Ivana Macháčková absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK a na katedře biochemie obhájila magisterské teze. Patnáct let působila ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze, kde se začala věnovat celoživotnímu tématu: výzkumu rostlinných hormonů. Předmětem její kandidátské disertační práce byla degradace indolyl-3--octové kyseliny (auxinu) peroxidázami. V polovině 80. let přešla na ÚEB AV ČR a rozvinula svůj zájem o fytohormony při studiu kvetení rostlin u fotoperiodicky reagujících druhů, jmenovitě merlíku červeného. Později se podílela, zejména svou zkušeností analytika fytohormonů, na studiu somatické embryogeneze a fyziologie stresu. Jejím samostatným tématem bylo zjišťování úlohy melatoninu v endogenním rytmu kvetení, otázka zda hodinový stroj funguje u rostlin podobně jako u živočichů. Celé její vědecké dílo nalezlo svůj odraz ve velmi solidním, pro domácí poměry nadprůměrném, bibliometrickém zhodnocení.
Sametová revoluce uvolnila prostor i pro společenskou angažovanost a organizační schopnosti Ivany Macháčkové. V letech 1999–2007 byla ředitelkou ÚEB AV ČR. "Dobrá ředitelka dobrého ústavu," míní autor laudatia Jan Krekule. V téže době byla i tajemnicí a spiritus agens České společnosti experimentální biologie rostlin. Po osm let zastupovala české rostlinné fyziology v jejich zastřešující evropské organizaci FESPB (Federation of European Societies of Plant Biology) a v EPSO (European Plant Science Organization), jež prosazuje rostlinářský výzkum jako součást evropské ekonomické a environmentální strategie.
Vyznamenání Ivany Macháčkové představuje i tečku za její vědeckou kariérou. Během náročného pracovního vytížení posledních let se jí podařilo absolvovat bakalářské studium na Evangelické fakultě UK a z vědy odchází za pastorační činností. Věda a víra se rozdělily. "Nezbývá než si přát, aby se naplnila očekávání v nové činnosti, a poděkovat za to, co udělala pro vědecký obor i profesní obec, domácí i evropskou," dodává její dlouholetý kolega Jan Krekule.
red
English
