V letošním roce si připomínáme 120 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Význam akademie vzdělanému obecenstvu nemusím vykládati. Všichni národové – vedle škol svých vysokých – akademii měli a mají, ... a všude akademie ty vědecké práci a organizaci valně prospěly. Vím ovšem, že na druhé straně akademie mají protivníky, ale dle všech zkušeností přece jen akademii sobě přáti musíme, jako všude, i u nás činnost její by se posuzovala a popřípadě odsuzovala, ale napřed ji musíme míti.
T. G. Masaryk ve vědecké revui Athenaeum
(polovina 80. let 19. století)

Základním kapitálem k založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (po roce 1918 známa jako Česká akademie věd a umění) přispěl velkorysý mecenáš Josef Hlávka, který k tomu využil i svých kontaktů a vlivu ve Vídni. Právě on vtělil svou systematickou vizi do stanov nové instituce, která se původně dělila na čtyři třídy: tři patřily vědám, čtvrtá umělcům. Českou akademii mimo Hlávkovo věnování a další dary na její zřízení (a z nich plynoucí úroky) zajišťovaly veřejné prostředky a dary i odkazy soukromníků, z nichž vznikaly další fondy a nadace.

Jestliže si letos připomínáme 100. výročí udělení Nobelovy ceny Marie Curie-Skłodowské, dlužno v této souvislosti poznamenat, že Marie Curie byla v roce 1908 zvolena za členku České akademie věd a umění.

Výročí České akademie se budeme více věnovat v březnovém čísle Akademického bulletinu.