Při široce založeném studiu magnetických systémů vhodných pro použití v medicíně, zejména pro magnetickou hypertermii, jsme zaměřili pozornost na nanočástice kobaltnatého feritu CoFe2O4. Žíháním systémů nanočástic při teplotách 400-800 °C bylo dosaženo jejich střední velikosti 18 až 40 nm. Mössbauerovou spektroskopií isotopu 57Fe jsme určili rozložení iontů Fe mezi tetraedrické a oktaedrické polohy a z těchto dat odvodili stupeň inverznosti spinelové mřížky. Chování zředěných suspenzí nanočástic, imitujících jejich přítomnost v tkáni, ve střídavých magnetických polích bylo porovnáno se změřenými střídavými ztrátami. Tyto ztráty a příslušný topný výkon částic závisí na relativní velikosti amplitudy střídavého pole mnohem více než na velikosti koercivity.
V rámci projektu Samoorganizované magnetické struktury programu GAAV "Nanotechnologie pro společnost" byly pomocí plazmové trysky připraveny tenké nanogranulární vrstvy o složení zhruba Fe40Co40Al10N10. Vzhledem k jejich struktuře tvořené feromagnetickými částicemi oddělenými špatně elektricky vodivým prostředím se předpokládá jejich využití při značně vyšších frekvencích než pro kovové slitiny. Připravené vrstvy byly charakterizovány pomocí XRD a elektronové mikrosondy, byly změřeny jejich objemové a povrchové magnetické vlastnosti. Výsledky z Mössbauerovy spektroskopie konverzních elektronů (CEMS) přispěly k informaci o orientaci lokálních magnetických momentů atomů Fe a spolu s výsledky studia JMR o vlivu sousedství atomů Co na tuto orientaci.
Copyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
