaly zástupci Evropské Unie a EBLIDA k projektu CECUP, do něhož je zapojena i Česká republika. Na pořadu zde byly především autorsko-právní otázky a informace o “EU Copyright Directive”, tedy o směrnici, jejíž další znění bude projednávat Evropský parlament v prosinci 1998.

Konference IFLA se v letošním roce z České republiky zúčastnili: z Národní knihovny ČR v Praze její ředitel PhDr. Vojtěch Balík, dále Mgr. Adolf Knoll, PhDr. Bohdana Stoklasová, a PhDr. Marie Balíková, z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK dr. Stanislav Kalkus, z ministerstva kultury ČR ing. Petrová a Mgr. Koubová a PhDr. Karel Sosna, ředitel Parlamentní knihovny.

Konferenci pochopitelně doplňovala také rozsáhlá výstava firem, knihoven, knihovnických spolků a organizací. Zabírala velký výstavní sál bezprostředně přiléhající k prostorám, v nichž byla registrace, v nichž se jednalo, jedlo, diskutovalo. V jejím rámci fungovala i Internet-kavárna. Každý účastník konference zde mohl na své registrační číslo zdarma použít počítače i přístup do Internetu.

Závěr konference měl obvyklý průběh. Hodnotilo se a děkovalo; přítomni byli všichni žijící bývalí předsedové IFLA a bývalí členové Výkonné rady. Následovala pozvání na příští konference, které se budou konat – v příštím roce v Bangkoku a v roce 2000 v Jerusalemě. Publikum, v němž byl velký počet “Středoevropanů”, přijalo s jásotem zprávu, že se konference v roce 2003, kdy IFLA oslaví 75.výročí svého vzniku, bude konat v hlavním městě Německa – v Berlíně.

Světové knihovnické fórum skončilo, ale všechny orgány a složky IFLA dále pilně pracují. Jejich výsledky můžete sledovat a vše nové se dozvídat z webovských stránek IFLA na Internetu: http://www.ifla.org.

Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků (Vereinigung der österreichischer Bibliothekarinnen und Bibliothekare – VÖB) pořádá každý druhý rok sjezd neboli Bibliothekartag. Ten letošní se konal ve dnech 15.–19. září 1998 v St. Pölten a jeho hlavní téma znělo: Lidé v knihovnách (Menschen in Bibliotheken). S problematikou postavení knihovníků ve společnosti, jejich vzdělávání, interpersonálních vztahů apod. byla svázána většina témat přednesených referátů i názvy jednotlivých částí několikadenního programu sjezdu.

VÖB sdružuje pracovníky vědeckých a odborných knihoven a s nimi spojených profesních organizací. Vzhledem ke své dlouholeté existenci (VÖB se hlásí k původnímu rakouskému knihovnickému spolku, který byl ustaven před více než sto lety) má jak odborná a vzdělávací, tak i publikační činnost svá pevná pravidla i zaběhnuté formy. Spolek se může pochlubit také velkým počtem zahraničních členů (patřím mezi ně i já) a patrně proto se sjezdů zúčastňuje pravidelně na dvě stě zahraničních knihovníků.. Z každého sjezdu je vydáván obsáhlý samostatný sborník, a to v řadě “Biblos-Schriften” vídeňské Národní knihovny.

V rámci Bibliothekartagu se scházejí (obdobně jako je tomu v Německu) odborné komise a souběžně probíhá i velká výstava firem, nakladatelství a knihoven. Pro večery je vždy připraven zajímavý kulturní a společenský program, v pátek odpoledne se konají valné hromady VÖB a v sobotu exkurze do okolí. Další zvyklostí, která je hodna zmínky, je to, že knihovnické sněmování se pokaždé koná v jiném městě – obvykle v metropoli některé z devíti spolkových zemí Rakouska. Celý průběh sjezdu má obvyklý program, v němž se však každá z pořádajících spolkových zemí snaží předvést v co nejlepším světle. Po městě Bregenz (1990), Eisenstadt (1992), Graz (1994) a Innsbruck (1996) to v letošním roce bylo město St. Pölten (nová metropole Dolního Rakouska), které hostilo 25. Bibliothekartag VÖB.

Letošní sjezd byl zajímavý tím, že se tak konal v městě, které se teprve v roce 1986 stalo hlavním městem spolkové země. St Pölten (Sv. Hippolyt) je poměrně malé město (50 000 obyvatel) blízko naší jihomoravské hranice, může se však pochlubit bohatou, až do římských dob sahající historií. Starobylé barokní sídlo se zachovalým historickým jádrem teď dostalo druhou dimenzi – supermoderní čtvrť s novými budovami zemského parlamentu, kongresového a kulturního střediska, zemské knihovny, archivu, zemského studia pro rozhlas a televizi, s vyhlídkovou věží, se dvěma širokými bulváry a s dalšími stavbami, které jsou ještě ve výstavbě anebo v plánu.

