Nechte se pozvat ke sledování prezentačních filmů o Ústavu termomechaniky AV ČR.
Víte, že náš ústav je vydavatelem mezinárodních vědeckých časopisů, sborníků z konferencí a monografií?
Praha – Jaderná elektrárna Temelín vyrábí nejvíce energie v Česku. Jen za minulý rok by byla schopná zásobovat proudem všechny jihočeské domácnosti na 11 let dopředu. Každému ze dvou reaktorů, které energii vyrábějí, slouží jedna obří parní turbína, na jejímž zdokonalení a lepším výkonu se podíleli vědci z Ústavu termomechaniky Akademie věd. A právě tam se rodí budoucnost těžkého strojírenství i nyní.
„Cílem výzkumu je, aby výrobci velkých energetických zařízení vytvořili stroj, který bude spolehlivější a bude mít větší účinnost. Energetické strojírenství v České republice se dnes zaměřuje hlavně na výrobu turbín do elektráren,“ vysvětluje Martin Luxa, vedoucí Laboratoře vnitřního proudění v Novém Kníně.
Vědecký tým Ing. Jaromíra Horáčka, DrSc. z oddělení Dynamiky a vibrací se už několik let zabývá studiem vzniku lidského hlasu. Vědci vytvořili model lidského vokálního traktu, na kterém testují materiály, které by jednou bylo možné využít pro zhotovení hlasivkového implantátu.
Řeč je základem dorozumívání a to, jak důležitý je lidský hlas, si většinou začneme uvědomovat až tehdy, když ho začneme ztrácet. Pacientům, kteří například onemocní rakovinou hlasivek nebo hrtanu, musí lékaři celý hrtan i s hlasivkami odoperovat. Ačkoliv moderní medicína umí nahradit všemožné části lidského těla – ať už umělými protézami nebo transplantáty od zemřelých dárců, lidské hlasivky jsou stále nad její síly. Jediné řešení pro ty, kdo ztratili hlas, jsou zatím jakési vnější hlasivky – elektrolaryngy, malé válečky, které se přikládají ke krku na místo chybějících hlasivek, kde rozvibrují krční stěnu. Hlas, který vydávají, je ale velmi nepřirozený a nepříjemný. Vědci na mnoha pracovištích po celém světě se proto snaží vyvinout takovou náhradu, která by byla skutečnému lidskému hlasu blíž.
Více v archivu pořadu PORT
Jana Olivová se zeptala jednoho z autorů bezdotykového vyšetřování vibrací turbín, Ing. Pavla Procházky, na čem přesně je nový systém založen. Metoda takzvaného bezdotykového vyšetřování složitých strojních systémů, na jejímž základě badatelé z Ústavu termomechaniky AV ČR vytvořili nový systém, sleduje pohyb a zjišťuje vibrace a zatěžování strojních součástí při rotaci - například lopatek parních turbín a kompresorů. Systém byl již namontován v elektrárnách Prunéřov a Temelín.
Systém, který může ušetřit miliony korun při odstávkách elektráren, vyvinuli výzkumníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd v Praze. Jejich postup totiž umožňuje předem, ještě dříve, než se turbína vůbec zastaví a je prozkoumána, rozpoznat a určit, která její část bude potřebovat opravu.
Práce vědeckých pracovníků z Odboru mechatroniky v Brně, jednoho z detašovaných pracovišť Ústavu termomechaniky, bude představena v dokumentárním pořadu o vědě PORT vysílaném ČT2 ve středu 9. 6. 2010 v 17.25 hod.
Rok 2010 je posledním rokem „dekády kostí a kloubů“, kterou vyhlásila na přelomu tisíciletí Světová zdravotnická organizace. Jednou z jejich ambicí bylo inspirovat vědce a lékaře, aby se zaměřili na zdokonalování náhrad kloubů a kostí. Se zlepšující se zdravotní péčí i výživou se totiž stále více lidí dožívá vysokého věku. Chtějí zůstat dlouho aktivní jak v práci, tak třeba ve sportu. Lidské tělo a jeho části ale mají svou životnost a někdy začnou vypovídat službu dřív, než by si jejich majitel přál. Moderní medicína má ale řešení – porouchané klouby nahradit umělými stejně, jako se nahrazují součástky v přístrojích.
Více v archivu pořadu PORT
V dokumentárním pořadu o vědě PORT, vysílaném na ČT2 ve středu 12. 5. 2010, byl představen výzkum Laboratoře aerodynamiky životního prostředí v Novém Kníně prováděný vědci z Oddělení D 5 – Aerodynamiky životního prostředí Ústavu termomechaniky AV ČR.
Jak ochránit okolí místa výbuchu a ušetřit tak životy lidí, kteří žijí v bezprostřední blízkosti? Jaké pohotovostní plány vypracovat pro případ bioteroristického útoku? K těmto strategickým úvahám mohou napomoci modely Aerodynamické laboratoře, která se nachází nedaleko Nového Knína. Na tomto detašovaném pracovišti Ústavu termomechaniky AV ČR se nachází speciální aerodynamický tunel, ve kterém lze modelovat chování atmosféry a látek v ní obsažených.
Více v archivu pořadu PORT
Mikrofluidika je technika pro generování a řízení pohybů tekutin v kanálcích a dutinách s rozměry od jednoho milimetru po mikrometr. Kanálky jsou rozměrově srovnatelné s velikostí buněk živých organismů, proto mikrofluidika nachází uplatnění zejména v biomedicínských oborech.
„Je dost náročné poslat kapaliny žádoucím směrem bez mechanických šoupátek nebo klapek. Umění způsobit takové efekty patří ke kouzlu fluidiky,“ říká profesor Václav Tesař z Ústavu termomechaniky AV ČR.
Mimořádnou metodu pro bezdotykové vyšetřování složitých strojních systémů vyvinul výzkumný tým vedený Ing. Pavlem Procházkou, CSc. z Ústavu termomechaniky AV ČR. Umožní v předstihu plánovat opravy turbin elektráren během pravidelných odstávek. Vhodným plánem je pak možné opravy urychlit, a tím docílit mnohamiliónových úspor.
Více v archivu pořadu PORT
Vědci zkoušejí vyrobit látku podobnou ropě. Vědecký tým profesora Williama B. Zimmermanna z University of Sheffield, jehož členem byl i český odborník prof. Ing. Václav Tesař, CSc. z Ústavu termomechaniky AV ČR, nyní získal prestižní Moultonovu medaili za nové řešení bioreaktoru pro pěstování řas, jímž probublávají kouřové plyny. Pro přechod CO2 do vody, a tím i do metabolismu řas, je důležitá velikost bublin - čím menší, tím lepší. Profesor Tesař proto v rámci tohoto projektu vyvinul oscilátor, jenž umožní vytvářet bublinky CO2 o řád menší, než tomu bylo v dosavadních zařízeních. Díky velkému povrchu těchto miniaturních bublin dochází k lepšímu přechodu plynu do kapaliny. Tak se podařilo dosáhnout rychlejšího růstu řas a větší produktivity bioreaktoru.
Dne 27. února 2010 odvysílala ČT24 v pořadu Prizma, magazínu o vědě a technice, reportáž o unikátním objevu, na kterém se podílel také profesor Václav Tesař z Ústavu termomechaniky.
Britští chemici udělovali před několika týdny takovou svou malou nobelovku, Moultonovu medaili. Mezi oceněnými se objevil i český vědec, profesor Václav Tesař z Ústavu termomechaniky Akademie věd. Podílel se na projektu, který možná v budoucnu přispěje k řešení globálního oteplování.
Více v archivu pořadu Prizma
© 2008–2010 Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.
