Obsah	3
Úvodem (PhDr. Jarmila Burgetová)	5
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 (PhDr. Ivana Kadlecová)	6
Zákon č. 257/2001 a knihovny AV ČR (PhDr. Jarmila Burgetová)	12
Autorský zákon stále v centru pozornosti	13
• Knihovny a autorské právo (JUDr. Dagmar Hartmanová)	14
Výzkumný záměr KNAV na léta 2005–2010 (PhDr. Ivana Kadlecová)	18
Implementace knihovního systému Aleph 500 v Akademii věd ČR (Ing. Martin Lhoták)	25
ASEP na konci roku 2004 (Ing. Jana Doleželová)	27
Dva roky po povodni	30
• Rozšíření a dostavba depozitáře v Jenštejně (Ing. Miroslav Kraus)	30
• Digitalizační pracoviště KNAV (Ing. Martin Lhoták)	31
Blahopřání	33
Přístup do elektronických bází dat (Mgr. Hana Tomanová)	34
Dvě databáze pro oblast fyziky, astronomie, astrofyziky a chemie (Mgr. Antonín Vítek, CSc.)	43
Uznání knihovědnému bádání (PhDr. Anežka Baďurová)	45
Cena Ministerstva kultury ČR „Knihovna roku 2004“ udělena	47
Přílohy:
1) Seznam knihoven AV ČR evidovaných v registru knihoven MK ČR	51
2) Usnesení vlády ČR č. 679/2004 ke Koncepci rozvoje knihoven	57
3) Předkládací zpráva ke Koncepci rozvoje knihoven České republiky	59

 

 

 

 

 

V dvojčísle, které vám předkládáme, se chceme tentokrát za­bý­vat „aktualitami“ v celostátním měřítku i v rámci Akademie věd a Knihovny Akademie věd ČR.

Co rozumíme pod pojmem „aktuality“?

V celostátním měřítku k nim patří v prvé řadě projednání a schvá­lení Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010 ve vládě České republiky, dále pak realizace knihov­ního zákona přijatého Parlamentem ČR v roce 2001 a autor­ské­ho zákona v roce 2000.

V rámci Akademie věd České republiky je pro nás aktualitou číslo jedna – hodnocení výzkumného záměru na léta 2005–2010 a z něj vycházející implementace knihovního systému Aleph 500, dále také to, jak jsme se vyrovnali s důsledky po­vodně ze srpna 2002. Nemohou chybět ani infor­mace o přístup­ných elektronických bázích dat, jejichž počet neustále roste, s upozor­něním na některé zcela nové. Chceme s vámi také pro­brat novinky v systému ASEP, pochlubit se úspěchem naší kole­gyně z knihovědného oddělení.

Ačkoli jsme se v poslední době snažili vydávat hlavně čísla mo­no­tematická, jsme přesvědčeni, že i toto dvojčíslo se „směskou“ aktualit a novinek z různých oddělení Knihovny Akademie věd ČR najde u vás ohlas a zájem. Ve čtvrtém čísle „INFORMACÍ“ se budeme opět po dvou letech[1] věnovat otáz­kám mezi­národní spolupráce, která po vstupu České republiky do Evropské unie košatí a neustále se rozšiřuje – jistě k naší radosti a ku prospěchu knihoven.

 

Jarmila Burgetová

 

 

Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci roz­voje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 a vlastní Koncepce jsou dokumenty, které bychom Vám rádi přiblížili a doporučili k podrobnému pro­stu­dování. Jedná se o materiály, které se nás bezprostředně dotýkají a které by ne­měly ve smršti zákonů, usnesení, doporučení a opatření zapadnout bez po­všim­nutí, ale naopak, které by měly vejít ve všeobecnou známost a měly by být pod­kladem pro další směřování práce a služeb v našem oboru.

 

Materiál předkládalo Ministerstvo kultury ČR. Historie přípravy materiálu je shr­nuta v předkládací zprávě stejně jako zdůvodnění obsahu koncepce. Pro Vaši první informaci jsou do tohoto článku vybrány jen odstavce, které se bez­pro­středně nebo větším dílem dotýkají Akademie věd, výzkumu, vývoje a vzdě­lání. V Koncepci jsou ale i další typy knihoven a velký prostor je věnován knihov­nictví veřejnému. Protože nežijeme a nepracujeme izolovaně od okolního světa, je nutné znát celkovou situaci, a proto by bylo dobré otevřít odkaz na konci tohoto článku a dokument si stáhnout a prostudovat celý.

 

Úloha knihoven v informační společnosti

 

Znalosti představují jeden ze základních předpokladů rozvoje informační společnosti. Zásadní změna způsobu nakládání s informacemi jako důs­ledek digitální revoluce má stále rostoucí význam pro práci lidí i jejich kaž­do­denní život. Informační společnost může občanům nabídnout no­vé možnosti prosperity a aktivnější úlohu ve společnosti. Schopnost vy­užívat informace a transformovat je ve znalosti se stává důležitým fak­torem konkurenceschopnosti jednotlivců, institucí i celých států. Naopak rozšiřující se propast mezi informačním bohatstvím a informační chudo­bou, respektive omezenost přístupu k informacím pro některé části společnosti, by mohla vyústit v sociální napětí.

Knihovny jsou institucemi, které se tradičně po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, ochranou a zpřístup­ňováním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě. Jejich nepostra­datelnou funkcí je m.j. uchování historických fondů, jako nedílné součásti kulturního dědictví. Knihovny jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný přístup k informacím (všem bez rozdílu – bohatým a chudým, ženám i mužům, obyvatelům měst a venkova, handicapovaným a zdravým, menšinám i většinové společnosti), na jejich svobodnou výměnu, na získávání znalostí a svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Současný stav podpory knihovní infrastruktury v České repu­blice však nesnese srovnání s rozvinutými demokraciemi (skan­di­návské země, Velká Británie, apod.).

Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:

• celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a du­chovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,

• vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vý­voje,

• zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy,

•  zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům,

• zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,

• uchovávání a ochraně kulturního dědictví,

• podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni,

• podpoře rozvoje venkova,

• podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace.

 

Charakteristickým rysem současného vývoje je stále rostoucí podíl elektro­nické komunikace a zvyšující se objem digitálních dokumentů vedle neklesajícího objemu klasické tištěné produkce. Rozvoj infor­mačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.

Přístup k celosvětové informační síti internet a k využívání elektro­nických dokumentů je možný pouze prostřednictvím informační a ko­mu­nikační techniky, jejíž efektivní využívání vyžaduje speciální znalosti a dovednosti. Nízká úroveň informační gramotnosti zejména starší části populace a ekonomické a sociální bariéry jsou hlavními příčinami nerovného postavení některých skupin obyvatelstva v přístupu k infor­mačním zdrojům.

Knihovny vybavené odpovídající technikou a odborným perso­ná­lem se výrazně podílejí na řešení tohoto rozporu tím, že široké veřejnosti na­bízejí volný přístup nejen ke svým knihovním fondům a službám, ale i ke světové informační síti. Knihovny si i v budoucnu zachovají své tradiční funkce shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístup­ňování tištěných dokumentů, ale současně začínají vykonávat obdobné funkce pro elektronické zdroje. Mají důležitou, nezastupitelnou a ros­toucí úlohu při integraci tištěných a elektronických médií.

Měnící se společenské prostředí je determinováno evropskou integrací, otevřenými hranicemi, multikulturními společenstvími, stále vět­ším konkurenčním soutěžením. Knihovnám se nabízí příležitost napo­moci procesu demokratizace podporou rozvoje občanské společ­nosti v místech působení. Na důležitosti nabývá tato oblast právě vstupem do EU.

Aby knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a dále napl­ňovat očekávání svých uživatelů, musejí pokračovat v zásadních změ­nách své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komu­nikačních technologií. V řadě knihoven byla taková změna již započata a v některých knihovnách bylo dosaženo pokročilého stupně trans­formace, ale osvojování a aplikace stále se vyvíjejících informačních techno­logií ve službách uživatelům je nekončící proces, který vyžaduje sous­tavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infra­struktury.

 

 

Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a infor­mač­ních služeb – VKIS) knihoven

 

Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:

        a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,

        b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,

        c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,

        d) specializované knihovny.

 

K 20. 6. 2004 bylo v evidenci knihoven MK evidováno 6.014 knihoven.

 

 

 

 

 

Národní knihovna ČR

 

NK ČR je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koor­dinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační a metodické a poradenské činnosti. Provozuje rozsáhlé systémy a databáze celostátního významu, například Souborný katalog, Českou národní bibliografii, Jednotnou informační bránu, Digitální knihov­nu a plní další ústřední funkce. Odpovídá za trvalé uchování a zpřís­tupnění dokumentů publikovaných na území České republiky.

 

 

Specializované knihovny a základní knihovny se speciali­zova­nými knihovními fondy

 

Významnou součástí systému knihoven jsou specializované knihovny, které vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analy­tické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti pro knihovny v rámci své specializace (např. Státní technická knihovna, Národní lékařská knihov­na, Knihovna AV ČR, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Knihovna Národního muzea, Národní pedagogická knihovna Komenského apod.).

Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými knihovními fondy vytvářejí sítě knihoven, které jsou orientovány na zajiš­tění specializovaných informačních potřeb (např. vysokoškolské knihov­ny, knihovny Akademie věd České republiky, lékařské knihovny, mu­zejní knihovny) nebo budují kooperační systémy za účelem opti­malizace přístupu k informačním zdrojům a vytváření systémů vyspělých informačně knihovnických služeb v celostátním i nadnárodním měřítku. Tyto knihovny mají rozhodující význam pro zajištění přístupu k odbor­ným informacím a tvoří přirozenou infrastrukturu výzkumu a vývoje a odborného, zejména terciárního vzdělávání.

 

 

Vysokoškolské knihovny

 

Vysokoškolské knihovny se stále významněji zapojují do VKIS. I přes slo­žitou finanční situaci vysokých škol byly knihovní fondy vysoko­školských knihoven obnovovány a doplňovány, především zahraniční literaturou. V roce 2001 vykazovaly knihovní fondy 50% nárůst oproti roku 1990 a každoroční přírůstky odpovídají tomuto trendu. Vedle tiš­těných informačních zdrojů, které jsou stále základní složkou infor­mačního zabezpečení pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti školy, má stále větší význam přístup k elektronickým informačním zdrojům. Získávání těchto zdrojů bylo v letech 2000–2004 významně rozšířeno realizací projektů v rámci programu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI“, vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělo­výchovy.

Rozvoj technické a technologické infrastruktury vysokoškolských knihoven byl podpořen grantovými projekty Fondu rozvoje vysokých škol, kde byl pro knihovny vytvořen samostatný tematický okruh. Byly zave­deny nové druhy knihovnicko-informačních služeb využívající mo­derní technologie, např. zpřístupňování elektronických informačních zdro­jů v lokálních sítích i prostřednictvím vzdáleného přístupu nebo elektronické dodávání dokumentů.

Vysoké školy projevily snahu o zlepšení prostorové situace knihoven. Bylo postaveno několik nových budov knihoven. Řada kniho­ven získala nové prostory nebo své současné prostory rekonstruovala a rozšířila. Většina univerzitních a fakultních knihoven tak mohla zpřís­tupnit významnou část svých fondů ve volném výběru a zvýšit počty studijních míst.

Jedním z nejzávažnějších problémů vysokoškolských knihoven zůstává jejich personální poddimenzování, nevyhovující kvalifikační struk­tura pracovníků a neodpovídající platové ohodnocení. Tato skuteč­nost je také limitujícím faktorem pro rozšiřování spektra veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami vysokých škol.

 

 

Soustava vědeckých informací Akademie věd ČR

 

je tvořena středisky vědeckých informací a knihovnami a Knihovnou AV ČR (dále jen KNAV). Střediska vědeckých informací a knihovny fungují na všech 60 pracovištích Akademie věd ČR (dále jen AV ČR) jako specifické organizační útvary, jejichž úkolem je získávat, zpracovávat a šířit vědecké informace. Celkový rozsah fondů v knihovnách pracovišť AV ČR v roce 2003 přesáhl 3 mil. knihovních jednotek, v současné době je odebíráno 7.365 titulů periodik, zpřístupňován je kromě Web of Science velký počet elektronických databází a k dispozici jsou také další elektronické informační zdroje.

KNAV koordinuje činnost středisek vědeckých informací a kniho­ven AV ČR. Podle zřizovací listiny má za úkol provozovat knihovnické, informační a reprografické služby pro ústavy AV ČR, vysoké školy a ostat­ní uživatele ve sféře vědy a výzkumu, zajišťuje a řeší informační infrastrukturu pro výzkum. Zpracovává historickou retrospektivu vzác­ných fondů. Knihovna je podle nového knihovního zákona registrovaná v evidenci MK jako specializovaná knihovna.

V současné době KNAV poskytuje služby srovnatelné s vědeckými knihovnami v České republice i v zahraničí. Umožňuje přístup do pri­már­ních a sekundárních databází AV ČR. Jako největší knihovna v AV ČR je KNAV předurčena k monitorování trendů a nových standardů v knihovnictví a informační vědě a k zajišťování odborné metodiky pro ústavní knihovny AV ČR.