V odborném programu nechyběla problematika přípravy knihoven na vstup do 21. století, pohled na současné i budoucí postavení knihovníků dle profesních představ, ale i z hlediska uživatelů, probíraly se otázky “lidských zdrojů” v knihovnách, vzdělávání knihovníků, tvorba konsorcií, práce s veřejností atd. Mimořádně zajímavá byla pódiová diskuse s politiky. Byla uvedena inspirativním a velmi kritickým vystoupením generálního ředitele Národní knihovny ve Vídni dr. Hanse Marte a aktivně se jí zúčastnili představitelé všech pěti největších rakouských politických stran – sociální demokracie, lidové a liberální strany, strany zelených a Liberálního fóra.

Doprovodná výstava, na níž se představilo přes šedesát firem a organizací, se rozprostírala nejen v Kongresovém a kulturním centru, v němž se většina zasedání konala, ale také v Zemské knihovně, která s ním bezprostředně sousedí. V průběhu sjezdu zde probíhaly i četné firemní prezentace. Tentokrát nechybělo ani české zastoupení. Albertina icome Praha tu měla svůj stánek a ing. Stanislav Psohlavec prezentaci o projektu digitalizace vzácných dokumentů Národní knihovny ČR v Praze.

Slavnostní závěr Bibliothekartagu patří již tradičně udílení čestných medailí dr. Josefa Bicka. Generální ředitel Národní knihovny ve Vídni dr. Josef Bick patřil k významným představitelům rakouského předválečného a těsně poválečného knihovnictví. Byl vězněn v koncentračním táboře a brzy po válce zemřel. Medaile s jeho jménem uděluje VÖB od roku 1966. V posledních letech jsou udělovány i významným knihovnickým pracovníkům ze zahraničí. Letos jimi byli vyznamenáni čtyři – z Německa to byli dr. Andreas Anderhub a dr. Berndt von Egidy, z České republiky moje maličkost a z Maďarska György Mezei.

Výroční konference EUSIDIC (The European Association of Information Services) probíhala od 11. do 14. října ve Vídni. “From information to intelligence” bylo letošním mottem a inspirací byl ohromující trend, totiž změny v informačním procesu vynucené požadavky na řízení informací přímo k uživateli v takové formě a takové rychlosti, aby zvýšily hodnotu jeho práce. Kdokoliv – informační manažer, vydavatel nebo informační zdroj v kterémkoliv odvětví – ve financích, v obchodě, v právu, ve vědě, výzkumu nebo výuce, je předmětem informačního přetížení a potřebuje nové nástroje, aby byl schopeni řídit a využívat informace.

Konference si kladla za cíl přivést dohromady reprezentanty z širokého okruhu uživatelů, producentů a expertů a umožnit účastníkům sdílet jejich zkušenosti a diskutovat o nich.

V úvodní často konference věnované technologiím byl podán přehled dostupných informačních technologií a diskutována jejich aplikace mezi producentem a uživatelem. Případová studie byla zaměřena na oblast právních informací. Řízení informací v dynamickém světě bylo náplní druhé části. Informační služby v akademickém prostředí byly obsahem příspěvku univerzitní knihovny v Grazu. Tento příspěvek byl ze všech prezentací našemu prostředí nejbližší: bylo v něm o rozvoji elektronických možností, o požadavcích a potřebách uživatelů, o jejich očekávání, o tom, jaké jsou možnosti při současném snižování finančních prostředků na universitě a rostoucím zájmu o informace, o regulacích, smlouvách, spolupracích, podmínkách práce. Paní Elisabeth Bollman věří ve spuštění celorakouského knihovnického systému od roku 1999 a je za jeho část v Grazu zodpovědná.

Zajímavé bylo téma pana Francoise Libmanna: Nové výzvy a nová řešeni: pohled informačního brokera. Otázka konkurence v informační sféře a hluboké závislosti na ekonomických podmínkách se nevyřeší rychle. Hlavní konkurence vychází z mnohdy nízké kvality služeb: zdarma nebo za poplatek? Je velmi obtížné přesvědčit uživatele, že existují jiné zdroje a že ty jiné jsou sofistikovanější a účinnější. Informační broker může zvýšit hodnotu vyhledaných informací při jejich zpracování, ale hlavní hodnotou je porozumění zadané otázce, zvolení správné strategie, vybrání správných zdrojů a sestavení velmi komplikovaných dotazů. Někteří informační brokeři zvýší hodnotu výsledku vlastní editací a konzultací. Na druhé straně vah pak zůstává ta otázka, proč za informace platit brokerovi, když je mohu sám vyhledat zadarmo.

Pohledu editora byly rezervovány příspěvky pod názvem Publikování v příštím miléniu. Prezentace byly z oblasti lékařských a právnických informací, platnost obsahu je však obecná.

