20.4.2011 10:00
Na přednášku zve Středisko společných činností AV ČR společně s Geofyzikálním ústavem AV
ČR a Českou geologickou službou. Přednáška se koná ve
středu 20. dubna 2011 od 10:00 hodin v Praze, v Akademii věd ČR. Vstup je volný do vyčerpání
kapacity sálu. Místo je nutné si předem rezervovat. Kontaktní informace: Hana Kůrková, tel.: 221
146 385, e-mail: kurkova@ssc.cas.cz.
Zásoby ropy a plynu v klasických nalezištích Ruska, Ameriky, Arábie nebo Venezuely
nestačí
pokrýt zvyšující se poptávku po pohonných hmotách ve světě. Těžební společnosti proto
rozšiřují těžbu do mělkých moří při okrajích kontinentů, ty nejvyspělejší začínají s průzkumem v
hlubších mořích a oceánech. Vrtání v hlubších mořích se řídí z plošin, které plavou na hladině (a
jsou tedy vystaveny mj. hurikánům); vlastní vrtání se provádí až na mořském dně, kde jej komplikuje
vrstva nezpevněného mořského bahna. Dosud nejodvážnějším projektem v takovém prostředí byl
v r. 2009 vrt Tiber z plovoucí platformy Deepwater Horizon - z hloubky 1 260 m pod mořskou
hladinou prošel 10 685 m horninového prostředí. Navrtaný horninový komplex obsahoval několik
přetlakových horizontů, které mohly způsobit erupci. Uskutečnění vrtu Tiber, díky němuž byly
odhadnuty zásoby zdejšího ropného ložiska na 4 miliardy barelů, znamenalo fenomenální úspěch
sdružených společností British Petroleum, Petrobras a ConocoPhillips. Zanedlouho potom se ze stejné
platformy začal vrtat vrt Macondo, který ale vloni na jaře skončil katastrofou, při níž umírali
lidé a která způsobila zatím největší znečištění moře a pobřeží ropou. Podmořské vyhledávání a
těžba ropy tedy znamenají jak technologický zázrak, který umožní zajistit lidstvu potřebně zdroje
energie, tak vážnou hrozbu pro životní prostředí.
Přednáší: RNDr. Juraj Franců, CSc. - Česká geologická služba
Středa 20. 4. 2011, 10:00 – 11:30 hod.
3.3.2011
