Zařízení měří rozsáhlé atmosférické spršky kosmického záření, které vznikají jadernými interakcemi primárních kosmických částic s jádry některého plynu ve vzduchu. Aktivní účast na práci observatoře, která vznikla na základě spolupráce vědců ze 17 zemí a více než 50 institucí z celého světa, představuje těžiště vědecké pracovní náplně oddělení. Observatoř poprvé v historii kombinuje dvě detekční techniky - pole povrchových detektorů na rozloze více než 3000 km2 v argentinské pampě a fluorescenční teleskopy. Na práci observatoře se naši pracovníci podílejí v těsné spolupráci se Společnou laboratoří optiky UP a FZÚ AV ČR v Olomouci především výstavbou a provozem fluorescenčních teleskopů, analýzou měřených spršek kosmického záření a také monitoringem okamžitého stavu atmosféry, jehož znalost je nezbytná pro správnou rekonstrukci jednotlivých spršek.
Provozujeme robotický dalekohled FRAM, který vyhodnocuje průzračnost atmosféry pomocí sledování okamžité jasnosti standardních hvězd. K tradičním tématům skupiny patří studium jádro-jaderných interakcí odehrávajících se ve sprškách kosmického záření při energiích mnohonásobně převyšujících možnosti současných urychlovačů,
V rámci projektu AIRFLY (AIR FLuorescence Yield) se skupina podílí na experimentu zpřesňujícím nejdůležitější parametr pro rekonstrukci energií spršek kosmického záření, tedy na určení fluorescenčního zisku ve vzduchu. Měření se provádějí na urychlovačích ve Frascati (Italie), v Argonne (USA) a ve Fermilabu (USA) za použití plynem plněných komor s kontrolovanými termodynamickými podmínkami. Cílem je stanovit fluorescenční zisk jako funkci atmosférických podmínek (teploty, tlaku a vlhkosti) a dále přesně určit fluorescenční spektrum.
Celý text >>
V rámci projektu LSST (Large Synoptic Survey Telescope) je konstruován největší přehlídkový dalekohled na světě. Dalekohled s průměrem primárního zrcadla 8,4 m, zorným polem 10 stupňů čtverečních a s 3,2 gigapixelovou CCD kamerou by měl být dokončen v roce 2015. S těmito parametry bude dalekohled schopen zmapovat celou oblohu za pouhé tři noci, během 10 let tedy pořídí snímek každého místa aspoň 300krát a vytvoří tak "film hlubokého vesmíru".
Teprve nedávno se podařilo ukázat, že při průchodu spršky kosmického záření atmosférou vzniká také elektromagnetické záření v oblasti gigahertzových vln, tedy v oblasti tzv. mikrovln. Jelikož určení intenzity mikrovlnné emise je netriviální a ovlivněné množstvím nejistot, je zatím otevřenou otázkou, zdali se dá tohoto jevu využít k detekci spršek kosmického záření podobně, jako tomu je případě fluorescenčního světla, které průchod spršky také provází.
V rámci projektu AIRFLY (AIR FLuorescence Yield) se skupina podílí na experimentu zpřesňujícím nejdůležitější parametr pro rekonstrukci energií spršek kosmického záření, tedy na určení fluorescenčního zisku ve vzduchu. Měření se provádějí na urychlovačích ve Frascati (Italie), v Argonne (USA) a ve Fermilabu (USA) za použití plynem plněných komor s kontrolovanými termodynamickými podmínkami. Cílem je stanovit fluorescenční zisk jako funkci atmosférických podmínek (teploty, tlaku a vlhkosti) a dále přesně určit fluorescenční spektrum.