Čeká na vás program akcí sestavený u příležitosti Dne Země 2011, jenž se každoročně po celém světě oslavuje 22. dubna. Připravili jej pracovníci Oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR a Odboru projektů a grantů Střediska společných činností AV ČR.

 

 

Pro širokou veřejnost jsou určeny dvě výstavy, Barevný svět hornin pod mikroskopem – mikrofotografie horninových struktur a fosilií pořízené výzkumníky českých geovědních pracovišť – a Záznam pohybu – kresby a obrazy výtvarníka Milana Maura, které byly inspirovány přírodními událostmi.

Den Země 2011 vyvrcholí v Geoparku Geofyzikálního ústavu v Praze 4 na Spořilově interaktivním programem určeným pro všechny zájemce, nejen vám, žákům a studentům základních a středních škol.

Jako novinku nabízíme středoškolským pedagogům půldenní seminář věnovaný vědám o Zemi jako inspiraci pro jejich výuku.

 Vstup na všechny akce je zdarma.

 

 

Témata přednášek	Termín
Kdy a kde nastane další pohroma aneb Sopky a zemětřesení v Indonésii	úterý 5. dubna 2011
Pouště uprostřed oceánů	úterý 12. dubna 2011
Japonská katastrofa: megazemětřesení na rozhraní litosférických desek	pondělí 18. dubna 2011
Ropa v hlubokých mořích – naděje a rizika: příběh Mexického zálivu 2010	středa 20. dubna 2011
Geopark	Termín
Názorný a interaktivní Den Země hrou v Geoparku GFÚ AV ČR	čtvrtek 28. dubna 2011
Výstavy	Termín
Výstava fotografií Barevný svět hornin pod mikroskopem	5.–29. dubna 2011
Výstava Záznam pohybu (kresby a obrazy)	27. dubna – 10. června 2011
Seminář pro učitele	Termín
Seminář pro učitele zeměpisu a fyziky	čtvrtek 28. dubna 2011

 

 

 

V uplynulých 200 letech způsobila zemětřesení a sopečné výbuchy na území dnešní Indonésie několik přírodních katastrof, které se zapsaly do historie nejen nebývalými škodami a počtem lidských obětí, ale v některých případech i důsledky celoplanetárních rozměrů. K nejproslulejším událostem z této oblasti patří výbuch Tambory v r. 1815, Krakatau v r. 1883, zemětřesení u Sumatry v r. 2004 a v loňském roce například pustošivý výbuch vulkánu Merapi . Jak vidno, silná zemětřesení a sopečné výbuchy vznikají v Indonésii neustále a ještě dlouho vznikat budou. Příčinou všech těchto jevů je rychlý vzájemný pohyb dvou sousedních litosférických desek – Euroasijské ze severu a Indoaustralské z jihu – ovlivňovaný ještě podstatným způsobem pohybem Pacifické desky z východu. Jejich vzájemný pohyb určuje polohu vulkánů a rozložení zemětřesení. Cílem našeho výzkumu v této oblasti je složitému a nerovnoměrnému rozložení zemětřesení porozumět a přispět k poznání chování indonéských vulkánů, z nichž některé – přestože se nacházejí nedaleko hustě obydlených a turisty navštěvovaných oblastí – jsou dosavadním bádáním téměř nedotčeny.

 

 

Rozsáhlé oblasti světového oceánu se vyznačují nedostatkem živin, především dusíku, fosforu a železa. Takové zdánlivě pusté oblasti se proto někdy nazývají oceánské pouště. Nacházejí se především v subtropických oblastech oceánů – Atlantického, Tichého a Indického. Jejich společným znakem je nízká produktivita organické hmoty – tímto termínem se označuje množství organické hmoty, které se v oceánu vytvoří na jednotce plochy. Příčiny vzniku pouští na pevnině a v oceánech jsou obdobné. Hlavním důvodem je existence klimatických pásů na naší planetě, kde v oblasti subtropů převládají stálé tlakové výše přinášející poměrně stálé klidné a horké počasí s minimem srážek. Nedostatek srážek způsobuje vznik pouští na pevninách, bezvětří a silná teplotní stratifikace potom nedostatečný přísun živin v oceánu.