Trefné bylo přirovnání přenosu informací od vydavatele k uživateli k dálnici – kdo jsou ale řidiči, kdo jsou pasažéři a kdo jsou oběti? Jaké jsou trendy v technologiích: všechno bude malé, levné, rychlé, všudypřítomné, komunikativní (a vždycky už zastaralé). A jak bude v závěru vypadat naše budoucnost: technologie budou masově využívány, každý bude mít přístup k sítím, budou využívány standardy, bude ale také narůstat počet konzultačních služeb a obchod s nimi. Kultura bude poněkud upadat, ale současně se budou rodit úplně nové věci, ale život přece je o změnách. Pro producenty bude platit, že to co umíš, dokáže i mnoho ostatních, pro uživatele zase: všichni ostatní mají víc zdrojů, než já. Tato vtipně a současně moudře laděná přednáška končila, jako mnohé jiní, velkým otazníkem k otázce: a naše skutečná budoucnost?

Samostatnou část konference tvořily patentové informace, European Patent Office byl také jedním ze sponzorů konference. Byl to paradox: na jedné straně směřovaly všechny otazníky k budoucí komercionalizaci informačních služeb, zainteresované komerční firmy laskavě sponzorovaly večerní společenský program a vlastně tím umožnili účastníkům otevřít neformální část konference, večerní a noční diskuse, na kterých se uplatnili a čile diskutovali právě ti účastníci z “nekomerční” sféry a hledali, jak se nejlépe vyhnout komerci.

Konference se konala v hotelu Schoenbrunn, hned naproti zámku. Byl to dříve hotel, který císař využíval k ubytování svých soukromých hostů. Hotel je překrásně rekonstruovaný do původního stylu, konference se konala v císařském salónku, pozorně sledována korunovanými hlavami z dekorací na stěnách, mluvené slovo bylo provázeno projekcí z webovských stránek referujících. Nevím, zda měli Ferdinand, Sissi nebo Marie Terezie představu, na co že to shlížejí, a tak si kladu otázku, co bychom asi viděli se stejným časovým odstupem my (kdyby se nám náhodou podařilo, že náš portrét bude instalován skoro na zámku), zda bychom tomu rozuměli nebo o čem tak asi bude konference třeba v roce 2104?

I zkušeným jazykovým profesionálům se občas stane, že si spletou výrazy, které si jsou po stránce zvukové docela blízké, ale významem se liší. Ukažme si to nejdřív na dvojici ustavit a ustanovit. Ustavit znamená založit, vytvořit, např. vládu, politickou stranu, hnutí apod. Naproti tomu ustanovit znamená určit, např. stanovit datum konání, stanovit někoho nástupcem, dědicem, vedoucím. První schůze nějakého kolektivního orgánu, na níž se rozhoduje o programu nebo o rozdělení funkcí, bývá ustavující, rozhodně ne ustanovující. Ustanovením rozumíme rozhodnutí či nařízení, nikoli ustavení či založení.

V poslední době jsme si několikrát všimli, že si novináři a rozhlasoví či televizní moderátoři pletou slovesa směrovat a směřovat. Rozdíl mezi oběma slovesy nespočívá jen ve významu, ale také v pádové vazbě předmětů, s nimiž se pojí. Říkáme tedy, že něco někam směřuje, ale že někoho nebo něco někam směrujeme. Směrovat je sloveso přechodné (pojí se s předmětem ve 4. pádě bez předložky), směřovat je sloveso nepřechodné. Základem slovesného výrazu směřovat je mířit, základem slovesa směrovat je podstatné jméno směr. Když ztratíme cestu, nějaký domorodec nás může k správnému cíli nasměrovat. Směřovat někoho nebo něco bychom v správné češtině prostě neměli. Mezi slovesy směrovat a směřovat je však ještě další významový rozdíl. Směřování je činnost abstraktní a vyjádřená videm převážně nedokonavým. Na rozdíl od toho směrování má význam konkrétní a sloveso se častěji vyskytuje ve vidu dokonavém, tedy s předponou – nasměroval nás k okraji lesa, nasměrovali nás přímo k cíli.

V souvislosti se slovesem směrovat si na závěr povšimneme ještě několika sloves utvořených podobným způsobem, tedy od podstatného jména. Jejich společným rysem je příslušnost k administrativní mluvě nebo – v horším případě – k odborné hantýrce našich politiků a politických komentátorů. Jsou to výrazy připomínkovat, dokladovat a v poslední době zvláště časté úkolovat nebo dokonce zaúkolovat (např. Vláda se rozhodla zaúkolovat parlament). Uvedené slovesné tvary pochopitelně nechceme zakazovat. Už proto, že slovotvorné možnosti češtiny nám je nabízejí a že nepředstavují žádnou výjimku.. Rozhodně je však vhodné upozornit na slohové omezení těchto tvarů, které se jinam než do úzce odborného prostředí prostě nehodí.

V návaznosti na “Zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje” Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo v roce 1995 program podpory výzkumu a vývoje “Budování infrastruktury pro výzkum a vývoj na vysokých školách” (INFRA). Program byl vyhlášen pro léta 1995–1997.

Zaměření programu sledovalo rozšíření, vzájemné propojování a zkvalitnění funkcí počítačových sítí na vysokých školách a zlepšení dostupnosti těchto informací v archivech a knihovnách v působnosti MŠMT.

