Martin Franc, Řasy nebo knedlíky. Postoje odborníků na výživu k inovacím a tradicím v české stravě v 50. a 60. letech 20. století, Výzkumné centrum pro dějiny vědy – Scriptorium, Praha 2003, (= Práce z dějin vědy 7), 312 s.
O b s a h
I. Úvod, s. 10
I.1. Prameny a literatura, s. 11 I.2. Vymezení okruhu odborníků na výživu, osoby a instituce, s. 13 I.3. Periodizace, s. 21 I.4. Dobové limity diskurzu, ideologické souvislosti, s. 25
II. Různé tradice?, s. 31
II.1. Tradice haute cuisine, s. 31 II.2. Tradice kuchyně středních vrstev, s. 33 II.2.1. Tradice kuchyně středních vrstev – pojem, s. 33 II.2.2. Vztah k vídeňské kuchyni, s. 37 II.2.3. Vepřová, knedlík a pivo, s. 40 II.2.3.1. Knedlíky a brambory, s. 40 II.2.3.2. Omastek, s. 45 II.2.3.3. Maso a masné výrobky, s. 52 II.2.3.4. Pivo a další nápoje, s. 60 II.2.4. Další potraviny, s. 69 II.2.4.1. Mléko a mléčné výrobky, s. 69 II.2.4.2. Vejce, s. 79 II.2.4.3. Ryby, s. 80 II.2.4.4. Luštěniny, s. 84 II.2.4.5. Chléb, pečivo a mlýnské výrobky, rýže, s. 86 II.2.4.6. Cukr a cukrovinky, med, s. 95 II.2.4.7. Ovoce a zelenina, s. 99 II.2.4.8. Vegetariánství, s. 107 II.2.5. Technologie tradiční kuchyně, s. 108 II.2.5.1. Omáčky a polévky, s. 108 II.2.5.2. Lahůdky a kořenění, s. 111 II.2.5.3. Pracnost, s. 112 II.2.6. Rytmus stravy, s. 113 II.2.6.1. Rytmus stravy během dne, s. 113 II.2.6.2. Svátky a půsty, s. 115 II.2.7. Další problémy tradiční stravy, s. 118 II.3. Koncept "lidové stravy", s. 119 II.3.1. Lidová strava a vesnická strava v 50. a 60. letech, s. 121 II.3.2. Lidová strava a strava v minulosti, s. 123
III. Nová strava, s. 131
III.1. Ústup inspirace historií, s. 131 III.2. Tradice inovací, s. 135 III.3. Věda a nové prvky stravy, s. 138 III.3.1. Konzervace, s. 138 III.3.2. Polotovary, lístkované maso, s. 142 III.3.3. Změny v potravinářské výrobě, obalová technika, s. 144 III.3.4. Změny v domácím vaření – gril apod., s. 150 III.3.5. Vztah k výzkumu v zemědělství, s. 153 III.4. Nové potraviny, s. 153 III.4.1. Předpoklady k hledání nových potravin, s. 153 III.4.2. Kvasinky, s. 154 III.4.3. Nový přístup k mléku – syrovátka a směs mléčných bílkovin a aminokyselin, s. 156 III.4.4. Sója, s. 156 III.4.5. Hematogen aneb čokoláda s krví, s. 158 III.4.6. Stimula aneb klíčky s chutí ořechů, s. 158 III.4.7. Řasy a nafta jako strava budoucnosti, s. 158
IV. Charakter změn ve výživě 50. a 60. let, s. 162
IV.1. Ekonomické pozadí, s. 162 IV.1.1. Potíže se zásobováním, s. 162 IV.1.2. Potíže ve veřejném stravování na příkladu ovoce a zeleniny, s. 165 IV.1.3. Další problémy – distribuce, jakost, vztah výzkumu a výroby, s. 168 IV.1.4. Výživa ve vydáních obyvatelstva, s. 168 IV.2. Společenské změny – vznik konzumní společnosti, s. 171 IV.3. Věda o výživě a doba, s. 175 IV.3.1. Problém živočišných bílkovin a tuků, s. 175 IV.3.2. Výzkumníci v oblasti výživy a doba, boj proto šarlatánům, s. 178 IV.3.3. Úspěchy a neúspěchy propagace racionální výživy v 50. a 60. letech 20. století, s. 180
V. Inspirace u jiných národů, s. 184
V.1. Dobové představy o možnostech inspirace u jiných národů, s. 184 V.2. Jednotlivé národní gastronomie, s. 184 V.2.1. Slovenská kuchyně, s. 184 V.2.2. Kuchyně Bulharska, Maďarska, Rumunska a Jugoslávie, s. 189 V.2.3. Polsko a NDR, s. 194 V.2.4. SSSR, s. 197 V.2.5. Západní Evropa, Kanada, USA, s. 202 V.2.6. Třetí svět, s. 211 V.2.6.1. Čína, s. 211 V.2.6.2. Indie, s. 211 V.2.6.3. Další země třetího světa, s. 213 V.2.6.4. Kuba a Guinea, s. 214 V.3. Nové koncepty členění, s. 216 V.3.1. Koncept Marie Hrubé dle amerického ministerstva zemědělství, s. 216 V.3.2. Koncept B. Solnařové a J. Hrubého, členění V. Zápotockého, s. 217 V.3.3. Členění Josefa Maška, s. 219 V.3.4. Členění O. Marečkové, s. 220 V.3.5. Členění O. Šmrhy – teorie čtyř úrovní, s. 220
IV. Závěr
Přílohy, s. 225 Seznam pramenů a literatury, s. 285 Seznam použitých zkratek, s. 292 Seznam vyobrazení, s. 293 Summary, s. 297 Zusammenfassung, s. 301
|