Historie raných počátků českého botanického výzkumu na Korejském poloostrově je spjata se severní částí poloostrova a obdobím bývalého Československa. Tehdejší Botanický ústav ČSAV navázal první kontakty díky dendrologické skupině spojené zejména s Průhonickým parkem. Hlavním úkolem bylo zavádění nových taxonů a výměna literatury.
V letech 1969–1986 se do Korejské lidově demokratické republiky uskutečnilo minimálně 10 dendrologických expedic s cílem zkoumat introdukci a aklimatizaci nových druhů dřevin. Styky, které tehdejší účastníci označují za perfektní, byly v té době oboustranné; tři skupiny korejských botaniků navštívily rovněž průhonické pracoviště a introdukované dřeviny se objevily v našem parku. Výměna materiálu pokračovala i směrem do KLDR, kam byly v té době dovezeny sazenice našich domácích dřevin – hlavně lípy, smrky, duby a pěnišníky.Od roku 1986 se těžiště spolupráce s pchjongjangským Botanickým ústavem přesunulo intenzivněji do oboru geobotaniky (vegetační ekologie). Do roku 1990 podnikli čeští a slovenští botanikové do KLDR čtyři 1–2měsíční expedice a byli v té době snad jediní, kteří se dostali nejen do herbářů a botanických zahrad, jako např. kolegové z tehdejší NDR, ale i do terénu. Expedice měly za cíl výzkum vegetace, klasifikaci rostlinných společenstev a synekologickou charakteristiku základních vegetačních typů. Botanici postupně studovali vegetaci v pohořích Changpaishan, Myohyangsan, Lyongaksan, Sujangsan, Taedongsan, Kumgangsan a Chonmasan a při analýze se soustředili na klasifikaci základních vegetačních typů, pro niž sebrali více jak 1000 fytocenologických snímků (vegetačních zápisů se semikvantitativním ohodnocením), a také sledovali vegetační stupňovitost významných pohoří.
Výsledky bádání shrnuli do více než 25 cizojazyčných článků zabývajících se různými aspekty vegetace. Byly to v podstatě první práce, které světové vědě přiblížily poznatky ze severokorejské vegetace. Snad za největší počin českých botaniků lze považovat, že vytvořili mezinárodní kolektiv 19 vědců z Čech, Slovenska, Ruska, USA, Kanady, Číny, Jižní Koreje a Japonska, kteří sestavili knihu o lesní vegetaci severovýchodní Asie Forest Vegetation of Northeast Asia, v níž byly publikovány do té doby souhrnně nezpracované poznatky. Jak podotkl spolueditor z USA: "…kromě dosud neznámé syntézy byly světu naším prostřednictvím objeveny i těžko srozumitelné publikace psané v ruštině, korejštině a japonštině." Rozšíření a fytocenologii vybraných dřevin Severní Koreje se věnovala knižní publikace Distribution and Phytocoenology of Selected Woody Species of North Korea (D.P.R.K.), která zobrazuje 398 dřevin s popisem jejich morfologie, ekologie a českými botaniky ověřeného rozšíření, do té doby jen povšechně zmíněného v korejské literatuře.
Dosud poslední česká botanická expedice se do severní části Korejského poloostrova uskutečnila v roce 1990. Pokusy o navázání dosavadní úspěšné spolupráce nebyly zatím ani přes snahu Botanického ústavu AV ČR, ani Ministerstva zahraničních věcí ČR úspěšné. Přesto však určitá naděje existuje.
Co na tomto území i nadále nejvíce terénní vědecké pracovníky láká?
Možnost srovnávat a nacházet důkazy pro jejich hypotézy! Nové možnosti se otevřely v jižní části poloostrova. Po obvyklých kontaktech byla navázána spolupráce s prof. Jong-Suk Songem z Univerzity v Andongu, jehož snaha o poznání vegetace je nám velmi blízká. Účastníci tří zatím uskutečněných expedicí nasbírali materiál k vegetaci skal (a těch je v Koreji skutečně hodně), k prostorové a věkové struktuře lesů a přivezli domů značné množství v Evropě těžko dostupné literatury. Jedním z jejich cílů je využít tohoto materiálu pro celkový přehled vegetace a popsání variability výškové zonace poloostrova podél gradientu zeměpisné šířky. Tento tříletý projekt umožnila na české straně svou podporou Grantová agentura ČR. Na korejské straně je hlavním finančním partnerem KOSEF (Korea Science and Engineering Foundation), který ve vědecké oblasti spolupracuje s 58 organizacemi 37 zemí. Oficiálním partnerem KOSEF v České republice je právě AV ČR. Rozsah a pokrytí výzkumu kolegiální korejskou organizací je velkolepý: od r. 2000 do 2004 podpořila v rámci základního výzkumu 2042 projektů a důležité je, že korejská strana spolupráci podporuje, a to nejen na poli botaniky.
Několik desetiletí trvající úspěšná spolupráce botaniků v obou částech Korejského poloostrova ukazuje, že věda se mezi ČR a Koreou může rozvíjet i nadále. Čeští vědci z nejrůznějších oborů mohou v současnosti využít zájmu a vstřícné možnosti jihokorejské strany pro financování společných projektů v podstatně větší míře než doposud. Vědecké poznání ostatně neposouvá dopředu tak pozitivně nic jiného, než právě mezinárodní spolupráce, výměna názorů, metodik a zkušeností. U terénně podmíněných biologických oborů to platí dvojnásob.
Jiří Kolbek,
člen Akademické rady,
předseda Rady pro popularizaci vědy
English