Takto stroze lze popsat začátky programu, zkráceně nazývaného INFRA, který se ukázal být velice úspěšný a prospěšný a který přinesl a ve své současné podobě dále přináší zcela konkrétní výsledky ovlivňující “informační zázemí a práci” vysokých škol zejména.

První kolo výběrového řízení proběhlo v roce 1995 na řešení projektů v období 1995–97 a druhé kolo pak bylo vyhlášeno o rok později jako doplňkové, na řešení projektů pro období 1996–97. V prvním kole bylo zasláno celkem 106 návrhů a vybráno v tomto kole bylo 22 projektů. Do druhého kola bylo přihlášeno 63 projektů a vybráno k finanční podpoře 32 projektů. Program INFRA byl pro toto období přístupný všem vysokým školám a institucím v působnosti MŠMT ČR, které splnily vyhlášené podmínky. Objem účelových finančních prostředků, poskytnutých ze státního rozpočtu prostřednictvím zadavatele, t.j. MŠMT byl ve výši cca 200 mil. Kč.

Program – a to platilo pro obě kola – byl rozdělen na dva podprogramy:

• podprogram podpory propojování počítačových sítí, který byl zaměřen na budování informačních databází obsahujících údaje o výzkumu a vývoji včetně zahraničního, zkvalitnění práce účastníků sítě INTERNET v oblasti výzkumu a vývoje a zdokonalení způsobu přenosu dat výzkumu a vývoje a jejich ochrany;
• podprogram podpory dostupnosti informací v archivech a knihovnách resortu MŠMT a ten byl zaměřen na zpřístupnění nedostupných či obtížně získatelných informací potřebných pro výzkum a vývoj v ČR a na přechod na moderní média, umožňující přenos informací po sítích.

K výše uvedeným číslům zde můžeme doplnit ještě jedno důležité – v obou těchto kolech bylo vybráno k financování celkem 17 projektů knihovnických, t. j. cca 1/3 projektů. Podíváme-li se blíže na věcné zaměření těchto knihovnických projektů – může to být na konkrétních příkladech: Transformace ústřední knihovny a její začlenění do informační infrastruktury lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Infrastruktura pro automatizaci knihovny Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě, dva zajímavé projekty Státní technické knihovny – Retrospektivní konverze generálního katalogu a Polytematický strukturovaný heslář; z druhého kola pak Automatizovaný tezaurus pro teologii Evangelické teologické fakulty UK, Využití principu mirroringu pro usnadnění přístupu k informacím z velkých databází České zemědělské univerzity nebo oba projekty SPKK – Vyhledávání a objednávání knih a časopisů prostřednictvím INTERNETU nebo Zpřístupnění fondů Sukovy studijní knihovny literatury pro děti a mládež. Ostatní, neknihovnické projekty se výrazně týkaly rozvoje, inovace, rozšíření či zkvalitnění metropolitních sítí a služeb, případně pořizování nových či výkonnějších serverů či obecněji zkvalitnění hardwaru.

Ze závěrečných oponentních řízení většiny projektů bylo možné vyčíst nejen obecné konstatování o prospěšnosti a významu výsledků pro danou vysokou školu nebo knihovnu, ale – také ve většině případů – skutečné ocenění možností vybavení a zařízení, které program poskytl pro práci knihoven a jejich pracovníků a doslova radost nad službami, které tak mohly být co do kvality i kvantity podstatně rozšířeny.

Poslední věta z předchozího odstavce přímo nabízí a už vlastně navozuje skutečnost, že již v průběhu roku 1997 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo a po schválení Radou vlády pro výzkum a vývoj dne 20. 10. 1997 vyhlásilo veřejnou soutěže na řešení projektů programu “Rozvoj informační infrastruktury pro výzkum a vývoj” – INFRu II. Tento program je, na rozdíl od předchozího, určen i pro navrhovatele mimo resort školství. Vzhledem k tomu, že byly stanoveny velmi přísné podmínky podávání návrhů – výběrem se zabývala Rada programu, jmenovaná náměstkem ministra školství pro vědu a vysoké školství z odborníků vysokých škol, AV ČR i dalších institucí, která pečlivě a velmi zodpovědně posoudila všechny došlé projekty, aby shledala, že jen velmi málo z nich odpovídá zadání a podmínkám, bylo v březnu 1998 vyhlášeno opakované výběrové řízení pro řešení od července 1998 do r. 2000. V prvním výběru uspělo ze 106 návrhů 15 projektů, ve druhém ze 74 návrhů 39 projektů. Objem účelových finančních prostředků, poskytnutých ze státního rozpočtu prostřednictvím zadavatele, t.j. MŠMT, na celé období řešení pro všech 54 projektů je ve výši cca 270 mil. Kč.

Cílem programu je zvýšení efektivnosti a výkonnosti výzkumu a vývoje prostřednictvím souboru činností a služeb pro zpracování dat a sdílení informací určených pro pracovníky a uživatele výsledků výzkumu a vývoje.