 

Cílem rozvoje knihoven AV ČR pro příští období je:

• vytvoření co nejširší pramenné základny k historickým knižním fondům pro badatele,

• vytvoření maximální možné dávky digitalizovaných dokumentů z historických fondů a materiálů poškozených povodněmi při zajištění vysoké kvality,

• vytvoření uživatelsky pohodlného a zpracovatelsky maximálně výhodného prostředí pro ASEP/RIV,

• zpřístupnění širokého spektra vědeckých informačních zdrojů s využitím účelových programů a konsorciálních projektů,

•  zajištění kvalitního provozu knihovního systému Aleph všem připojeným ústavním knihovnám a převedení souborného kata­logu AV ČR do tohoto systému,

•  integrace heterogenních databází KNAV pod jednotné vyhle­dávací prostředí.

 

Vedle sítě knihoven AV ČR působí řada dalších knihoven výzkumných ústavů, které nejsou samostatně statisticky sledovány. Často obsahují vy­soce specializované a na území ČR unikátní dokumenty, mají výhodu přesně definované uživatelské obce a bezprostředního kontaktu s ní a jejich fondy.

 

* * *

 

O Koncepci a usnesení vlády č. 679 ze dne 7.července 2004 informovala dne 7. září 2004 na 50. zasedání Akademické rady AV ČR předsedkyně AV ČR prof. Helena Illnerová. Akademická rada je vzala na vědomí a uložila PhDr. Martinu Steinerovi, aby zajistil realizaci Koncepce v Akademii věd.

 

Usnesení vlády k realizaci Koncepce otiskujeme v příloze č. 2 a předkládací zprávu v příloze č. 3.

 

Celý dokument najdete na adrese:

http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_deklarace.htm

 

Ivana Kadlecová

 

 

 

Po dvou letech se vracíme v našem zpravodaji k novému knihovnímu zákonu, abychom se společně podívali, jak je v knihovnách Akademie věd realizován. Využijeme k tomu databáze knihoven evidovaných na ministerstvu kultury, přístupné na webu MK ČR na adrese http://www.mkcr.cz/article.php?id=961

V tabulce, která je zpracovaná v programu Microsoft Excel, můžeme hledat ve čtyřech sloupcích, máme tedy čtyři možnosti – podle čísla evidence, podle provozovatele, podle typu organizace a podle knihoven. I když žádost o evi­denci knihoven byla MK ČR formali­zována, provozovatelé zřejmě jednali podle vlastní úvahy zcela „nefor­malizovaně“ a příslušní pracovníci na MK ČR se nepo­kusili ve zjevných případech sjednat nápravu. Není tudíž lehké získat poža­dovaný seznam knihoven podle kterékoli z daných možností.

V případě Akademie se tak různí jak forma uvedení provozovatele, tak i náz­vy knihoven. Zúžení jména provozovatele na pouhou zkratku pak vůbec neumožní udělat si představu, o jakou knihovnu jde. Pro informaci jsme pořídili soupis 57 evidovaných knihoven AV ČR manuální excerpcí z ministerské databáze.[2]

S uspokojením můžeme konstatovat, že s výjimkou jediného ústavu[3] všechny ostatní své knihovny do evidence přihlásily. Pobočky pra­covišť Akademie hlásily v některých případech své knihovny samy, většinou je ohlásily mateřské ústavy, jak by to správně mělo být, někde přihlášeny nebyly.[4] Při této praxi ohlásil Historický ústav AV ČR např. celkem tři knihovny, jedna z nich byla k 1. 3. 2004 zrušena,[5] čímž se počet evidovaných knihoven Akademie snížil na 56.

Musíme předpokládat, že Ministerstvo kultury ČR, jak mu to uložil knihov­ní zákon, před zařazením knihovny do evidence kontrolovalo, zda je v knihov­ním řádu zakotveno, že knihovna poskytuje veřejné knihov­nické a infor­mační služby. Vzhledem k nedokonalosti databáze a nedo­statku informací si to však nemůže ověřit řadový občan. Podíváme-li se na webové stránky pracovišť AV ČR, jen v minimálním počtu z nich tam najdeme zmínku o tom, že ústav má knihovnu, která je přístupná veřejnosti. Neměli bychom také v tom­to směru situaci změnit?

Snad nebude na škodu, když se v této souvislosti vrátíme k úvod­níku INFORMACÍ č. 2/2002, v němž jsme informovali o „výhodách“ knihoven evi­do­vaných a tudíž zařazených do systému knihoven podle zákona č. 257/2001.

 „Koncepce rozvoje knihoven v ČR“, která je stěžejním tématem tohoto čísla, vytváří potřebné podmínky pro další rozvoj přihlášených knihoven. Pamato­váno je na ně v mnoha směrech, např. při udělování grantů a různých úlev, při přípravě novely autorského zákona, v níž půjde opět také o prosazení výjimek pro knihovny.

Proto je v zájmu knihoven Akademie věd nebrat závazek „veřejné přístup­nosti“ formálně, bylo by to proti jejich vlastnímu zájmu.

 

Jarmila Burgetová

 

 

 

 

Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změ­ně některých zákonů (autorský zákon) č. 121/2000 Sb. vstoupil v platnost již před čtyřmi lety – dne 1. prosince 2000. Ač řeší problematiku autorských práv velice zevrubně ve 118 paragrafech a patří tak k rozsáhlým legislativním textům, již se připravuje řada jeho novel. Pro naši potřebu jsme požádali o ko­men­tování stěžejních zásad ve vztahu ke knihovnách odbornici na slovo vzatou. Není na škodu si tyto předpisy připomenout.

 

 

Tento článek se v krátkosti zabývá aktivitami knihoven z pohledu autor­ského zákona. Pozornost je věnována jednak tradičním službám, jakými jsou zejména prezenční i distanční půjčování knih nebo časopisů a poři­zování tiskových rozmnoženin pro čtenáře, jednak novým službám, tedy zpří­stupňování on-line databází na počítačích umístěných v prosto­rách knihovny a zasílání (digitalizovaných) dokumentů prostřednictvím internetu.

Právní úprava autorského práva je obsažena v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změ­ně některých zákonů (autorský zákon).

 

 

I. Základní principy autorského práva

 

Autorským dílem je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora (např. román, vě­dec­ká studie, ale i článek). Autorské dílo je chráněno za života autora a ještě 70 let po jeho smrti. Po uplynutí této doby se dílo stává tzv. vol­ným dílem, což znamená, že s ním lze volně nakládat, samozřejmě při res­pek­tování osobnostních práv autora díla. To znamená, že např. dílo Aloise Jiráska může kdokoliv vydat tiskem nebo na CD ROMu nebo je zpřístupnit na internetových stránkách, nemůže se však sám označit za jeho autora.

Základním principem autorského práva je, že (autorské) dílo lze užít jen se svolením autora. Bez takového svolení lze dílo užít pouze v pří­padech výslovně stanovených autorským zákonem jako tzv. ome­ze­ní autorského práva, pro které ještě platí speciální výkladové pravidlo (tzv. tříkrokový test).

 

Jednotlivé způsoby užití díla tak lze rozdělit na tři základní skupiny:

 

1. Užití, ke kterému je vždy nutný souhlas autora, tedy taková užití, která vyžadují předchozí uzavření licenční smlouvy s autorem (popř. jinou osobou, která vykonává autorská práva k dílu na základě smlou­vy s autorem – např. vydavatel časopisu).

2. Užití, které je dovoleno přímo ze zákona, tzn. není potřeba získávat souhlas autora, ale zákon zároveň ukládá přímo uživateli povinnost zaplatit autorovi odměnu za užití díla (tzv. úplatné zákonné licence) nebo zákon ukládá třetí osobě (odlišné od uživatele) povinnost zaplatit autorovi odměnu v souvislosti s užitím díla (tzv. zákonné licence s plat­bou náhradních odměn).

3. Užití, které je dovoleno přímo ze zákona s tím, že zákon výslovně stanoví, že uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu a zá­ro­veň ani žádná třetí osoba není povinna k platbě náhradní odměny (tzv. pravé bezúplatné zákonné licence).

 

 

II. Tradiční knihovnické služby

 

Tradiční knihovnickou službou je především půjčování dokumentů (knih, časopisů) k prezenčnímu či distančnímu studiu čtenářům. Tato služba spadá pod režim uvedený výše pod bodem 3. Pro půjčování tedy platí, že knihovna může půjčovat vydaná díla bez souhlasu autorů a bez plat­by jakýchkoliv odměn autorům. Z pohledu autorského zákona není pod­statné, zda se jedná o půjčování prezenčně či distančně. Podstatné však je, že se musí jednat o díla vydaná a že se omezení autorského práva vzta­huje pouze na půjčování a nikoliv na pořizování rozmnoženin za účelem půjčování. Dílo je vydáno oprávněným veřejným rozšiřováním (hmotných) rozmnoženin. Časopisy nebo knihy, které jsou distribuovány v běžné prodejní síti nebo i jen předplatitelům, tak představují vydaná díla. Na druhé straně však diplomové práce, seminární a ročníkové práce studentů (tzv. šedá literatura) vydanými díly většinou nebudou. Pro ně tedy platí, že bez souhlasu jejich autorů je nelze v knihovnách půjčovat. Podstatné rovněž je, že omezení autorského práva pro půjčování se ne­vzta­huje na pořizování rozmnoženin za účelem jejich půjčování. Knihovna tedy nesmí bez souhlasu autora z knihy nebo časopisu (nebo i jejich části) pořídit kopii a tuto kopii půjčovat. To přichází do úvahy zejména v případech, kdy knihovna získá příslušnou knihu pouze do­časně (např. v rámci výpůjčky mezi knihovnami), nebo v případech, kdy knihovna sice vlastní knihu, ale hodlá ji např. v rámci mezinárodní vý­měny poskytnout jiné knihovně. Ani v takovém případě tedy nelze poří­dit si kopii a tuto čtenářům půjčovat. Autorský zákon v této souvislosti dovoluje (bez souhlasu autora a poskytnutí jakékoliv odměny) pouze zho­tovení rozmnoženiny díla pro vlastní archivní a konzervační účely. Pojem „archivní“ a zejména „konzervační účely“ nelze vykládat sice úzce pouze ve smyslu konzervačních fondů podle knihovního zákona, ale v kaž­dém případě platí, že takto pořízenou rozmnoženinu (kopii) nelze dále půjčovat čtenářům.

K tradičním knihovnickým službám patří dnes již i kopírovací (repro­grafické) služby pro čtenáře. Tyto služby lze podřadit pod režim uvedený výše pod bodem 2. Knihovna může pořizovat rozmnoženiny celých děl nebo jejich částí pro své čtenáře bez souhlasu autorů, ale je povinna za­platit v souvislosti s tímto rozmnožováním (náhradní) odměnu kolektiv­nímu správci DILIA, divadelní a literární agentura (souhrnně) jednou ročně ve výši 0,10 Kč za každou černobílou a 0,20 Kč za každou barev­nou tiskovou rozmnoženinu. Odměna je náhradní a platí se z každé ko­pie (stránky) bez ohledu na skutečnost, zda se kopíruje autorské dílo chrá­něné, volné (tzn. od smrti jehož autora uplynulo více než 70 let) nebo se nejedná o dílo vůbec (např. texty zákonů ze Sbírky zákonů a jiné úřední dokumenty). Z pohledu autorského zákona rovněž není roz­hodné, zda kopii pořizuje pro čtenáře knihovna, resp. zaměstnanec knihov­ny nebo zda si rozmnoženinu na přístrojích knihovny pořizuje sám čtenář. Autorský zákon rovněž neobsahuje žádné omezení ohledně rozsahu pořizovaných rozmnoženin. Je tedy možné, aby si čtenář pořídil i rozmnoženinu celé knihy (resp. celého díla obsaženého v knize).

 

 

III. Nové knihovnické služby

 

Mezi nové knihovnické služby patří především zpřístupňování data­bází. Obsahem databáze budou zpravidla autorská díla (např. vědecké články, fotografie), ale nemusí to tak být. Databáze jsou autorským zákonem zvlášť chráněny v rámci tzv. zvláštního práva pořizovatele databáze. Na roz­díl od autorského práva se zde nechrání tvůrčí činnost, ale investice do pořízení databáze. Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od poří­zení databáze. Pro každou podstatnou aktualizaci databáze začíná běžet nová 15-tiletá doba ochrany. Pokud jsou obsahem databáze autorská díla, pak je obsah databáze (případně i struktura, je-li původní) chráněn autor­ským právem a zároveň právem pořizovatele databáze. Podle autor­ského zákona lze rozlišit jednak tzv. off-line přístup a on-line přístup k data­bázím. Off-line přístup přichází do úvahy v případě, kdy je knihov­na vlastníkem (držitelem) rozmnoženiny databáze zpravidla na nosiči CD-ROM. Knihovna může bez souhlasu autora a bez platby jakékoliv odměny půjčit databázi čtenáři. Těžko si lze představit, že by knihovna čtenáři skutečně předala disk CD-ROM. Ale lze samozřejmě disk umístit do CD-ROMové jednotky na serveru (centrálním počítači) s tím, že jednot­livý čtenář si CD-ROM „přehrává“ na terminálu umístěném např. ve studovně knihovny. On-line zpřístup­ňování databází přichází do úvahy zejména v případech, kdy knihovna (případně i společně s jinými knihovnami) získá na základě licenční smlouvy přístupová práva do data­bází, které jsou zpřístupňovány třetí osobou prostřednictvím sítě internet (např. databáze tiskových agentur jako je ČTK). Pro poskytnutí přístupu do těchto on-line databází čtenářům je potřeba získat souhlas poři­zovatele databáze, který bude zpravidla i oprávněn vykonávat případná autorská práva k obsahu databáze. Podmínky poskytnutí přístupu do těchto databází čtenářům knihovny tak je potřeba upravit v licenční smlouvě, kterou uzavírá knihovna s pořizovatelem databáze. Bez jeho souhlasu nelze databázi zpřístupnit čtenářům.