 

 Život v těchto mořských oblastech je tvořen především množstvím mikroskopických organismů – řas, sinic a bakterií. Organismy se nedostatku živin přizpůsobují různými mechanismy. Jsou obecně velmi malé, aby maximalizovaly příjem živin svým povrchem, případně upravují složení a funkci svého buněčného aparátu tak, aby vystačily s minimálním množstvím potravy. V rámci mezinárodních projektů jsme měli možnost podílet se na výzkumu těchto oblastí a studovat, jak se mořské mikroorganismy dokáží přizpůsobit a přežít v extrémních podmínkách. Během přednášky ukážeme, jak výzkum a pobyt na oceánografických lodích probíhá, a přiblížíme hlavní výsledky našeho bádání.

 

 

 

Japonské zemětřesení z 11. března, k němuž došlo 140 km východně od ostrova Honshu v hloubce 30 km pod mořským dnem, se zařadilo mezi nejsilnější světová zemětřesení v historii. Rychlý výzdvih mořského dna o několik metrů, jenž při otřesech nastal, vyvolal vlnu tsunami, která měla na některých místech pobřeží ničivé důsledky do té doby nepředstavitelných rozměrů. Zatímco místo vzniku tohoto zemětřesení a způsob, jakým se při něm sousední litosférické desky pohybovaly, se daly očekávat, překvapila jeho síla, pro oblast Japonska bezprecedentní. Bylo možné tak silné zemětřesení u japonských břehů předvídat? Kde všude k němu může v budoucnosti dojít? A kdy? Existují způsoby, jak se před následky silných zemětřesení chránit?

 

 

Zásoby ropy a plynu v klasických nalezištích Ruska, Ameriky, Arábie nebo Venezuely nestačí pokrýt zvyšující se poptávku po pohonných hmotách ve světě. Těžební společnosti proto rozšiřují těžbu do mělkých moří při okrajích kontinentů, ty nejvyspělejší začínají s průzkumem v hlubších mořích a oceánech. Vrtání v hlubších mořích se řídí z plošin, které plavou na hladině (a jsou tedy vystaveny mj. hurikánům); vlastní vrtání se provádí až na mořském dně, kde jej komplikuje vrstva nezpevněného mořského bahna. Dosud nejodvážnějším projektem v takovém prostředí byl v r. 2009 vrt Tiber z plovoucí platformy Deepwater Horizon – z hloubky 1260 m pod mořskou hladinou prošel 10 685 m horninového prostředí. Navrtaný horninový komplex obsahoval několik přetlakových horizontů, které mohly způsobit erupci. Uskutečnění vrtu Tiber, díky němuž byly odhadnuty zásoby zdejšího ropného ložiska na čtyři miliardy barelů, znamenalo fenomenální úspěch sdružených společností British Petroleum, Petrobras a ConocoPhillips. Zanedlouho potom se ze stejné platformy začal vrtat vrt Macondo, který ale vloni na jaře skončil katastrofou, při níž umírali lidé a která způsobila zatím největší znečištění moře a pobřeží ropou. Podmořské vyhledávání a těžba ropy tedy znamenají jak technologický zázrak, jenž umožní zajistit lidstvu potřebně zdroje energie, tak vážnou hrozbu pro životní prostředí.

 

 

Po přednáškách mají zájemci možnost položit přednášejícímu dotazy a zúčastnit se krátké komentované prohlídky s autory výstavy fotografií Barevný svět hornin pod mikroskopem.

Vstup je volný. Kapacity sálů jsou omezeny.

 

 

V Geoparku GFÚ v Praze na Spořilově návštěvníci naleznou široké spektrum hlavních horninových typů, ilustrujících vliv procesů probíhajících v kůře naší planety na jejich výslednou podobu. Připraveny budou

také modely geologických procesů jako například aktivní explozivní vulkán, tzv. pískový vulkán, tvorba vulkanické prohlubně neboli kaldery, zemětřesení na stole, vydupej/vyskákej si svoje vlastní malé zemětřesení a hned ho zaznamenej. Vše doprovodí odborný výklad pracovníků GFÚ.

 

Akce je určena jak pro studenty a žáky základních a středních škol, tak i široké veřejnosti.

 

Vstup na akci je možný i bez předchozí rezervace. Větší skupiny je vhodné předem nahlásit na sekretariátu Geofyzikálního ústavu- paní Samcové na lince 267 103 327.