Zaměření programu na tři směry rozvoje informační infrastruktury, které mohou výrazně přispět ke zvýšení efektivnosti celého výzkumu a vývoje bylo formulováno jako podprogramy:

1. vysokorychlostní datové spoje pro přenos dat s přímým vědeckovýzkumným využitím;
2. rozšíření a podpora využívání stávajících superpočítačů pro výzkum a vývoj;
3. podpora rozšiřování a efektivního zpřístupňování informací pro oblast výzkumu a vývoje.

Třetí podprogram je, i když poněkud skrytě, zaměřen opět na knihovny a informační pracoviště, jak je patrné z bližší specifikace jednotlivých témat: vytváření nových zdrojů vědeckých informací, jejich soustřeďování dle odborného zaměření resp. využití; vytvoření a zpřístupnění rozsáhlých strukturovaných databází vědeckých dat; vytvoření a průběžná aktualizace databází informací o unikátních vědeckých přístrojích a zařízeních pro výzkum a vývoj a o jejich lokalizaci a využitelnosti; vytváření a průběžná aktualizace databází informací o časopisech, jejich lokalizaci a podmínkách dostupnosti v ČR i v zahraničí; informace o lokalizaci databází speciálního zaměření využitelných zejména pro oblast výzkumu a vývoje; zpřístupňování aktuálních informací významných pro výzkum a vývoj např. o aktuálních nabídkách volných pracovních míst, o studijních pobytech pro vědce a výzkumné pracovníky, o přístrojových kapacitách, surovinách a chemikáliích, o vyhlašovaných programech výzkumu a vývoje, o finančních zdrojích využitelných pro výzkum a vývoj, zejména nestátních a zahraničních. Z celkového počtu 54 přijatých návrhů bylo v této skupině třetího podprogramu vybráno 39 projektů.

Za zmínku stojí i to, že pro tento program byly vytvořeny speciální formuláře pro elektronické zpracování návrhů projektů – v tabulkovém kalkulátoru Excel (včetně zabudovaných kontrol číselných údajů) a v textovém editoru Word. Podmínkou podání návrhu bylo předání jednoho exempláře na disketě. Tato skutečnost – možnost elektronického zpracování – velice zjednodušila základní zpracování desítek návrhů i řadu kontrolních postupů, zejména tabulkových částí.

Z věcného hlediska alespoň několik příkladů z knihovnické oblasti: Virtuální WWW knihovna – Ústav zemědělských a potravinářských informací; Efektivní zpřístupnění informací o dostupnosti zahraničních časopisů na území ČR – Národní knihovna Praha; Informační infrastruktura pro univerzitní knihovnu – Ostravská univerzita; Mediatéka Technické univerzity Liberec; Integrace CD-ROM serveru MU do WWW-virtuální knihovny nebo Heterogenní virtuální www-katalog Aleph-Tinlib – Masarykova univerzita.

Závěrem lze snad vyslovit přesvědčení, že vlastní řešení i jeho výsledky přinesou užitek nejen pro oblast infrastruktury výzkumu a vývoje – jak zní cíl programu – ale i pro pracovníky a uživatele – v našem případě knihoven a informačních pracovišť. Alespoň těch, které a kteří “do toho šli” a uspěli.

Pobočka KNAV v Brně byla založena v roce 1994 na žádost ředitelů pěti brněnských ústavů Akademie věd (Biofyzikální ústav, Ústav analytické chemie, Ústav ekologie krajiny, Ústav fyzikální metalurgie, Ústav přístrojové techniky). Její původní název měl znít – Základní knihovna přírodních věd Jihomoravské základny AV ČR – a měla tedy sloužit těmto přírodovědně zaměřeným ústavům. Ústav analytické chemie AV ČR pro ni poskytl dvě místnosti ve své budově na Veveří 97 a pobočka začala pracovat. V té době zajišťovala:

• půjčování časopisů, které si ústavy společně objednaly
• rešeršní činnost z databází – Current Contens, Analytical Abstracts
• citační analýzy z databáze Science Citation Index pro brněnské pracoviště Akademie věd
• výběr titulů z tehdy ještě povinného výtisku KNAV do fondu brněnských ústavních knihoven
• kontakt mezi KNAV a knihovníky jednotlivých ústavů

V roce 1994 se ve většině brněnských knihoven používaly počítače velmi málo. Jediný dostupný knihovnický software v té době byl databázový systém CDS/ISIS, který vyžadoval člověka-nadšence, schopného nastudovat manuál a tím pádem komunikovat s dr. Vítkem v KNAV a řídit se jeho radami. Takový se našel jen na jednom pracovišti – v pobočce Historickém ústavu. Další dostupný knihovnický systém byl SMARTLIB, který zase nebyl zadarmo (ani bez problémů) a investovali do něj pouze v Ústavu ekologie krajiny. V těchto dvou ústavech se začalo se zpracováváním katalogů do elektronické podoby. V té době však došlo k obrovským změnám v oblasti komunikace, protože ve většině ústavů se začaly budovat lokální počítačové sítě a připojení na INTERNET.