Takřka službou budoucnosti v rámci knihovnických služeb je on-line zpřístupňování dokumentů. Tato služba je poskytována třemi zá­klad­ními způsoby:

•  zpřístupňováním dokumentů na veřejně přístupné stránce zcela volně, nebo

•  zpřístupňováním dokumentů na veřejně přístupné stránce s tzv. pod­míněným přístupem, to znamená, že koncovému uživateli (čte­náři) se dokument zobrazí pouze za předpokladu zadání uživa­telského jména a hesla, anebo

•  zasláním dokumentu prostřednictvím elektronické pošty kon­krét­ní osobě, resp. osobám.

Nezbytným předpokladem všech shora uvedených případů užití je pře­vedení dokumentu (např. článku) do elektronické podoby (tzv. digita­lizace), pokud se samozřejmě nejedná o případ, kdy je již původní podoba dokumentu elektronická. Už toto převedení do elektronické po­doby je z pohledu autorského zákona samostatným užitím díla (rozmno­žením), které podléhá souhlasu autora (viz shora bod 1). Samotné zpřístupnění díla prostřednictvím sítě internet, a to jakýmkoliv ze tří shora uvedených způsobů, je pak dalším užitím díla (sdělováním veřej­nosti), neboť kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Pojem „kdokoli“ zahrnuje i jednotlivce (1 čtenáře), který je ve vztahu ke knihov­ně, veřejností.

 

Zpřístupňování dokumentů v síti internet kterýmkoliv ze tří shora nazna­čených způsobů je tedy užitím, které podléhá souhlasu autora, a ke kte­rému autor uděluje souhlas licenční smlouvou (viz shora bod 1).

 

Dagmar Hartmanová

 

 

Téma, které nás pronásledovalo od minulého podzimu a které nevyprchá, protože za nějaké tři roky bude čas průběžného hodnocení... Pro řadu pracov­níků to byla určitá zátěž, nicméně taková inventura dosavadních výsledků a for­mulace představ do budoucích let v sobě obsahuje i něco navenek skrytého, ale nezanedbatelného.

Když jsem byla malá, tehdy ještě neexistovala TV, poslouchali jsme maximálně rozhlas po drátě a večer u rodinného stolu jsme hráli blechy, kanastu nebo domino. Když jsme si chtěli dopřát, nasmažili jsme si k tomu celý hluboký talíř topinek. Bylo nám spolu tehdy dobře, hodně jsme se nasmáli a na ty spo­lečné chvíle u rodinného stolu vzpomínám jako na chvíle úplně vytržené z času. Nebudu tu líčit celkovou atmosféru, ve které jsme žili, to sem v tuto chvíli nepatří. Ale kladu důraz na ten rodinný stůl a na nešťastné okamžiky, kdy jsme my děti už musely jít spát. Ale tehdy děti poslouchaly a tak jsme možná by­ly ošizeny o veselé chvilky, které pak v průběhu let vzaly za své.

Když jsme se scházeli se spolupracovníky nad přípravou výzkumného zá­měru, samozřejmě, že jsme nebyli nadšení tou spoustou času a práce, kterou příprava jednotlivých kapitol potřebovala. Měli jsme každý svůj úkol, který jsme při­pravovali každý jiným slohovým stylem, s jinou hus­totou obsahu i jiným pohledem. Když dnes vybírám, kterou část textu mám otevřít v tomto čísle Informací, abych Záměr představila co nej­výstiž­něji, nejraději bych Vám uká­za­la úplně první draft textu, který vznikl na první koordinační schůzce. Scházeli jsme se pak a dávali do­hromady odpovědi na předepsané otázky, vyplňovali ta­bu­lky a počítali pe­níze. Sedávali jsme v mé pracovně a mně připadá, že to bylo podobné, jako když jsme u nás doma seděli a hráli to domino. A to je ten skrytý pr­vek v hodnocení: sami sebe a pro sebe jsme vyhodnotili, že umíme spolu nejen spolu­pracovat – to by bylo hodně špatné, kdyby tomu tak nebylo, ale že spolu umí­me sedět u jednoho stolu – jenom tohle „domino“ bylo za spoustu peněz na Výzkumný záměr na 6 let a místo topinek jsme pili spousty kávy. A zdá se, že jsme nepropadli.

 

V souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vý­voje z veřejných prostředků a s nařízením Vlády ČR č. 462/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů vydala Akademická rada AV ČR směrnici č. 4/2003 „Hodnocení výsledků výzkumné činnosti pracovišť AV ČR za ob­dobí 1999–2003 a jejich výzkumných záměrů zahajovaných od 1. 1. 2005. V této směrnici jsou stanoveny zásady pro hodnocení činnosti pra­covišť, náležitosti pro předkládání výzkumných záměrů a postup a har­mo­nogram pro hodnocení.

Výzkumný záměr (na roky 1999–2003) a posléze žádost o jeho pro­dloužení pro rok 2004 předkládala KNAV a prošla celým procesem pří­pravy materiálů pro hodnotitelskou komisi až po závěrečné hodno­cení. Tento proces není třeba představovat nebo vysvětlovat, jistě je ještě v živé paměti všech, kdo se na přípravě materiálů na jednotlivých pra­covištích AV ČR podíleli. Na tomto místě bychom chtěli ve zkratce před­stavit obsah výzkumného záměru KNAV, protože toto společné pra­coviště nežije odděleně, ale jeho činnost do značné míry ovlivňuje život knihoven a informačních pracovišť Akademie věd ČR. Záměr byl vy­pracován se zřetelem na připravovanou Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. Následující odstavce jsou vybrány z textu Záměru.

 

 

Vývoj a implementace informační infrastruktury pro vědu a výz­kum; dějiny knihy a knihoven v českých zemích do roku 1800

 

Strategie a metody řešení výzkumného záměru

 

Základem strategie knihovědného a především bibliografického výzkumu budou současné i před­pokládané rešeršní požadavky plynoucí z proble­matiky bádání o dějinách knižní kultury na území naší republiky                       v 16.–18. století. V souvislosti s tímto přístupem se předpokládá:

a)   Rozšířit bibliografický popis nalezených cizojazyčných bohemikálních tisků o re­gistraci čtenářských vpisků, jež přispějí k bádání o spole­čenské recepci obsahu vydávaných spisů.

b)  Systematicky doplňovat bibliografický materiál o biografická a fakto­grafická data tiskařů a jednotlivých tiskáren. K jejich shromažďování bude uspokojivým způ­so­bem sloužit formulář pro databázový zápis jmenného autoritního záznamu, do něhož lze ukládat všechny získané údaje k danému tiskaři, včetně odkazů na od­bornou literaturu či archivní dokumenty. Přínosná bude spolupráce se správci histo­rických fondů a archivů k získávání informací o uložených archivních pramenech vztahu­jících se k působení tiskáren.

c)   Usilovat o to, aby dosavadní mezinárodní spolupráce, navázaná na základě kole­giálního zájmu, byla zakotvena ve smluvních dohodách či registrovaném členství.

d)  Navázat kontakty s příbuznými regionálními pracovišti v příhra­ničních oblastech, kde docházelo k prolínání kultur, které jsou před­mětem badatelů několika států.

e)   V domácím prostředí realizovat užší vzájemnou informovanost mezi bibliografií cizo­jazyčných bohemik a sourodými výzkumnými pro­jekty, jakými jsou například sou­pisy rukopisů realizované Archivem Akademie věd ČR a Ústavem pro českou literaturu FF UK (podchy­cení rukopisných pramenů vážících se k dějinám knihtisku).

f)   Vybrat vhodný moderní databázový systém, umožňující zejména plné využití kó­do­vání UTF8 a podporující přístup k uloženým datům prostřednictvím lokálních sítí (LAN) a zejména internetu a vytvořit v tomto databázovém prostředí aplikaci dovo­lující v plném rozsahu zaznamenávat dosavadní strukturovaná popisná a analytická data o zkou­maných dokumentech včetně dat obrazového charakteru.

g)   Připravit konverzi dat ze stávajícího systému a uskutečnit jejich pře­vod do nového systému z vytvářené databáze cizojazyčných bohemik a knihovědné literatury. Dále pak posoudit možnosti a postupy, jak rozšířit databázi o digitalizované dokumenty, především doklady o typo­grafické výbavě konkrétních tiskáren.

h) Instalovat knihovní systém Aleph 500, který bude v AV ČR, vzhle­dem k počtu při­po­jených knihoven, největší implementací v České republice. Projekt je velmi vý­znamný i z mezi­národního hlediska. Je nut­né mít velmi dobře zaškolené administrá­tory systému, budou využívány zkušenosti z instalací v dalších velkých knihovnách, zej­ména v Národní knihovně ČR, v Moravské zemské knihovně a ve Vědecké knihov­ně v Olomouci. Současná implementace systému Aleph 500 je sledována na Masarykově univerzitě, na Vysokém učení technickém v Brně a na Vysoké škole ekono­mické v Praze. Jsou naplá­novány jednotlivé kroky implementace, včetně kon­verzí dat. Po im­ple­­men­taci budou zkoumány možnosti převodu jiných databází pod systém Aleph (např. KEZ – katalog elektronických zdrojů AV ČR, EVIP – evidence zahra­ničních periodik AV ČR, Časopisy vydávané AV ČR). Vzhledem k trvalému vývoji systému Aleph lze oče­kávat rozšiřování jeho funkcí. Novým modulem má být sprá­­va digi­tálních dokumentů, která by v budoucnu mohla být případně imple­mentována na digitalizačním pracovišti.

i)   Zprovoznit za účelem záchrany a zpřístupnění vzácných a ohro­že­ných fondů digita­lizační pracoviště. Skenery, server a pracovní stanice jsou již pořízeny. Je nutno po­sílit připojení k počítačové síti na tomto pra­covišti v Jenštejně ze současných 2 Mb/s minimálně na 100 Mb/s, v ideál­ním případě na 1 Gb/s. Nezbytné je zprovoznění kvalitního zálo­hovacího systému. Společně s Národní knihovnou ČR se bude spolu­­pracovat na vývoji systému pro zpřístupňování a editaci metadat pro všechny typy dokumentů.

j)   Analyzovat jednotlivé heterogenní databáze KNAV z hlediska možností podpory komunikačních standardů, zejména OpenURL, Z39.50, OAI – PMH a zaměřit se na možnosti integrace těchto zdro­jů. Následovat bude implementace zvolených stan­dardů a případně vytvoření jednotného rozhraní.

 

Časový harmonogram řešení výzkumného záměru

 

Knihovědný výzkum

 

V první etapě bude dokončeno bibliografické zpracování cizojazyčných bohemik z těch histo­rických knižních fondů, jejichž průzkum už byl pro­veden, ale identifikace či analy­tický popis zjištěných tisků byly z různých příčin vyřešeny jen částečně: týká se to v prvé řadě čtyř pražských církevních knihoven (benediktinů, augustiniánů, Vyšehradské kapituly a Metropolitní kapituly), dále 15 menších knihoven v mimopražských archi­vech a muzeích a významných fondů zahraničních knihoven ve Wolfenbüttelu, polském Těšíně, v Budapešti a v Národní knihovně ve Vídni. Souběžně bude zahájen v České republice biblio­grafický průz­kum a zpracování cizojazyčných tisků z fondů Vědecké knihovny v Olomouci, Moravské zemské knihovny v Brně či Studijní a vědecké knihovny v Plzni, v zahraničí Univerzitní knihovny ve Vratislavi.

Současně s tímto procesem bude probíhat přepis doposud shro­mážděných záznamů do databáze, neboť jedině jejím prostřednictvím se rozšíří rešeršní možnosti z této histo­rické bibliografie, do roku 2010 bude dokončeno převedení zkrácených záznamů o tiskař­ských bohe­mi­kách 16. a 17. století a vyřešeno jejich zveřejnění na internetu.

Do konce roku 2005 budou v podobě CD-ROMu předány bada­telské veřejnosti naske­nované bibliografické popisy, které dosud nebyly publikovány (tj. autorská a obsa­hová cizojazyčná bohemika 16. a 17. sto­letí a popisy bohemik 18. století) a budou konkre­tizována témata z dějin knihtisku a knihoven pro monografické zpracování a publikování do roku 2010.

V roce 2005 bude publikována rozsáhlá monografie o rožmberské knihov­ně, v níž bude podán analytický rozbor jejího obsahu, akvizičních a knihovnických způsobů jejího vy­tvá­ření a výklad o jejím postavení v sou­dobých poměrech.

V letech 2005–2006 budou naskenovány bibliografické záznamy tzv. de­si­derat, tj. dosud nedostupných nebo nenalezených tisků (převzaté údaje z odborné literatury či star­ších katalogů knihoven).

