Gravitační čočka nejlepší českou únorovou astrofotografií

Zachycený kvasar leží ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Na rozdíl od daleko nápadnější galaxie NGC 3097, vzdálené od Země „jen“ 50 milionů světelných let, ovšem vítězné fotografii vizuálně nedominuje. Světlo od něj totiž k naší planetě putuje úctyhodných 8,7 miliardy roků. Unikátnost snímku nespočívá v tomto srovnání, nýbrž v zajímavém optickém zdvojení kvasaru, na obrázku vyznačeném písmeny A a B. Může za to v popředí ležící obří eliptická galaxie, nacházející se ve vzdálenosti 3,7 miliardy světelných let od nás. Ta totiž funguje jako gravitační čočka způsobující rozdělení obrazu vzdálenějšího kvasaru na dva. Samotnou galaxii na snímku neuvidíme, neboť její obraz prakticky splývá s obrazem B. V této souvislosti připomeňme, že fotografovaný objekt byl vůbec první pozorovanou deformací gravitační čočkou – v roce 1979 ji publikovali astronomové D. Walsh, R. F. Carswell a R. J. Weymann v časopise Nature.

Další zajímavou okolností je pozorování zmíněného kvasaru z roku 1996, kdy byla v obrazu A zjištěna minutová fluktuace jasnosti. Vzhledem k tomu, že ke shodnému pozorování nedošlo v obrazu B, nemohlo se jednat o změnu jasnosti ve vzdáleném kvasaru. V tomto případě šlo o projev gravitační mikročočky, která se nalézá v eliptické galaxii ležící v popředí. Naměřené vlastnosti jevu ukazují, že původcem změn jasností bylo těleso o hmotnosti maximálně několika hmotností Země, tedy těleso naší planetě podobné. Bohužel jedinečnost a vzácnost tohoto jevu nám neumožňuje získat podrobnější informace, vědci tedy nyní pouze spekulují o jeho vlastnostech.

Astronomové pozorují i změny jasnosti odehrávající se v obou obrazech kvasaru, byť posunuty o 417 dní. Také tyto sporé informace bylo možné vědecky využít, například pro výpočet rychlosti expanze vesmíru, stanovené na 64 km/sec/Kpc. Podle těchto zjištění začalo rozpínání kosmu před 12 miliardami let.

Nejjasnější objekt snímku, spirální galaxie NGC 3097, je pro astronomy rovněž velmi zajímavý. Poblíž jeho centrálních oblastí je pozorována 3000 světelných let veliká bublinová formace nacházející se asi 3500 světelných let nad hlavním diskem galaxie. Nyní pozorovatelná bublina, rodiště nových hvězd, vznikla přibližně před milionem let. Matematické modely však ukazují, že se podobné bubliny v této galaxii tvoří každých 10 milionů roků.