Další důležitou změnou bylo schválení grantu z prostředků americké Mellonovy nadace pro automatizaci KNAV a jejích poboček, výběr knihovnického systému BIBIS, přidělení PC jednotlivým ústavním knihovnám a napojení společného knihovního serveru SUN k lokální síti Biofyzikálního ústavu (v letech 1995–1997).

Pobočka rozšířila své služby na všechna brněnská pracoviště, protože máme společný knihovnický server a katalogy, které musíme naplnit záznamy, ale také proto, že právě “nepřírodovědně” zaměřená pracoviště potřebují s výpočetní technikou více pomoci. V Brně se nachází celkem 11 knihoven v šesti samostatných ústavech a v pěti pobočkách pražských ústavů Akademie věd.

V současné době mají všechny brněnské ústavní knihovny počítače připojené na INTERNET, pracovníci používají zcela samozřejmě elektronickou poštu a vyhledávají v elektronických katalozích na INTERNETu.

V letošním roce jsme se naučili katalogizovat v knihovnickém systému BIBIS a postupně v něm začínáme zpracovávat první záznamy knih. Náš brněnský server má 10 katalogů. Čeká nás zajímavá práce, i když přináší řadu nečekaných překvapení (a ne všechna jsou příjemná).

Řada knihoven si letos naskenovala své katalogizační lístky a teď hledáme možnost k jejich vystavení. Na tomto místě bych ráda poděkovala správci lokální sítě Ústavu analytické chemie AV ČR panu ing. Matulíkovi za jeho pomoc a rady v oblasti síťového propojení, dále pak panu dr. Jursovi – správci knihovního serveru – za zcela bezvadnou údržbu serveru a ochotnou spolupráci.

Nabídka služeb pobočky se za čtyři roky poněkud změnila. Zjednodušila se komunikace mezi KNAV a brněnskými ústavními knihovnami. Přibyly nové služby:

• porady v oblasti software-instalace a pomoc při používání programů (nejčastěji E-mail, prohlížečů, MS Office)
• pomoc s databází ASEP a databázemi v systému CDS/ISIS
• výuka a ladění knihovnického systému BIBIS (funkce systémového knihovníka), zpracování záznamu, údržba systému
• rešeršní činnost z SCI, AA, CCOD – většinou pro mimoakademické uživatele

Práce v pobočce mne těší, protože mohu využít svého vzdělání i čtyřletých zkušeností ze svého působení v oddělení automatizace Moravské zemské knihovny v Brně. Nepravidelná setkání, která pořádáme s knihovníky tehdy když se objeví nějaký společný problém, jsou pro mne velice přínosná a příjemná. Doufám, že nejen pro mne.

PŘEČETLI JSME ZA VÁS

První číslo (no. 1, vol. 8/1998 LIBER Quarterly – The Journal of the European Research Libraries) letošního ročníku časopisu, o jehož obsahu Vás pravidelně informujeme – má nový vzhled a nového vydavatele. Stalo se jím známé nakladatelství K.G. Saur Verlag v Mnichově, které vydává i další knihovnické časopisy a odbornou literaturu. Nový je rovněž odpovědný redaktor (editor) a redakční rada. Editor tentokrát zvolil za základní téma čísla stav elektronických knihovnických služeb v národním měřítku (“National Electronic Library”) ve vybraných evropských zemích.

Jako první se zde prezentuje Česká republika článkem z pera dr. Vojtěcha Balíka, ředitele Národní knihovny ČR v Praze. Seznamuje čtenáře s programem CASLIN a jeho pokračováním v projektech LINCA, MOLIN, KOLIN a také RETROCON i s koncepcí souborného katalogu CASLIN. V dalších statích se čtenář v přehledné formě dozví o současném stavu v Dánsku, Německu, na Islandu, v Nizozemí, v Portugalsku, Švédsku a Velké Británii.

Tyto “národní přehledy” vhodně doplňuje článek Pata Mansona o deseti letech aktivit, které probíhaly a probíhají v rámci telematických aplikačních programů Evropské komise. Číslo obsahuje ještě další dva zajímavé články, a sice Rosse Bourna o elektronické bibliografické spolupráci evropských národních knihoven (CoBRA – Computerised Bibliographic Record Actions) a Alexe Klugkista o digitálních informacích, licencích a konsorciích. Holandské a německé knihovny se shodly na určitých principech “digitální spolupráce”, které jsou publikovány v závěrečném příspěvku “Licenční principy. Směrnice a přehled požadavků na knihovny”. O jeho zajímavosti a inspirační hodnotě pro naši praxi a budoucí potřebu nejlépe svědčí to, že je k dispozici v češtině v informativním a neautorizovaném překladu v odboru knihovnictví NK ČR.