 

Vývoj a infrastruktura

 

Harmonogram přechodu na systém ALEPH 500

 

2003

– nákup systému, instalace, systémová analýza, konfigurace

– zahájení prací na exportu dat z ISISu do formátu UNIMARC

 

2004

– systémová analýza, konfigurace

–  stanovení postupů pro import dat na jeden server a vytváření biblio­grafické databáze

– konverze dat Knihovny AV ČR, testování provozu

– zapojení knihoven nově začínajících s katalogizací

– konverze dat dalších knihoven pracujících v BIBISu

– dokončení konverzí

 

2005

– spuštění souborného katalogu v novém systému

 

2006–2010

– analýza možností integrace systému ALEPH s dalšími katalogy v knihov­ně a reali­zace jednotlivých řešení, jedná se zejména o KEZ, Lístkový katalog a Digitální archiv

 

 

Harmonogram zprovoznění a vývoje digitalizačního centra

 

2003

– pořízení hardwaru a softwaru, instalace

 

2004

– zkušební provoz, zkoumání nejefektivnějších postupů pro jednotlivé fáze procesu zpracování a zvolení nejvhodnějšího workflow

– příjem nových zaměstnanců, zaškolení

– rutinní provoz

 

 

2005–2010

– vzhledem k vysokým nárokům na rychlost sítě bude třeba posílit propustnost připojení na pracoviště v Jenštejně

– pořízení páskového robota pro zálohování a případnou rychlou obnovu

– analýza možnosti integrace s knihovním systémem

­– vývoj funkcionality používaného softwaru

­– maximální automatizace vytěžování metadat prostřednictvím OCR

– rozšíření diskového pole

– spolupráce s dalšími obdobnými pracovišti doma i v zahraničí, sledování vývoje technologií a standardů týkajících se digitalizace (jedna zahraniční služební cesta ročně)

–  průběžná obnova a upgrade jednotlivých částí systému

 

 

Předpokládané výsledky řešení výzkumného záměru

 

Knihovědný výzkum

 

Systematickým vedením průzkumu a analýz historických knižních fondů, které v 90. letech prošly mnohdy výraznými změnami, někdy i brzdícími jejich studium (restituce, přesuny, reorganizace), se základní výzkum pro dějiny našeho knihtisku prováděný v KNAV nepochybně obohatí o dů­le­žité objevy nových pramenů. Poměr cca 22.000 desiderat, jak jsou v biblio­grafii cizojazyčných bohemik označovány záznamy o vydáních nepodložených žádným ověřeným exemplářem, vůči cca 24.000 vydáním identifikovaným na základě roz­boru většího množství výtisků, by se měl výrazně snížit ve prospěch vydání identi­fikovaných. Vzhledem k tomu, že každý analytický popis cizojazyčného tištěného bohemika obsahuje i soupis nalezených exemplářů, rozšíří pokračující výzkum naše znalosti o vzácnosti některých vydání – tato zjištění velmi napomáhají správcům histo­­rických knihovních fondů při vytváření koncepcí ochrany sbírek, naopak z četnosti dochovaných výtisků lze usuzovat alespoň na mini­mální výši původního nákladu či dále pátrat po důvodech pravdě­podobného značného rozšíření daného spisu, včetně opako­vaných vydání, jejichž výčet rovněž patří k významným výsledkům analytické retrospektivní bibliografie.

Zcela nové poznatky o skladbě domácí tiskařské produkce, spe­cifické pro tento způ­sob základního výzkumu, se stanou inspirativními podklady pro studie nejen z dějin knih­tisku, ale též k tématům z dějin lite­ratury, umění, vědních disciplín, mediální komunikace, vzdělanosti, men­tality, atd., to vše v nejširších sociálních, kulturních, ekonomických i politických souvislostech. Například již dnes je v databázi podchyceno na 10.200 jmen, jež jsou v tiscích zmiňována a přinášejí tedy data k bio­grafiím konkrétních osobností žijících před rokem 1801 (nejen autorů, překladatelů, editorů, tiskařů a nakladatelů, ale též umělců, mecenášů, učitelů, studentů, církevních činitelů, panovníků i mnohých dnes již zapo­­menutých osob).

Jak dosavadní praxe ukázala, není možné podcenit žádnou sebemenší knižní sbírku, v níž může být uchováván zcela unikátní exemplář – historický doklad nejen činnosti určité tiskárny, ale i řady dal­ších skutečností. U vědomí dosud neprozkoumaného množství histo­rických knihovních fondů nelze mluvit o dosažení stoprocentní úplnosti poznání, z toho důvodu jsou a budou výsledky vytvářené bibliografie průběžně uplatňovány v díl­čích stu­diích jak samotnými pracovníky knihovědného oddělení KNAV, tak i badatelskou veřej­ností. Jsou a bu­dou rovněž cenným informačním zdrojem pro odborníky pečující o svě­ře­né historické knižní sbírky.

 

Vývoj a infrastruktura

 

Předpokládané výsledky lze shrnout následovně:

•  Vytvoření co nejširší pramenné základny k historickým knižním fon­dům pro badatele

•  Vytvoření maximální možné dávky digitalizovaných dokumentů z histo­rických fondů a materiálů poškozených povodněmi při zajištění vysoké kvality

•  Vytvoření uživatelsky pohodlného a zpracovatelsky maximálně výhod­ného prostředí pro ASEP/RIV

•  Zpřístupnění širokého spektra vědeckých informačních zdrojů s vy­užitím účelových programů a konsorciálních projektů

•  Zajištění kvalitního provozu knihovního systému Aleph všem připo­jeným ústavním knihovnám a převedení souborného katalogu AV ČR do tohoto systému

•  Integrace heterogenních databází KNAV pod jednotné vyhledávací prostředí

 

 

 

 

 

V průběhu roku 2003 byla ukončena fáze výběru nového knihovního infor­mačního systému pro knihovny AV ČR. Izraelský systém Aleph 500 byl vybrán jako nejvhodnější z mnoha důvodů: podporuje požadované for­máty a protokoly (MARC21, AACR2, Z39.50), je jedním ze tří celo­světově nejvíce používaných knihovních systémů, stojí za ním silná firma, schopná dlouhodobě zajistit údržbu a vývoj, je provozován nej­významnějšími knihovnami v ČR, existuje lokální distributor zajišťující servis. Knihovna AV ČR, která má implementaci systému na starosti, uza­vřela smlouvu o společném využívání nového systému s dalšími 43 knihov­nami ústavů AV ČR. V prosinci 2003 byla uzavřena licenční smlou­va na systém Aleph 500 s lokálním distributorem Ústavem výpo­četní techniky Univerzity Karlovy.

Systém Aleph 500 je velmi tvárný systém umožňující různá nasta­vení. Jeho správa vyžaduje od administrátorů dobré technické znalosti, přičemž je také velmi důležitá orientace v knihovních standardech. První ško­lení administrátorů proběhla v druhé polovině ledna 2004. Následo­vala školení pro katalogizátory, výpůjční služby a akvizici. V této fázi byli ško­leni zaměstnanci Knihovny AV ČR, kteří se následně podíleli v rámci svých kompetencí na nastavování jednotlivých částí systému. Základní insta­lace systému byla pro reálný provoz nepoužitelná, administrátoři mu­seli při zprovozňování systému řešit mnoho otázek. Instalace v AV ČR je svou velikostí ojedinělá a to nejen v rámci ČR. Bylo třeba vybrat nej­vhodnější nastavení systému, aby mohl být provozován ve velkém počtu knihoven s velmi autonomními rozdílnými požadavky.

Pro vysvětlení vybraného způsobu nastavení je třeba nejprve alespoň stručně uvést, jaká je vnitřní architektura systému. V rámci jedné in­sta­lace je možné nastavit několik různých typů bází. Pro základní pro­voz jsou určeny bibliografická báze (obsahují bibliografické záznamy) a admi­nistrativní báze (obsahující např. exempláře, čtenáře, dodavatele, nasta­vení a správu výpůjček, nastavení a správu dílčích knihoven). Dalším typem báze je např. autoritní báze, určená pro autority, kterou v AV ČR v počáteční fázi zprovozňovat nebudeme. Je možné založit ně­kolik bází stejného typu, např. několik administrativních bází, z hlediska správy je však vhodnější nevytvářet bází příliš mnoho. Pro bibliografické záznamy v AV ČR je výhodné sdílet jednu bibliografickou bázi a není dů­vod, aby každá zapojená knihovna měla své bibliografické záznamy zvlášť. Pokud definujeme v rámci jedné administrativní báze jednotlivé knihov­ny jako dílčí knihovny, narazíme již zde na řadu problémů. Výhody tohoto nastavení z hlediska správy však stále předčí nevýhody ve srov­nání s provozováním 44 administrativních bází, zvlášť nastavených pro jednotlivé knihovny.

Podívejme se blíže na konkrétní komplikace, které se vyskytly při nasta­vení jedné administrativní báze s dílčími knihovnami. V modulu pro jednotky (exempláře) se objevil problém s automatickým přidělováním pří­růstkového čísla, které nelze nastavit zvlášť pro jednotlivé knihovny. Pro tento účel byl zhototoven externí program, který generuje přírůst­ková čísla a může být využíván jednotlivými knihovnami odděleně. Na jiný závažnější problém související s jednotkami jsme při nastavení sys­tému nenarazili. Nejvíce komplikací se vyskytuje v modulu určeném pro výpůjčky. Ačkoli je možné odděleně nastavit jednotlivé výpůjční proto­koly, není systém v základním nastavení dobře oddělen v oblasti správy financí, což je zcela zásadní problém. Po jednáních s dodavatelem se po­dařilo zajistit účinné kontroly finančních operací na serveru. V kombinaci s omezením uživatelů (knihovníků) na určité IP adresy se jeví nasazení výpůjč­ního protokolu pro zcela autonomní knihovny jako reálné.

Souběžně s nastavováním a definicí systému probíhala a nadále pro­bíhá konverze dat ze stávajících systémů. Ta probíhá současně ve třech skupinách. Konverzi ze systému Bibis zajišťuje KNAV ve spolu­práci s firmou INCAD. Firma Multidata provádí konverzi ze systému ISIS. Další skupinou jsou ústavy, které používají jiný systém než Bibis nebo ISIS. Tyto ústavy musí řešit konverzi do standardních formátů pře­devším s dodavateli svých stávajících systémů, KNAV přitom poskytuje nezbytné informace. Konverze do Aleph 500 má svá specifika. Při ex­portu dat z Bibisu bylo nutno provést řadu změn v původním programu pro export do formátu UNIMARC. Součástí konverze byl i přechod na formát MARC21, na který přecházejí v souladu s doporučeními Národní knihovny ČR (dále NK ČR) i ostatní české knihovny. Konverzní pro­gram z UNIMARC do MARC21, který byl vytvořen na základě zadání NK ČR, vyžadoval v některých případech úpravu dat v UNIMARCu, aby výstup skutečně odpovídal formátu MARC21.

Pro katalogizaci v systému Aleph 500 je nutná znalost formátu MARC21 a anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR2. Ve spolu­práci s NK ČR proběhlo v KNAV školení na formát MARC21 pro zástupce z jednot­livých ústavních knihoven, kteří dále proškolí své kolegy. Oddě­lení katalogizace KNAV bude poskytovat ústavům další informace, týka­jící se dodržování pravidel při katalogizaci.

 

Knihovna AV ČR spustila „ostrý“ provoz 21. října 2004. Kromě kata­lo­gi­zace je od počátku v provozu modul určený pro výpůjčky. Před­pokládáme postupné připojování jednotlivých ústavů, které budou mít po konverzích svých dat možnost jejich kontroly ve zkušební bázi. Školení pro práci se systémem Aleph budou probíhat v KNAV po indi­viduální domluvě s jednotlivými ústavy a budou následovat po konverzi dat příslušného ústavu. Vzhledem k větší komplikovanosti zavedení výpůjčního protokolu budou v počáteční fázi připojovány ústavy, které budou využívat pouze katalog. Po ověření výpůjčního protokolu v reál­ném provozu, po dobu cca 1-2 měsíců, budou konvertována i data kniho­­ven, požadujících modul pro výpůjčky.

 

Martin Lhoták

 

 

 

Automatizovaný systém evidence publikací, známý pod zkratkou ASEP, zahr­nuje několik kroků, které se každoročně opakují:

• sběr dat za dané období

• ukládání dat do databáze a kontrola správnosti zápisu záznamů

• vytvoření statistických výstupů a ústavních bibliografií na webu Knihovny AV ČR

• export dat do různých systémů (RIV, SIGLE, CONVERA)

Do databáze přispívá celkem 64 pracovišť z 57 ústavů Akademie věd ČR. Databáze v současné době obsahuje 103.072 záznamy, přírůstek je tedy přibližně 10.000 záznamů za rok. Data jsou povinně sbírána od roku 1993 a sledováno je 17 druhů dokumentů.

 

Databáze prodělala během deseti let značný vývoj:

• měnila se struktura dat

• měnily se číselníky

• vznikaly nové typy formulářů

• data byly exportována do nových systémů.

Když si uvědomíme jak vypadalo „zasíťování“ knihoven v Akademii v roce 1993, že se v této době v knihovnách (a nejen v knihovnách) neko­mu­nikovalo běžně prostřednictvím elektronické pošty, ani nebyl web v ta­kové podobě jak jej známe dnes, tak se dá říci, že databáze byla od začátku nadčasově nastavena, protože se dnes data dají celkem bez pro­blémů konvertovat do jiných systémů.

Již několik let je zřejmé, že jsou nutné změny ve způsobu poři­zo­vání a zpra­cování dat. Současný systém off-line je potřeba nahradit systémem on-line.

V minulých dvou letech jsme se snažili zejména o toto:

•  Vytvořit pravidla sběru dat, pravidla komunikace mezi ústavy a KNAV, která nejsou závislá na programu, ve kterém budou data pořízena a uložena

•  „Vyčistit“ data tak, aby se dala „neimportovat“ do jakéhokoliv no­vého programového systému bez velké ztráty informací

•  Najít programový systém, který by byl vhodný jak pro zpraco­vatele na ústavech, ale i pro nás – správce dat.