 

 

 

Výstava představí mikrofotografie tenkých řezů horninami a zkamenělinami. Autory snímků jsou čeští geologové a paleontologové, kteří tyto mikrofotografie používají k badatelským účelům. Výstava nabídne pohled do tvarově i barevně pestrého světa mikrostruktur hornin a zkamenělin pořízených optickými a elektronovými mikroskopy. Mikrostruktury hornin a složení minerálů, které je tvoří, nám umožňují určovat chemicko-fyzikální podmínky jejich vzniku a přeměn. Mikroskopické pozorování zkamenělin usnadňuje druhové zařazení vyhynulých organismů mj. za účelem datování okolních hornin a pochopení životních funkcí jejich jednotlivých částí.

Kurátory výstavy jsou Matěj Machek a Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

 

Krátká komentovaná prohlídka s autory výstavy se uskuteční vždy po skončení výše uvedených přednášek.

Místo: Geofyzikální ústav AV ČR, Boční II/1401, Praha 4-Spořilov

Milan Maur začínal jako malíř-kolorista; postupně dospěl k čistě konceptuální formě díla, k neosobnímu záznamu skutečnosti. Mezi jeho typické práce např. patří číselné řady postupného opadávání listů, lineární kresby a malby zachycující pohyby stínů, tání ledu, kolísání říční hladiny, záznamy poletujících motýlů. Vytvářel gestické záznamy pohybu drobného hmyzu. Maurovy práce inspirované přírodními událostmi lze vnímat i jako netradiční hudební partitury. Vystaven díla zachycují průřez jeho tvorbou. Jde o 31. výstavu cyklu Setkávání, probíhajícího v Geofyzikálním ústavu od r. 2002.

 

Pro učitele zeměpisu a fyziky středních (případně i základních) škol jsme připravili semináře, které přinesou podrobné vysvětlení tradičních i netradičních či méně oblíbených témat, jež lze následně uplatnit ve výuce na školách. Kromě jednotlivých přednášek budou mít účastníci semináře možnost zhlédnout výukové experimenty, názorně představující významné geologické procesy – např. sopečné erupce či vznik zemětřesení. Experimenty jsou atraktivní a jednoduše přenositelné do školních učeben!

Horké zemské nitro během geologické historie Země chladne. Energie uvolňovaná chladnutím pohání tečení – konvekci – v zemském plášti. Povrchovými projevy konvekce jsou horizontální pohyby litosférických desek. Přednáška se věnuje mechanismům přenosu tepla v zemském plášti, souvislostem konvekce s deskovou tektonikou a s gravitačním polem Země.

Zemětřesení jsou přírodním jevem, bez něhož by byly naše vědomosti o stavbě zemského tělesa velmi skromné. Přednáška názorně osvětlí možnosti seismologie (seismologie je obor, který se zabývá výzkumem zemětřesení a seismických vln) při studiu vnitřní stavby Země.

Pohyby litosférických desek se ve vývoji Země uplatňují již stovky milionů let a podílely se tedy i na formování území dnešní České republiky. Hlavní stavební jednotky dnešního Českého masivu byly kdysi od sebe vzdáleny tisíce kilometrů a odděloval je oceán. Období, kdy se tyto stavební jednotky spojovaly, bylo velmi dramatické, s intenzivní sopečnou činností a tvorbou vysokých pohoří, podobné tomu, co se dnes odehrává např. v Indonésii.

Sdělovací prostředky přinášejí často zkreslený a zkratkovitý pohled na změny mořské hladiny, které v současné době probíhají a v souvislosti s klimatickými změnami se mohou během několika desítek až stovek let zdramatizovat. V geologických časových měřítkách, od stovek a tisíců let až po desítky milionů let, se hladina oceánu měnila stále, ať už globálně či lokálně. Co vyčteme z geologického záznamu o příčinách a důsledcích změn hladiny moře? Jaká varování pro budoucí vývoj klimatu geologická historie obsahuje?

 

 

Účast na semináři je zdarma. Kapacita sálu je však omezena.

Místo je nutné si rezervovat do 21. dubna 2011 u paní Hany Kůrkové; telefonicky: 221 146 385 či e-mailem: kurkova@ssc.cas.cz.

 

 

 

Plakát Den Země s AVČR 2011 ke stažení v pdf. zde

Podrobný program ke stažení v pdf. zde

Plakát k výstavě fotografií Barevný svět hornin pod mikroskopem ke stažení v pdf. zde