Objevil se letos v létě ve formě dvojčísla 1–2/1998. Jde o čtvrtletník – časopis pro knihovnu, informace a technologie se současnou internetovou prezentací na http://www.bitonline.de. Zkratka B.I.T. znamená Bibliothek, Information a Technologie, což je hlavní zaměření tohoto časopisu. K jeho editorům patří známé knihovnické osobnosti: Christoph-Hubert Schütte, ředitel Univerzitní knihovny z Karlsruhe, Sigrid Reinitzer, ředitelka Univerzitní knihovny v Grazu a Willi Treichler, vědecký pracovník Švýcarské zemské knihovny v Bernu. Šéfredaktorem se stal bývalý ředitel knihovny Rolf Fuhlrott z Karlsruhe.

Časopis vydává v němčině StandOrt Verlags-GmbH ve Wiesbadenu. Z prvních čísel, která máme k dispozici, lze soudit, že záměrem editorů je vydávat skutečně mezinárodní časopis (každý článek je uveden abstraktem či resumé v němčině, angličtině a francouzštině) na vysoké odborné úrovni, na kvalitním papíře a v zajímavé výtvarné úpravě a získat si rychle prestiž a renomé. Roční předplatné činí 95 DM, členové knihovnických spolků a studenti platí jen 56 DM.

• Knihovny současnosti ’98

V Seči u Chrudimi se konala ve dnech 20. – 22. října 1998 již šestá celostátní knihovnická konference. Tentokrát byl první den věnován historickému zhodnocení uplynulých padesáti let, druhý den přišly na pořad v jedné sekci otázky akvizice a profilování knihovních fondů, v druhé, paralelně probíhající sekci pak problematika Internetu a jeho využití ve službách knihoven.

Na programu v závěrečný den bylo právo a ekonomika pro knihovny. Sečské konference již mají svou tradici i celkově rostoucí odbornou úroveň. Zásluhou Sdružení knihoven ČR dostane každý účastník do ruky sborník z konference, takže odjíždí obohacen nejen získanými a na papíru fixovanými poznatky, ale i mnoha profesními debatami a nově navázanými kontakty.

• Celostátní porada pracovníků vysokoškolských knihoven

Konala se ve dnech 10. a 11. listopadu 1998 tentokrát v prostorách Univerzity v Pardubicích, kde byla před rokem slavnostně otevřena nová budova centrální knihovny této Univerzity. I na této poradě se hodnotilo: dr. Ramajzlová, předsedkyně oborové sekce vysokoškolských knihoven Rady vysokých škol, přednesla zprávu o stavu vysokoškolských knihoven. Zvláštním bodem programu byla zevrubná prohlídka nové budovy a prezentace firem – sponzorů akce. Druhý den se jednalo jednak o statistikách, jednak o elektronických dokumentech ve vztahu k autorskému právu.

• Mezinárodní konference “Veřejné knihovny v nové Evropě”

Zásluhou dobré spolupráce Goethe-Institutu a Francouzského institutu se konala v Praze ve dnech 3.–4. prosince mezinárodní konference na téma “Veřejné knihovny v nové Evropě”. Jde v pořadí již o druhou akci tohoto druhu, na níž jsou zváni knihovníci ze zemí střední a východní Evropy. Letošní konference se zúčastnilo na sto knihovníků, z toho přes čtyřicet ze zahraničí. Hlavním tématem organizované výměny zkušeností (lektory byli zkušení představitelé německého a francouzského knihovnictví) byla první den problematika vztahu knihoven a obcí, druhý den otázky celoživotního vzdělávání knihovníků. Spolupořadatelkou za českou stranu byla Městská knihovna v Praze, která se mohla pochlubit svými nově rekonstruovanými prostorami a v nich čilým provozem.

• LIBRI JURIDICI, LIBRI HISTORICI

Pod tímto názvem se konala v podzimním období v prostorách Poslanecké sněmovny výstava vzácných knih z historického fondu Parlamentní knihovny. Záštitu převzal předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, který se také zúčastnil slavnostního zahájení výstavy se vstupním projevem. Často se zapomíná, že naše Parlamentní knihovna patří ke knihovnám s bohatým fondem, nejen současným a úzce specializovaným. Tento fakt názorně dokumentovala výstava, o níž referujeme. Byly tu k vidění staré rukopisy z 15.století, zákoníky a právní předpisy z 16. a 17.století i díla prvních generací českých a moravských vlasteneckých vědců a historiků.

• Knihovna pro XXI. století

Všechny atributy vědecké knihovny budoucího století má splňovat novostavba budovy Moravského zemské knihovny v Brně. Výstavba byla zahájena v letošním roce. Poklepání základního kamene se konalo za účasti čelných představitelů centrálních i regionálních orgánů dne 19. října 1998. Staví se v blízkosti Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na rohu Kounicovy a Hrnčířské ulice. Vedle výstavby nové budovy Státní vědecké knihovny v Liberci jde o první velkou účelovou stavbu tohoto druhu v České republice. Knihovna má být otevřena v roce 2 001.