 

Pravidla sběru dat

V každém ústavu spolupracujeme se zpracovatelem (zpravidla je určen ředi­telem pracoviště), který je zodpovědný za to, že data ústavu jsou ve správ­né formě a ve stanoveném termínu předána do Knihovny AV ČR. Zpra­covatelé jsou pravidelně informováni na jarním a podzimním semi­náři o průběhu zpracování, o změnách a novinkách ve zpracování, o chy­bách v zápisu dat a o tom, kde hledat důležité informace. Pro zpraco­vatele jsou vytvořeny i webové stránky, kde naleznou kromě jiného i pro­to­koly o počtu odevzdaných záznamů z jednotlivých ústavů do ASEPu, RIVu (Rejstříku informací o výsledcích) a počty dat odevzdané jednot­livým poskytovatelům finančních prostředků. Snažíme se o to, aby zpra­covatelem byla osoba, která se orientuje ve zpracování dat nejen po strán­ce formální, ale aby měla přehled o tom, kde jsou data zveřejněna (webové stránky Knihovny AV, RIV), uměla vysvětlit, jaká data a kdy se odev­zdávají do RIVu, ale i proč vznikají v RIVu duplicity. Každý nový zpra­covatel projde školením pro začátečníky.

 

Rejstříky

S vývojem databáze se některá data ukládala do různých polí a zapisovala se někdy nejednotným způsobem. Vzhledem k tomu, že nebyly rejstříky dosud sjednocovány, museli jsme celou databázi analyzovat a teprve na zákla­dě této analýzy děláme hromadné opravy dat, případně spolu se zpra­covateli data opravujeme. Zaměřili jsme se na rejstříky autorů z Akademie věd, časopisů, grantů a výzkumných záměrů.

 

Program

Přesně před rokem jsme byli rozhodnuti, že koupíme systém od OBD^PRO královéhradecké firmy DERS, který je asi nejvíce rozšířeným systémem pro evidenci publikací, zejména na vysokých školách. Na kon­ci roku 2003 jsme se seznámili s Modulem evidence publikací systému Advanced Rapid Library (ARL), který vyvinula hodonínská firma COSMOTRON a na základě dvouletých zkušeností se sběrem dat a také na základě nově nabytých zkušeností s knihovním systémem ALEPH 500 jsme výběr přehodnotili.

Proč právě tento systém?

•  Vstup dat přes webové formuláře (IE, NetScape)

•  Každý zpracovatel na ústavu bude s daty pracovat prostřednictvím klienta, kterého bude mít nainstalovaného na svém počítači a ten mu umožní data editovat, mazat, kontrolovat, kopírovat, třídit, tisknout

•  Systém je založen na moderních technologiích – má integrovaný protokol Z39.50

• Podporuje knihovnické standardy (UNIMARC, MARC, AACR2)

•  Podporuje knihovnické formáty zobrazení (ISBD, XML, s ná­věš­tími polí)

• Zajišťuje exporty dat (RIV, SIGLE)

• Umožňuje sledování citací

• Má výborné reference

 

Proč už není v provozu?

Vzhledem k tomu, že firma COSMOTRON měla v plánu připravit pří­stup přes webové formuláře teprve na polovinu roku 2004, museli jsme vyčkat. V současné době začínáme systém nastavovat, zúčastníme se ško­lení správců systému a připravujeme data ke konverzi. V prvním čtvrt­letí roku 2005 bychom rádi začali školit zpracovatele na ústavech.

Modul evidence publikací ARL je program, který má mnoho uži­tečných funkcí, které budeme postupně „objevovat a nabízet“. Již teď zjiš­ťujeme, jaké jsou požadavky na ústavech, aby počáteční nastavení sys­tému umožnilo například ukládání dat, které my v ASEPu nesle­dujeme nebo vytvářet požadované tiskové výstupy.

Zpracování dat je poměrně náročná činnost a čím více toho systém „umí“, tím větší znalosti musí mít zpracovatel. Snažili jsme najít takový pro­gram, který umožní jednoduché zpracování a kontrolu dat, ale záro­veň dává možnost dalšího využití pro ty, kteří mají větší zkušenosti a tím i požadavky.

 

Jana Doleželová

 

Také v Akademii věd se pomalu zacelují rány způsobené před dvěma lety „stole­tou vodou“. Dne 10. května 2004 byla slavnostně otevřena rekonstruovaná knihov­na Filozofického ústavu, dne 16. prosince 2004 bude slavnostně zpřís­tup­něna obnovená knihovna Archeologického ústavu AV ČR v Praze 1, Letenské ulici 4. Jde o dvě knihovny, jejichž fondy a prostory byly v rámci Akademie při povodni nejvíce poškozeny.

V mnohém se změnily po povodni i priority Knihovny Akademie věd, ač sama na štěstí povodní neutrpěla. Depozitář v Jenštejně se stal „útulkem“ vodou poni­čených knih, které zde byly zmrazovány a posléze sušeny a rekonstruovány. Zároveň se v této souvislosti projevila akutní potřeba vytvoření akademického digi­talizačního pracoviště, které by sloužilo všem ústavům Akademie. Chceme Vás seznámit s výsledky tohoto úsilí.

 

 

Po povodních v srpnu 2002 rozhodla Akademická rada AV ČR o urych­lení a rozšíření původních plánů na výstavbu depozitáře v Jenštejně, v němž měly být původně sloučeny fondy z několika depozitářů Knihovny AV ČR. Depozitář je nyní stavěn tak, aby zde byly prioritně ulo­ženy knižní fondy ústavů, které byly postiženy záplavami, dále pak ale i fondy, které by byly ohrožené v případě další povodně, ať už vodou říční nebo spodní.

Výstavba nového depozitáře byla rozdělena do dvou etap: budova A na místě staré stodoly v objektu č.p. 27 a budova B v objektu č.p. 25.

Stavba budovy A byla započata v listopadu 2003 a ukončena v srpnu 2004. Nově vznikla kapacita pro uložení 6.000 běžných metrů knih. Jedná se o dvoupodlažní objekt, spojený s původním depozitářem, ve kterém je sociální zázemí a kanceláře. Obě podlaží jsou vybavena mo­bilními regály. V současné době je do budovy A ukládán fond jednot­livých ústavů dle jejich akutních potřeb (Masarykův ústav, Filozofický ústav, Archiv AV ČR, Archeologický ústav, Slovanský ústav, Ústav soudobých dějin, fond Knihovny AV ČR – z depozitáře Svaté pole).

Stavba budovy B byla započata v září 2004. V současné době je vyz­děno obvodové zdivo 1. nadzemního podlaží, jsou vybetonovány stropy, pokračují betonářské práce na pilířích a průvlacích 2. nadzemního podlaží. Předpoklad předání budovy B do běžného provozu je srpen 2005, kdy budou vyzváni k nastěhování další žadatelé.

 

Miroslav Kraus

 

Jednou ze základních potřeb pro kvalitní výzkum a vývoj je efektivní přístup k informacím obsaženým v odborné literatuře. Řada odborných mate­riálů je přístupná v komerčních i nekomerčně založených databázích na internetu, kde jsou nejrychleji dosažitelné dle momentálních potřeb bada­telů. Vzhledem k vysokému počtu publikovaných odborných prací a vzrůs­tajícím možnostem informačních technologií je nutné zkoumat a ře­šit způsoby jejich efektivního zpracování, archivace a zpřístupnění s využi­tím digitálních knihoven přístupných prostřednictvím počí­ta­čových sítí.

Vědecká pracoviště Akademie věd ČR produkují velké množství tex­tů a informací, přičemž podstatná část je publikována ve speciali­zovaných časopisech vydávaných samotnými ústavy. Tyto časopisy mají v mnoha případech tradici již několik desetiletí. Česká akademie věd a umění začala vydávat Rozpravy České akademie Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v roce 1893. V současné době jsou již některé aka­demické časopisy přístupné i v elektronické formě, nicméně se jedná o menší část produkce, která zatím není přístupná centrálně.

Pro výzkum v řadě oborů jsou významné a pro práci aktuální i velmi staré výsledky vě­deckých prací. Převedení odborných materiálů do digi­tální podoby a jejich zpřístupnění jakožto cesty k urychlení přístupu, rozšíření okam­žitě dosažitelného výběru a usnadnění vyhledání potřeb­ých informací je celo­světovým trendem. Významným prvkem digitalizace je také ochrana zpra­covaných materiálů před poškozením, což je důležité zejména u star­ších materiálů ohrožených degradací papíru. V současnosti je stále velmi aktuálním argumentem pro digitalizaci také záchrana obsahu knih a časo­pisů poškozených povodní v roce 2002.

Digitalizační pracoviště KNAV bylo zprovozněno na počátku roku 2004 a v současné době se zde digitalizovalo již téměř 200.000 stran. Přístup do digitální knihovny je možný v budově KNAV na adrese http://kramerius.lib.cas.cz, kde jsou přístupné tituly: Československý časo­pis historický, Český časopis historický a Historická demografie. Ve zpra­cování v současné době jsou časopisy: Slovo a slovesnost, Sborník histo­rický, Filozofický časopis a Historická geografie. Pracoviště dispo­nuje moderní a výkonnou technikou a programovým vybavením. Kapa­cita pracoviště je digitalizace cca 40.000 stran měsíčně při jedno­směnném provozu.

Vybavení pracoviště:

• Barevný knižní skener Digibook RGB 10000 formát A1

• Dva černobílé knižní skenery Zeutschel OS 7000 formát A2

• Server Dell PowerEdge 2650 s diskovým polem Dell PoverVault o kapacitě 1 TB určený pro zpracování a archivaci.

• Software Book Restorer pro grafické úpravy.

•  Systém Sirius pro zpracování a archivaci digitalizovaného materiálu.

• Systém Kramerius pro zpřístupnění digitalizovaného materiálu.

Software Book Restorer pro grafické úpravy umožňuje upravit do velmi kva­litní finální podoby i grafické obrazy, které jsou pořízeny z poško­zených dokumentů. Vlastnosti tohoto systému byly testovány zejména v sou­vislosti se zpracováním materiálů zasažených povodní.

V současné době využívaný software pro zpřístupnění „Kramerius“ byl vyvíjen jako opensource software[6] pod licencí GNU GPL. Vývoj tohoto systému iniciovala v roce 2003 Národní knihovna ČR, přičemž Knihovna AV ČR byla přizvána na schůzky, které se týkaly defi­nice jeho vlastností. Největší výhodou vývoje opensource systému je sku­tečnost, že bude s velmi nízkými náklady přímo využitelný v dalších insti­tucích při vytváření digitálních knihoven. Digitalizované materiály, které bude KNAV vytvářet na digitalizačním pracovišti pro ústavy AV ČR, budou moci být zpřístupněny na serverech příslušných ústavů, což v některých případech vyžaduje autorský zákon. Pro ústavy by přitom po­řízení a provoz takového serveru neměl znamenat vysoké výdaje, jak by tomu bylo v případě využití komerčního softwaru. Počítáme s dalším vý­vojem systému. Předpokládáme napojení na vyhledávací systém Convera RetrievalWare, umožňující podobnostní vyhledávání a pracující s českou sémantikou. Důraz bude kladen na výběr nejvhodnějších stan­dardů pro komunikaci s jinými systémy (např. OpenURL, OAI-PMH) a jejich implementaci. Úpravy tohoto software jsou a nadále budou koordi­novány s dalšími institucemi, které ho využívají, zejména s Národní knihovnou ČR. KNAV využívá pro zpracování digita­lizovaného materiálu komerčního softwaru (Sirius). Aby byla zajištěna dostupná možnost dalšího zkvalitnění metadat, byl upraven XML editor XMetal, do kterého jsou již v současné době implementována mo­men­tálně dodržovaná DTD[7] pro periodika a monografie. Tím je všem k dispo­zici finančně dostupný nástroj pro další úpravy vlastních dat. Počí­táme s dalším vývojem systému. Předpokládáme napojení na vyhle­dávací systém Convera RetrievalWare, umožňující podobnostní vyhle­dávání a pracující s českou sémantikou.

V současnosti se na pracovišti KNAV digitalizují kompletní řady časo­pisů vydávané v Akademii věd. Jejich výběr provádějí pracovníci KNAV na základě zájmu uživatelů o příslušné tituly a na míře jejich opo­tře­bení. Na barevném knižním skeneru s vysokým rozlišením začaly prá­ce na vybraných exemplářích z historického fondu KNAV.

Před zahájením prací na materiálech poškozených povodní je nutné provést odpovědnou selekci. Vzhledem k poměrně velkému množství zachráněných knih a časopisů by nebylo možné v časově rozum­ném intervalu vše převést do digitální podoby. Je tedy potřeba za­měřit se zejména na materiály, které jsou vzácné, jedinečné, velmi těžko dostupné a samozřejmě také významné pro uživatele nebo z hlediska zacho­vání kulturního dědictví. Výběr dokumentů je v kompetenci odbor­níků jednotlivých ústavů, role KNAV se soustředí na vytváření metodiky.

Vzhledem k nutnosti dalšího vývoje tohoto pracoviště není možné digi­talizovat a dále zpracovávat data bezplatně ani v rámci Akademie věd. KNAV však bude služby související s digitalizací poskytovat ústa­vům zasaženým povodní za podstatně výhodnějších podmínek než jsou běžné komerční ceny obdobných zakázek.

 

 Martin Lhoták

 

 

 

Na letošní konferenci Knihovny současnosti 2004 v Seči u Chrudimi předávali představitelé Sdružení knihoven ČR pamětní medaile Z. V. Tobolky. Za „rozvoj českého knihovnictví“ byli touto medailí vyznamenáni také dva pracovníci knihoven Akademie věd ČR. Jsou jimi:

 

PhDr. Hana Pessrová, CSc., vedoucí integrované knihovny Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE, a

 

PhDr. František Pospíšil, dlouholetý vedoucí knihov­ny Filozofického ústavu AV ČR.

 

Oběma srdečně blahopřejeme!

 

Na semináři k elektronickým databázím, který se konal 27. října 2004 v bu­dově Akademie věd na Národní 3 jsme se snažili přiblížit současný stav dostupnosti elektronických informačních zdrojů pro pracovníky AV ČR. Účastníci dostali po výtisku prezentací, pro připomenutí a nepřítomným slouží k informaci tento stručný přehled s heslovitým popisem produktů.

 

Databáze jsou k dispozici registrovaným uživatelům KNAV na všech počí­tačích v počítačové studovně a jsou průběžně aktualizovány. Do data­bází se vstupuje z webové stránky KNAV www.lib.cas.cz –              on-line databáze nebo podle uvedených adres. Stav databází platil pro rok 2004, v roce 2005 již nebudou přístupné: KnowEurope, ChemNetBase, Oxford Reference Online, Acta Sanctorum, ProQuest.

 

Web of Knowledge – brána do informačních zdrojů

Web of Science

Journal Citation Reports

Current Contents Connect

 

Web of Science zahrnuje

Science Citation Index Expanded (SCI) – zpracovává 5.900 významných vědeckých časopisů z oblasti přírodních věd a techniky. Týdenní přírůstek je 2.400 nových záznamů.

Social Sciences Citation Index (SSCI) – zpracovává 1.725 význam­ných vědeckých časopisů z oblasti společenských věd. Týdenní pří­růstek je 2.700 nových záznamů.

Arts & Humanities Citation Index (A&HCI) – zpracovává 1.144 významných vědeckých časopisů z oblasti humanitních věd a umění. Týdenní přírůstek je 2.400 nových záznamů.

–  retrospektiva od 1980

–  dokumenty obsahují základní bibliografické údaje s abstrakty,        referen­cemi a citacemi prací. Všechny zpracovávané časopisy musí mít urči­tou hodnotu citovanosti (tzv. Impact factor), aby byly přijaty do bází.

–  v bázi lze zpracovávat rešerše tematické, vyhledávat práce autorů, citace autorů, adresy autorů a časopisy. Citační rejstříky lze kombi­no­vat nebo s nimi pracovat jednotlivě.

 

Journal Citation Reports (JCR)

Journal Citation Reports je výstupem bibliometrických analýz vědeckých časo­pisů, které zpracovává Institute for Scientific Information. Sám produ­cent databázi označuje jako „a unique and powerful resource for journal evaluation“ (unikátní a vlivný zdroj pro hodnocení časopisů).

Journal Citation Reports vznikl v roce 1973 (pouze v papírové po­době), později začal být distribuován na CD-ROM, v nedávné minulosti i přes webovské rozhraní. České vědecké veřejnosti je databáze zpřístup­něna on-line.

JCR obsahuje dvě řady (edice):

Science Edition – údaje o 5.700 časopisech z oblasti přírodních a tech­nických věd

Social Sciences Edition – údaje o 1.700 časopisech z oblasti spole­čenských věd

 

Záznam o časopisu obsahuje např. hodnoty:

 impact factoru

 immediacy indexu

 počet článků

 poločas citovaní

 poločas citovanosti

 odkazy na citující časopisy

 odkazy na citované časopisy…

Dostupná retrospektiva: Science Edition                 1998–2003

                                Social Sciences Edition     1998–2003

– u jednotlivých titulů lze zjistit IF pět let zpět (např. u roku 1999 IF od     1995) včetně grafického znázornění trendu

 

Current Contents Connect

je webovský přístup k multidisciplinární bibliografické databázi Current Contents – databáze obsahuje kompletní bibliografické údaje o 8.000 člán­ků v časopisech, recenzích, úvodnících a sbornících z konferencí a více než 2.000 monografií. Databáze je členěna do sedmi edic z pří­rodních, společenských a humanitních věd a umění.

 

JSTOR

projekt podporovaný A. W. Mellon Foundation.

Vstup do databáze: http://www.jstor.org

–  250 významných vědeckých časopisů s plnými texty ve formátu pdf

–  obsahové zaměření: afro-americká studia, africká studia, antropologie, archeologie, asijská studia, botanika, obchod, ekologie, ekonomika, peda­gogika, finance, přírodní vědy všeobecně, zeměpis, historie, jazyk a literatura, latinsko-americká studia, matematika, studia Středního východu, filozofie, politologie, populační studia, slovanská studia

–  každý titul má tzv. „moving wall“, obvykle 1–5 let (doba, po jejíž uplynutí je možné časopisy digitalizovat a ukládat je do JSTOR)

–  seznam titulů lze prohlížet z webových stránek KNAV

–  články je možné si objednat prostřednictvím MVS

–  podle licenční smlouvy lze poskytovat pouze tištěné kopie

–  retrospektiva: časopisy jsou zde od prvního čísla včetně změn názvu (např. časopis Science od roku 1880)

–  vyhledávání: možno vyhledávat podle autora, klíčových slov v názvu, abstraktu a v plném textu

 

EBSCO
Vstup do databáze: http://search.epnet.com

–  polytematická, částečně plnotextová databáze firmy EBSCO Publishing

–  Academic Search Premier – 4.500+ časopisů s plnými texty

–  Business Source Premier – 3.700+ časopisů s plnými texty

–  seznam časopisů naleznete u charakteristiky jednotlivých databází (title list)

–  z této databáze je možné pořizovat tištěné kopie, stahovat články na dis­ketu nebo posílat na e-mailovou adresu

–  informace: http://eifl.nkp.cz

 

PROQUEST 5000

Vstup do databáze: http://www.proquest.umi.com

–  polytematická, částečně plnotextová databáze z produkce ProQuest Information and Learning

–  4.697 s plnými texty s plnými texty ve formátu pdf a html

–  seznam časopisů (List publications) naleznete při vyhledávání podle názvu časopisu (Search methods – Publication)

–  z této databáze je možné pořizovat tištěné kopie, stahovat si záznamy na disketu nebo posílat na e-mailovou adresu

–  některé časopisy se nacházejí ve více bázích, některé tituly jsou duplicitní (Wilson), některé plné texty se nezobrazují a lze je získat pouze zasláním na fax

–  informace: http://www.proquest.cz

 

Kluwer

Vstup do databáze: http://journals.kluweronline.com

–  polytematická, částečně plnotextová databáze nakladatelství Kluwer Academic Publishers

–  703 časopisů s plnými texty ve formátu pdf

–  retrospektiva od 1997

–  obsahové zaměření: společenské vědy (pedagogika, právo, antro­pologie, komunikace, geografie, gerontologie, mezinárodní vztahy, politologie, sociální otázky, sociologie), přírodní vědy (astronomie, astro­fyzika, kosmonautika, biologie, chemie, vědy o Zemi, matematika, fyzika, životní prostředí), technika, technologie, inženýrství (počítače, infor­matika, elektrotechnika, elektronika, stavební inženýrství, ener­ge­tika, strojírenství, jaderné inženýrství, mechanika, materiály), huma­nitní vědy (historie, archivnictví, knihovnictví, regionální a kulturní studia, náboženství, lingvistika, filozofie, psychologie), ekonomické vědy (obchod, ekonomika, management), potravinářství, lékařství.

–  mj. se v databázi nacházejí české časopisy Czechoslovak Mathematical Journal (vyd. Matematický ústav AV ČR), Czechoslovak Journal of Physics (vyd. Fyzikální ústav AV ČR) a Studia Geophysica et Geodaetica (vyd. Geofyzikální ústav AV ČR)

 

Springer-LINK

Vstup do databáze: http://link.springer.de

–  polytematická, plnotextová databáze z produkce naklatelství Springer, Birkhäuser, Physica, Friedrich Vieweg & Sohn, Steinkopf a Urban & Vogel

–  533 časopisů s plnými texty jsou ve formátu pdf a html

–  plné texty pouze u časopisů, nikoli u knih a ročenek

–  oborové uspořádání titulů – Online Libraries

–  „crossing ref“ – v referencích odkazy na jiné plné texty (pouze u for­má­tu html)

–  retrospektiva od 1996

–  obsahové zaměření: chemie, informatika, ekonomie, technika, životní prostředí, vědy o Zemi,

–  právo, přírodní vědy, matematika, lékařství, fyzika a astronomie

 

ScienceDirect – Elsevier

Vstup do databáze: http://www.sciencedirect.com

– polytematická, částečně plnotextová databáze nakladatelství Elsevier

–  288 časopisů s plnými texty pdf a html z celkového počtu 1.800 časo­pisů v databázi

–  celá databáze je na úroveň abstraktu volně přístupná

–  retrospektiva od 1995

–  obsahové zaměření: umění, humanitní vědy, sociální vědy, psycho­logie, fyzika, astronomie, matematika, biologie, genetika, molekulární biologie, mikrobiologie, chemie, biochemie, chemická technologie, vědy o Zemi a planetách, životní prostředí, ekologie, medicína, imuno­logie, neurovědy, farmakologie, farmacie, toxikologie, obchod, mana­gement, účetnictví, řízení, počítače, ekonomika, ekonometrie, finance, zemědělství, stavebnictví, energetika, technika, technologie, materiály

 

Wiley

Vstup do databáze:

http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/browsebyproduct?type=1

–  polytematická, částečně plnotextová databáze nakladatelství John Wiley & Sons

–  161 časopisů s plnými texty ve formátu pdf a html z celkového počtu 521 časopisů v databázi

–  retrospektiva od 1997

–  obsahové zaměření: obchod, chemie, informatika, vědy o Zemi, život­ní prostředí, pedagogika, technika, právo, biologické vědy, matematika, statistika, lékařství, fyzika, astronomie, polymery, nauka o materiálech, psychologie, společenské vědy

 

ACS Publications (The American Chemical Society)

Vstup do databáze: http://pubs.acs.org

–  plnotextová databáze z produkce The American Chemical Society

–  34 významných chemických časopisů s plnými texty ve formátu html a pdf

–  retrospektiva: plná

 

Biological Abstracts

Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz

–  bibliografická databáze s abstrakty (producent BIOSIS, vydavatel Ovid Technologies, služba SilverPlatter)

–  retrospektiva od 1997

–  obsahové zaměření: biologie a biomedicína (life sciences)

–  informace: http://www.infozdroje.cz

–  články z více než 4.000 časopisů ročně z celého světa z časopisů, sborníků z konferencí, monografií

–  seznam excerpovaných časopisů http://www.biosis.org/support/bp-serials

–  roční přírůstek přes 370.000 záznamů

–  90% nových záznamů má autorský abstrakt

–  aktualizace 6× ročně

 

 

 

 

Informační zdroje pro knihovnictví a informační vědu:

 

Encyclopedia of Library and Information Science (ELIS)

Vstup do databáze:

http://www.dekker.com/servlet/product/productid/E-ELIS

nebo http://www.infozdroje.cz

–  plnotextová on-line databáze, elektronická verze čtyřdílné encyklo­pedie z produkce vydavatelství Marcel Dekker, obsahuje 387 hesel ve for­mátu pdf a html

–  obsahové zaměření: knihovnictví a informační věda

–  články možno tisknout, zasílat e-mailem a ukládat na disketu

–  informace: http://www.infozdroje.cz

 

Library and Information Science Abstracts (LISA)

Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz

–  bibliografická (A&I) on-line databáze z produkce vydavatelství Cambridge Scientific Abstracts

–  retrospektiva od 1969

–  obsahové zaměření: knihovnictví a informační věda

–  záznamy z více než 440 časopisů, publikovaných ve 20 jazycích v 65 zemích, v prosinci 2002 celkový počet záznamů 242.000

–  aktualizace čtrnáctidenní s přírůstkem více než 500 záznamů

–  zpracovávaná témata: informační centra, informační management, ucho­vávání informací,informační technologie, technologie internetu, knowledge management, knihovny a archivy, management knihoven, technologie knihoven, funkce knihoven a uživatelé, lékařské infor­mace, on-line vyhledávání informací, vydavatelství a prodej knih, records management, telekomunikace,technické služby, WWW, CD-ROM, počítačové aplikace, umělá inteligence, knižní recenze

–  české a slovenské časopisy např. Československá informatika, Metodika a technika informací, Čtenář, I’91–I‘95, Knižnice a infor­mácie, Knižnice a vedecké informácie

–  informace: http://www.infozdroje.cz

 

Library Literature & Information Science Fulltext (LLIS)

Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz

–  částečně plnotextová on-line databáze z produkce H. W. Wilson

–  retrospektiva od 80. let 20. stol., plné texty od 1998

–  obsahové zaměření: knihovnictví a informační věda

–  zpracováváno přes 300 publikací (časopisy, sborníky z konferencí, mono­grafie a diplomové práce), z toho přes 100 s plnými texty ve for­mátu pdf a html v anglickém i jiných jazycích

–  seznam publikací: http://www.hwwilson.com/

(Journal Directory – Select Database – Display List (zde možno vybrat různá pole pro zobrazení))

–  zpracovávaná témata: automatizace, ochrana fondu, katalogizace, cen­zura, dětská literatura, cirkulace, klasifikace, autorské právo, vzdělávání knihovníků, elektronické vyhledávání, vládní podpora, indexace, burza práce / pracovní příležitosti / information brokers, internetový soft­ware, knihovnické asociace a konference, vybavení knihoven, personnel administration, uchovávání materiálů, PR, vydavatelství, vzácné tisky, webové stránky

–  tezaurus byl vyvinut speciálně pro tuto databázi a je průběžně aktuali­zován, aby odrážel nejnovější trendy v knihovnictví a informační vědě

–  denní aktualizace

–  informace: http://www.infozdroje.cz

 

Information Science and Technology Abstracts Plus (ISTA)

Vstup do databáze: http://www.infozdroje.cz

–  bibliografická on-line databáze z produkce vydavatelství Ovid Technologies, služba SilverPlatter

–  obsahové zaměření: knihovnictví a informační věda

–  retrospektiva od roku 1966

–  databáze obsahuje více než 255.000 záznamů o mezinárodní literatuře z oblasti KVI přibližně 2000 časopisů nejen z oblasti KVI, ale i z ji­ných oborů (jsou vybrány pouze články týkající se KVI z časopisů, knih, výzkumných prací, sborníků z konferencí a patentových informací)

–  záznamy obsahují abstrakta (nejsou vždy), jsou věcně zpracovány a ma­jí odkazy na FT v databázích a na webu, hledané slovo je zvý­razněné

–  jsou zde také články z českých časopisů s anglickým překladem a ab­strak­tem, např. Acta Technica ČSAV (1), Archivní časopis (1), Bibliografický časopis (3), Bibliografický zpravodaj (3), Česko­slo­venská informatika a praxe (192 záznamů)

–  zpracovávaná témata: vytváření abstraktů, indexace, klasifikace doku­mentů, informační management, vyhledávání informací on-line, vedení kniho­ven, internet, knihovnické systémy a služby, e-publishing, informační průmysl, telekomunikace apod.