• Profesor Otto Wichterle

Dne 27. října by se byl dožil profesor Otto Wichterle osmdesátipěti let. Odešel z tohoto světa tiše 18. srpna letošního roku. Zapsal se nesmazatelně nejen do dějin české a světové vědy, ale i do historie Akademie věd. Po listopadu 1989 stanul v čele ČSAV, později jako čestný předseda AV ČR, přispěl zásadním způsobem k renesanci Učené společnosti ČR. Vedení Akademie připomnělo nedožité 85. narozeniny profesora Wichterleho na vzpomínkovém shromáždění, které se konalo dne 6. listopadu 1998 ve velkém sále paláce Žofín. Osobnosti prof. Otty Wichterleho je věnována příloha Akademického bulletinu č. 13/1998.

• Profesor Rudolf Zahradník

Předseda Akademie věd České republiky profesor Rudolf Zahradník oslavil dne 20. října 1998 své sedmdesáté narozeniny, což ve značném rozsahu reflektoval i denní a odborný tisk. Kromě mnoha gratulací ke svému jubileu obdržel profesor Zahradník vzápětí – při příležitosti oslav státního svátku 28. října z rukou prezidenta Václava Havla – medaili Za zásluhy. Tímto vyznamenáním stát ocenil vynikající vědecké výsledky našeho jubilanta. Blahopřejeme!

• Ocenění přišlo z Rakouska

Kromě celoživotního profesionálního působení v knihovnách, z toho od roku 1976 na Národní 3, iniciovala dr. Burgetová opakovaně vznik profesní organizace dnes známé jako SKIP – poprvé v roce 1968, kdy byla zvolena generální tajemnicí. V období normalizace byl Svaz zrušen a dr. Burgetová nesla po dlouhé roky následky za tuto mimopracovní iniciativu. Postupně se vrátila k profesi a po listopadových událostech 1989 se okamžitě ujala všech aktivit vedoucích k obnovení Svazu knihovníků. Tentokrát stanula v jeho čele jako předsedkyně (od roku 1990 do roku 1998) a nebyla to předsedkyně ledajaká. Všichni, kdo jsou členy SKIP nebo znají paní dr. Burgetovou jako kolegyni, vědí, s jakým nasazením plnila svoji úlohu, k níž sama nasadila laťku nesmírně vysoko. Za předsednictví dr. Burgetové si SKIP vydobyl důležitou pozici na domácí půdě i v zahraničí, ve své funkci dr. Burgetová hájila veřejné knihovnictví v období transformace na všech úrovních státní moci a státní správy.

Kromě domácích aktivit je členkou stálé komise Mezinárodní federace knihovnických asociací – IFLA, Mezinárodní bibliologické asociace – A.I.B. a Sdružení rakouských knihovníků – VÖB. Myslím, že jen málo nejbližších spolupracovníků zná plnou šíři toho, co se v těchto pár řádcích skrývá.

Paní dr. Jarmile Burgetové patří hluboký obdiv a dík za její dlouholeté úsilí od nás všech tady doma, rakouský Spolek nám přisoudil, že se my doma k ocenění ze zahraničí pouze připojujeme upřímným blahopřáním.

Jednou z domácích činností paní dr. J.B. je redigování tohoto časopisu a tak jí nezbývá, než aby převzala můj nevyžádaný příspěvek.

n  Sedmé BOBCATSSS Symposium se tentokrát koná v Bratislavě, a to ve dnech 25.–27. ledna 1999. Toto symposium určené především studentům knihovnictví a informačních věd má již svou tradici a je účastníky velmi dobře hodnoceno. Projekt pro rok 1999 realizuje Fachhochschule Darmstadt a Hochschule für Bibliotheks- und Informationswesen Stuttgart. Hlavními tématy jednání budou Learning Society, Learning Organisation a Lifelong Learning, jinými slovy to, co je nesmírně aktuální i pro nás: Vzdělávání v soudobé společnosti, vzdělávací instituce a problematika celoživotního vzdělávání.

Úvodem 3

• S Vítem Richterem rozmlouvá dr. Burgetová 5

Co nového v Knihovně AV ČR

• Z jednání Ústavní rady KNAV 8
• Začala rekonstrukce prostorů KNAV 9
• Poděkování zpracovatelůn údajů pro ASEP 9
• Webovské stránky KNAV na Internetu 10
• “LINCA Plus INFO” 11
• “Knihy a dějiny” v roce 1998 12

• Výroční konference IFLA v Amsterdamu 12
• 25. rakouský “Bibliothekartag” 14
• Výroční konference EUSIDIC 1998 16

• Umíte se přesně vyjádřit? 18

• Program podpory výzkumu a vývoje zvaný INFRA 19

• Pobočka Knihovny Akademie věd v Brně 22

Přečetli jsme za Vás

• LIBER Quarterly, 8, 1998, no. 1 24

• Nový profesní časopis B.I.T. online 25

• Knihovny současnosti ’98 25
• Celostátní porada pracovníků vysokoškolských knihoven 26
• Mezinárodní konference “Veřejné knihovny v nové Evropě” 26
• LIBRI JURIDICI, LIBRI HISTORICI 26
• Knihovna pro XXI. století 26

Personálie 27

• 7th BOBCATSSS Symposium v Bratislavě 28

• Elektronické adresy knihoven AV ČR 29