–  do roku 2003 byla zpřístupňována pod názvem Information Science Abstract

Ulrich’s Periodicals Directory

Vstup do databáze: http://www.ulrichsweb.com

–  databáze poskytuje podrobné bibliografické informace o více než 250.000 periodikách, ročenkách a dalších titulech z celého světa

–  impaktované časopisy jsou propojeny do databáze JCR (Journal citation reports)

–  časopisy vydávané v nakladatelství Elsevier jsou propojeny do data­báze ScienceDirect

–  důležitý informační zdroj pro knihovníky (změny názvu, cena, URL, věcném zpracování – předmětová kategorie a znak Dewey DC)

 

Literature Online (Lion)

Vstup do databáze: http://lion.chadwyck.co.uk

–  plnotextová databáze obsahující více než 300.000 prací z anglické a ame­rické literatury (100.000 básní, 1.000 próz, 800 her), životopisy a bi­blio­grafie

–  123 plnotextových časopisů z oblasti literatury

–  obsah databáze je založen na požadavcích pro britské střední školy a me­zi­národní maturitu (International Baccalaureate)

 

KnowEurope

Vstup do databáze: http://www.knoweurope.cz

–  plnotextová databáze z produkce ProQuest Information and Learning

–  informace o Evropské unii a o Evropě: o institucích a organizacích, politických iniciativách a

–  legislativní činnosti, o lidech a národech Evropy

 

ChemNetBase

Vstup do databáze: http://www.chemnetbase.com

–  plnotextová databáze z produkce Chapman & Hall/CRC Press

–  databáze umožňuje přístup do plných textů tří slovníků z oblasti chemie a fyziky:

–  Combined chemical dictionary (CCD):

Dictionary of commonly cited compounds

Dictionary of drugs

Dictionary of inorganic and organometallic compounds

Dictionary of natural products

Dictionary of organic compounds

The Handbook of chemistry and physics

Polymers: A property database

Properties of organic compounds

Oxford Reference Online

Vstup do databáze: http://www.oxfordreference.com

–  kolekce 100 slovníků a encyklopedií budovaná Oxford University Press

–  informace: http://www.infozdroje.cz

 

Acta Sanctorum

Vstup do databáze: http://acta.chadwyck.co.uk

–  elektronická podoba úplného tištěného vydání Acta Sanctorum, vyda­ného v 68 svazcích v Antverpách a v Bruselu společností Société des Bollandistes

–  kolekce obsahuje dokumenty zkoumající životy svatých vydávané od ledna 1643 do prosince 1940

–  jsou zde obsaženy také odkazy na Bibliotheca Hagiographica Latina

 

České zdroje:

 

Anopress TAMTAM

Vstup do databáze: http://www.tamtam.cz

–  databáze TAMTAM firmy Anopress obsahuje více než 200 titulů čes­kých ústředních a regionálních deníků a populárně naučných i odbor­ných časopisů. Dále jsou zde předpisy zhruba 40 zpravodajských, publicistických a diskusních televizních a rozhlasových pořadů

–  všechny databáze se průběžně doplňují a rozšiřují. Vyhledávací systém TOPIC, který firma Anopress používá, pracuje s moderní fulltextovou technologií americké firmy Verity a umožňuje velmi rychlé a efektivní pojmové vyhledávání. Automaticky je vyhodnocována relevance dokumentů a tyto jsou následně seřazeny podle důležitosti

–  vstup do databáze je možný pouze na heslo, které zapíše na požádání služba v počítačové studovně

–  retrospektiva od 1996

 

COTOJE

Vstup do databáze: http://www.cotoje.cz

–  elektronický portál umožňující vyhledávání ve 3 významných českých ency­klopediích 20. století (Ottův slovník naučný, Malá československá encyklopedie, encyklopedie Universum) obsahující půl milionu hesel a téměř 30.000 barevných a černobílých obrázků

–  portál zároveň nabízí požadovanou informaci v odkazech volně přístupných na internetu

–  přístup k plným textům je pouze v KNAV

–  začátky textů volně přístupné

Volně přístupné zdroje:

 

BioMed Central

Vstup do databáze: http://www.biomedcentral.com

–  plnotextová databáze elektronického nakladatelství BioMed Central

–  110+ časopisů s plnými texty ve formátu pdf a html z celkového množství 140+ časopisů v databázi

–  obsahové zaměření: biologie, lékařství

–  články jsou indexovány v PubMed

–  retrospektiva od 2001

–  od 2003 zde vychází časopis BioMagnetic Research and Technology, který vydávají Ivo Šafařík a Mirka Šafaříková z Ústavu ekologie krajiny AV ČR v Českých Budějovicích

–  volně přístupné

 

Research Index

Vstup do databáze: http://citeseer.ist.psu.edu/cs

–  volně přístupná databáze vědecké a výzkumné literatury

–  obsahové zaměření: informatika (Computer Science)

 

Informace o elektronických časopisech a konzorciích

naleznete na adresách:

http://www.portalstm.cz    

mj. informace o jednotlivých časopisech

http://www.infozdroje.cz

mj. informace o přístupech institucí k databázím

 

Hana Tomanová

 

 

 

 

NTRS

Prvním z nich je NASA Technical Report Server, umožňující přístup k ab­strak­tům zejména „šedé“ literatury v oblasti fyziky, geofyziky, astro­nomie, chemické fyziky, chemie, výpočetní techniky, elektroniky a tech­nických věd, poskytované zejména americkými institucemi, finan­covanými ze státního rozpočtu USA. Řada abstraktů (odhadem asi 10%, převažují mezi nimi však zejména nejnovější publikace a jejich počet v poslední době rychle roste) má připojen odkaz na plný text ve formátu pdf. Počátkem listopadu 2004 obsahovala tato databáze 836.918 zázna­mů jednak z NASA, jednak z dalších serverů vládních organizací. Týdenní přírůstek se pohybuje kolem 500 záznamů. Je přístupná na URL: http://ntrs.nasa.gov/index.cgi?method=simple

 

Tato služba je provozována v rámci projektu NASA Scientific and Technical Information (STI) Program, jehož cílem je sbírat, archivovat a šířit informace nejen o leteckém a kosmickém výzkumu podnikaném v NASA, ale též zdroje informací z USA i z ostatních zemí světa, potřebné pro řešení úloh NASA a dalších strategických národních úkolů USA. Mezi zdroji jsou výzkumné zprávy, časopisecké články, statě v kon­feren­čních sbornících, multimediální soubory, operační dokumenty i sou­bory předběžných experimentálních a technických dat. Služby tohoto serveru jsou poskytovány zdarma vědeckých a odborným pracov­níkům, studentům i široké veřejnosti. S cílem rozšiřovat rozsah dostup­ných informací uživatelům NTRS umožňuje funkce rozšířeného vyhle­dávání prohledávat nejen samotnou databázi technických informací vytvářených v NASA nebo v rámci kontraktů touto organizací zadá­vaných, ale též informace uložené na jiných serverech v USA. Využívá přitom Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting (OAI-PMH).

 

arXiv

Druhý server, nazývaný arXiv, je provozován na Cornell University a má podobný záběr. Je tvořen elektronickými dokumenty, které včetně autorských abstraktů dodávají do tohoto systému sami autoři. Význam­ným rysem je to, že obsahuje i tzv. „preprinty“, tedy předběžné verze publikací, zasílaných do redakcí vědeckých časopisů k budoucímu zveřejnění. Počátkem listopadu 2004 databáze obsahovala 272.266 záznamů. Je přístupná na URL: http://www.arxiv.org

 

ArXiv obsahuje informace z oblasti fyziky, astronomie, astrofyziky, mate­matiky, výpočetní techniky a kvantitativní biologie. Zčásti je finan­cován z prostředků National Science Foundation.

 

Antonín Vítek

 

 

 

 

 

Na zámku v Lužanech byla dne 16. listopadu 2004 předávána Nadací Josefa a Josefy Hlávkových Cena Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a ab­sol­venty pražských veřejných a vysokých škol, brněnské techniky a mla­dé talentované pracovníky Akademie věd České republiky.

Mezi vyznamenanými byla i doktorandka Mgr. Lenka Veselá, roz. Prudková, zabývající se studiem novověkých dějin knižní kultury v čes­kých zemích. Pro Knihovnu Akademie věd je toto ocenění významné tím, že Mgr. L. Veselá pracuje v jejím knihovědném oddělení již od čtvr-tého semestru univerzitního studia pomocných věd historických a archiv­nictví a lze říci, že výzkumné zaměření, s nímž se v oddělení v roce 1995 setkala, ovlivnilo i formulovalo badatelská témata, která si vybírala k hlubšímu zkoumání.

Analýze domácí tiskařské produkce 16.–18. století se L. Veselá vě­no­­vala již ve své diplomové práci Reflexe židovství v české literatuře před­bělo­hor­ského období, kterou na podnět doc. Zdeňka Hojdy, vedou­cího diplomního semináře, po obhajobě rozšířila a připravila k publi­kování pod názvem Židé a česká společnost v zrcadle literatury. Od stře­dověku k počátkům emancipace[8]. Ve zkráceném, nicméně dostatečně výstiž­ném výtahu přijala tuto studii ke zveřejnění i redakce prestižní ročenky Bohemia, kterou vydává mnichovské Collegium Carolinum.[9] Od od­borné veřejnosti se monografii L. Veselé dostalo velmi uznalého přijetí – naši historiografii totiž obohatila vskutku ojedinělými výsledky, neboť její autorka jako první souhrnně zpracovala danou tematiku na pod­kladě rozboru soudobého dominantního média, tj. knihtisku.

Ještě před absolvováním filozofické fakulty L.Veselá uveřejnila stu­die, prozrazující nadějný vědecký talent. Přinesla v nich nové údaje pře­devším cílevědomým rozborem dobové tiskařské produkce i archivních pramenů, podařilo se jí rovněž opravit některé hypotézy, nekriticky přejímané odbornou literaturou, která opomíjela prameny, prozkoumané L. Veselou. V roce 2001 L. Veselá získala od Herzog August Bibliothek ve Wolfenbüttelu tříměsíční studijní pobyt, během něhož zpracovala do­cho­vané cizojazyčné tisky z českých a moravských tiskáren a rozšířila si také znalosti relevantní literatury ke své doktorské práci a ke grantovému projektu „Tiskařská bohemika v knihovně posledních Rožmberků“.

Výsledky grantu, předložené v roce 2003 a oborovou komisí GA ČR hodnocené jako vynikající, budou uveřejněny v rozsáhlé monografii Knihy na dvoře Rožmberků. L. Veselá v ní popisuje vznik, skladbu, využí­vání i osudy rožmberské knihovny, včetně jejího postavení v kon­textu podobných knižních celků v Evropě, kde patřila k těm nejobsá­hlejším. V české knihovědě jde o průkopnickou práci – žádná z histo­rických knihoven nebyla takto důkladně zkoumána. V případě rožm­berské knihovny byla navíc analýza znesnadněna tím, že knihovna se do současnosti dochovala jen v záznamech původního katalogu Václava Březana z let 1601–1611, nikoli tedy jako fyzický knihovní celek.

Za pomoci elektronické databáze, do níž L. Veselá všechna v katalogu uvedená díla zapsala, dokázala poprvé stanovit skutečný počet knih v rožm­berské knihovně (výrazně nižší než tradovaných 11.000) a doložila současný stav jejich dochování: z mýtu celistvého knižního celku, „ukrytého“ v depozitářích především Královské knihovny ve Stockholmu, zůstal soubor jen několika set knih, o nichž lze spolehlivě říci, že náležely Rožmberkům a jež jsou rozptýleny po knihovnách ve Švédsku i v jiných zemích. Všechny údaje o jejich uložení získala L. Veselá vlastním, někdy značně namáhavým průzkumem knižních fondů domácích i zahraničních (především švédských). Monografii o rožm­berské knihovně bude doprovázet CD-ROM s digitální kopií celého Březanova katalogu, k němuž L. Veselá sestavila rejstříky, usnad­ňující vyhledávání a orientaci v rukopisných záznamech.

Dokončená publikace L. Veselé o rožmberské knihovně přináší objev­né poznatky k dějinám tohoto proslaveného knihovního fondu i k dě­jinám novodobých knihoven obecně a současně doplňuje Biblio­grafii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501–1800, vytvářenou v knihovědném oddělení KNAV.

Rozšířené samostatné kapitoly, věnované judaikům a hebraikům v rožm­­berské knihovně, souvisejí s předchozími tématy, jimiž se L. Veselá za­­bý­­vala a jejichž studium jí usnadnila i znalost biblické hebrejštiny, kte­rou zvládla na úrovni bakalářské zkoušky. Z těchto jejích schopností tě­žilo i Vlastivědné muzeum v České Lípě, jemuž L. Veselá, ve spolupráci s kolegyní z pražského Židovského muzea, zpracovala katalog uchová­vaných hebraik.

O výsledcích svého bádání proslovila L. Veselá čtyři přednášky na pů­dě odbor­ných společností a na konferencích, dvakrát vedla seminář o činnosti knihovědného oddělení pro studenty pomocných věd historických FF UK.

Evidenci historického knižního fondu KNAV zkvalitnila po­drob­nou rekatalogizací uchovávaných archiválií do elektronické báze, umož­ňující řadu rešeršních vstupů. K přípravě zmíněné bibliografie cizo­jazyčných bohemik přispěla za dobu svého dosavadního působení v KNAV excerpcí tištěných knihovních katalogů a literatury i systema­tickým průzkumem několika pražských a mimopražských muzejních knihoven.

Touto praxí pronikla L. Veselá do koncepce i metodiky sběru údajů pro národní retrospektivní bibliografii a ve spojení se svými bada­telskými vlohami i výsledky se stala uznávanou autoritou, která je do bu­doucna zárukou úspěšné činnosti celého knihovědného oddělení, jehož vedení převzala začátkem tohoto roku.

 

Anežka Baďurová

 

 

 

 

 

Dne 8. října 2004 se uskutečnil v Zrcadlové kapli pražského Klementina slavnostní akt předání ceny Ministerstva kultury ČR „Knihovna roku 2004“. Ceny předal náměstek ministra kultury Ing. Zdeněk Novák za přítomnosti zástupců dalších ministerstev, odborné veřejnosti a mnoha hostů.

         Titul „Knihovna roku 2004“ v kategorii „základní knihovna“ získala Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou (okres Teplice).

         Zvláštní ocenění za rozvoj knihovnických služeb získaly Místní knihovna v Babicích (okres Uherské Hradiště) a Obecní knihovna v Mydlovarech (okres České Budějovice).

         V kategorii „informační počin“ získal hlavní ocenění bývalý ředitel Národní knihovny ČR PhDr. Vojtěch Balík. Další ocenění v této kategorii získala Knihovna Jiřího Mahena v Brně.

Podrobné informace jsou k dispozici na:

http://www.nkp.cz/o_knihovnach/KnRoku/KnRoku04.htm

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 1

Seznam knihoven AV ČR evidovaných v registru knihoven MK ČR

 

Příloha č. 2

Usnesení vlády ČR č. 679/2004 ke Koncepci rozvoje knihoven

 

Příloha č. 3

Předkládací zpráva ke Koncepci rozvoje knihoven České republiky

 

 

 

 

Příloha č. 1

 

 

ev. č. 3841

Brno, Ústav geoniky AV ČR (ÚG AV ČR)

ev. č. 2186

Brno, Archeologický ústav AV ČR (AÚ AV ČR)

ev. č. 2927

Brno, Biofyzikální ústav AV ČR (BFÚ AV ČR)

ev. č. 704

Brno, Psychologický ústav AV ČR (PÚ AV ČR)

ev. č. 4144

Brno, Ústav analytické chemie AV ČR (ÚACH AV ČR)

ev. č. 3846

Brno, Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR)

ev. č. 4741

Brno, Ústav fyziky materiálů AV ČR (ÚFM AV ČR)

ev. č. 2402

Brno, Ústav přístrojové techniky AV ČR (ÚPT AV ČR)

ev. č. 3540

České Budějovice, Společná Správa biolog.pracovišť (STHSBP AV ČR)

ev. č. 3158

Liběchov, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR (ÚŽFG AV ČR)

ev. č. 4631

Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR (ASÚ AV ČR)

 

ev. č. 3840

Ostrava-Poruba, Ústav geoniky AV ČR (ÚG AV ČR)

ev. č. 3924

Praha, Archeologický ústav AV ČR (EÚ AV ČR)

ev. č. 3927

Praha, Etnologický ústav AV ČR (FÚ AV ČR)

ev. č. 3923

Praha, Etnologický ústav AV ČR (EÚ AV ČR)

ev. č. 2755

Praha, Filozofický ústav AV ČR (FÚ AV ČR)

ev. č. 3117

Praha, Fyzikální ústav AV ČR (FÚ AV ČR)

ev. č. 2754

Praha, Fyzikální ústav AV ČR (FÚ AV ČR)

ev. č. 3234

Praha, Fyziologický ústav AV ČR (GFÚ AV ČR)

ev. č. 3234

Praha, Geofyzikální ústav AV ČR (GFÚ AV ČR)

ev. č. 3161

Praha, Geologický ústav AV ČR (GÚ AV ČR)

ev. č. 3330

Praha, Historický ústav AV ČR (HÚ AV ČR)

ev. č. 3332

Praha, Historický ústav AV ČR (GÚ AV ČR)

ev. č. 3574

Praha, Knihovna AV ČR (AÚ AV ČR)

ev. č. 2189

Praha, Masarykův ústav AV ČR (MÚ AV ČR)

ev. č. 1538

Praha, Matematický ústav AV ČR (MÚ AV ČR)

ev. č. 5816

Praha, MÚ AV ČR (MÚ AV ČR)

ev. č. 4078

Praha, Orientální ústav AV ČR (OÚ AV ČR)

ev. č. 3032

Praha, Slovanský ústav AV ČR (SÚ AV ČR)

ev. č. 250

Praha, ÚOCHB AV ČR (ÚOCHB AV ČR)

ev. č. 4366

Praha, Ústav dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR)

ev. č. 3040

Praha, Ústav experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR)

ev. č. 2706

Praha, Ústav experimentální medicíny AV ČR (ÚEM AV ČR)

2723

Praha, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR (ÚFCHJH AV ČR)

ev. č. 3329

Praha, Ústav fyziky atmosféry AV ČR (ÚFA AV ČR)

ev. č. 2296

Praha, Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP AV ČR)

 

 

ev. č. 4010

Praha, Ústav chemických procesů AV ČR (ÚCHP AV ČR)

ev. č. 2295

Praha, Ústav informatiky AV ČR (ÚI AV ČR)

ev. č. 3160

Praha, Ústav makromolekulární chemie AV ČR (ÚMCH AV ČR)

ev. č. 3844

Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL AV ČR)

ev. č. 3845

Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL AV ČR)

ev. č. 1798

Praha, Ústav pro hydrodynamiku AV ČR (ÚH AV ČR)

ev. č. 3926

Praha, Ústav pro jazyk český AV ČR (ÚJČ AV ČR)

ev. č. 1605

Praha, Ústav pro klasická studia AV ČR (ÚKS AV ČR)

ev. č. 2297

Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (ÚSD AV ČR)

ev. č. 3573

Praha, Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR (ÚRE AV ČR)

ev. č. 2702

Praha, Ústav státu a práva AV ČR (ÚSP AV ČR)

ev. č. 3159

Praha, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH AV ČR)

 

 

ev. č. 3162

Praha, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR (ÚTAM AV ČR)

ev. č. 3333

Praha, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR (ÚTIA AV ČR)

ev. č. 3843

Praha, Ústav termomechaniky AV ČR (ÚT AV ČR)

ev. č. 3580

Průhonice, Botanický ústav AV ČR (BÚ AV ČR)

ev. č. 336

Řež u Prahy, ÚACH AV ČR (ÚACH AV ČR)

ev. č. 4369

Řež u Prahy, Ústav jaderné fyziky AV ČR a Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. (ÚJF AV ČR)

 

 

 

 

Příloha č. 2

 

 

USNESENÍ

VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

ze dne 7. července 2004 č. 679

 

o Koncepci rozvoje knihoven v České republice

na léta 2004 až 2010

 

Vláda

 

I.      schvaluje Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010, obsaženou v části III materiálu č.j. 882/04 a upřes­něnou podle připomínek vlády (dále jen „Koncepce“);

 

II.    ukládá

      1) ministru kultury

           a) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátora hlavního města Prahy a primátory statutárních měst, představitele Svazu měst a obcí a zástupce profesních sdružení v oblasti knihoven,

           b) realizovat Koncepci ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy, hejtmany, primátorem hlavního města Prahy, primátory statutárních měst a předsedkyní Akademie věd České republiky,

           c) zpracovat a předložit vládě průběžnou zprávu o plnění Koncepce, a to

      ca) do 31. března. 2007,

      cb) do 31. března. 2009,

           d) zpracovat a předložit vládě do 31. března. 2011 závěreč­nou zprávu o plnění Koncepce s návrhem na její aktuali­zaci,

      e)   navrhnout při sestavování rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury návrhu státního rozpočtu České republiky na léta 2005 až 2010 finanční prostředky na zajištění realizace Koncepce v souladu s možnostmi státního rozpočtu České republiky,

    f)   zajistit zveřejnění tohoto usnesení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,

 

    2) členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat s ministrem kultury při realizaci Koncepce;

 

III.    doporučuje hejtmanům, primátorům statutárních měst a staros­tům obcí s pověřenými obecními úřady seznámit se s Koncepcí a využít ji při zpracování dokumentů a naplňování záměrů v péči o roz­voj knihoven v jejich působnosti.

 

Provedou:

členové vlády,

vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy

 

Na vědomí:

hejtmani

primátoři statutárních měst,

předsedkyně Akademie věd ČR

 

Předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla, v .r.

 

        

 

 

Příloha č. 3

 

 

Předkládací zpráva

 

Na základě usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 3 o Plánu nele­gisla­tivních úkolů vlády na 1. pololetí 2004 a výhledu na 2. pololetí 2004 předkládá Ministerstvo kultury (dále jen MK) vládě ke schválení materiál Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010.

MK i ostatní ústřední orgány státní správy a v posledních letech zej­ména obce a kraje, resp. územní samosprávné celky věnují podpoře knihov­nictví poměrně velkou pozornost a vynakládají na ni značné fi­nanční prostředky. Tato finanční podpora z veřejných zdrojů není ovšem vždy dostatečně a efektivně koordinována. Navrhovaná Koncepce si kla­de za cíl do určité míry tento nedostatek odstranit tím, že předkládá mož­nost koordinace výdajů veřejných rozpočtů na podporu veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen VKIS) a dosažení syner­gického efektu prostřednictvím priorit definovaných nejen s ohledem na stávající stav VKIS, ale i na účelné využití fondů EU na podporu těchto veřejných služeb.

Po roce 1989 již byla zpracována jedna koncepce rozvoje českého knihovnictví. Pod názvem Strategie knihoven 1999–2003 ji v roce 1998 při­pravila Ústřední knihovnická rada (dále jen ÚKR), poradní orgán ministra kultury pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihov­nictví a knihoven. Strategie byla přijata jako koncepční materiál MK. V souvislosti s reformou veřejné správy byly z MK převedeny státní vě­decké knihovny (dnes krajské knihovny) do zřizovací pravomoce kra­jů. Proces existence 1 krajské knihovny v každém kraji byl završen ve 2. etapě reformy povýšením 4 bývalých okresních knihoven (v Havlíč­kově Brodě, Pardubicích, Karlových Varech a Zlíně) do funkce krajské knihovny. Tyto nově vzniklé krajské knihovny ovšem logicky nemají stejné prostorové ani personální podmínky jako bývalé státní vědecké knihovny a úroveň poskytovaných VKIS je proto v těchto krajích nižší. MK si tento problém uvědomuje a pro vyrovnání stavu připravilo materiál Státní podpora výstavby a rekonstrukce krajských knihoven. Materiál nebyl vládě předložen vzhledem k zamítavému stanovisku Ministerstva financí (dále jen MF).

 

Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním VKIS. Materiál shrnuje hlav­ní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich ře­še­ní a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu ma­teriálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních in­sti­tucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakte­rizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shr­nuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje smě­ry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáh­nout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů.

Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evrop­ské unie (dále jen EU) a UNESCO týkajících se priorit spole­čenství zejména v oblasti rovného přístupu, uchování, ochrany a zpřís­tup­nění kulturního dědictví a rozvoje lidských zdrojů. Při přípravě Koncepce vycházelo MK z podkladů odborné veřejnosti zpracovaných pod vedením ÚKR.

Materiál byl předložen do meziresortního připomínkového řízení všem členům vlády, hejtmanům, primátoru hl. města Prahy, primátorům statu­tárních měst, Svazu měst a obcí, Asociaci krajů, Sdružení knihoven ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků, jejichž stanoviska s vypo­řádáním jsou obsahem části IV.

Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu.