XXXVlll. zasedání Akademického sněmu AV ČR
Se značnou pozorností očekávané XXXVIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR se konalo za účasti čelných představitelů Akademie věd a řady významných hostů ve čtvrtek 21. dubna v pražském Národním domě na Vinohradech. Jeho hlavní téma – výsledky I. etapy hodnocení vědecké činnosti pracovišť AV ČR za období 2005–2009 – totiž v těchto dnech přitahuje velkou pozornost také proto, že o vhodné metodice hodnocení vědy se nyní diskutuje na celostátní úrovni.
Na MŠMT vzniká podrobná analýza hodnocení české vědy nezávislými zahraničními auditory (
viz
zde). Předseda AV ČR Jiří Drahoš ve svém projevu připomněl jasné doporučení, jež plyne z
průběžné zprávy mezinárodního auditu: přestat používat současnou metodiku hodnocení, protože
představuje významné riziko pro zdraví systému výzkumu, vývoje a inovací. „Zdůrazňuji, že
alternativní systém hodnocení vědy a výzkumu v České republice existuje a již řadu let ho s
úspěchem využíváme v Akademii věd,“ upozornil na další možné řešení tohoto problému profesor Jiří
Drahoš.
Podle něho na rozdíl od jednoduchého mechanismu současné metodiky, založené výhradně na
prostém počítání výsledků a na pohledu do minulosti, je systém hodnocení v AV ČR podstatně
komplexnější. „Sleduje se i strategie výzkumu a řízení, spolupráce se zahraničím, společenská
relevance výzkumu, pedagogická činnost a řada dalších aktivit. Zároveň lze identifikovat celou řadu
jeho charakteristik shodných s prvky zahraničních systémů hodnocení, kde věda a výzkum dosahují
dlouhodobě nejlepších výsledků,“ shrnul přednosti používané „akademické metodiky“ Jiří Drahoš. Ve
svém vystoupení se dále věnoval i činnosti Akademické rady od minulého sněmu a též aktuálním
výsledkům výzkumné práce ve všech oblastech vědy.
Člen předsednictva Akademické rady AV ČR a předseda Řídicí skupiny profesor Petr Ráb vystoupil
se zprávou o závěrech I. etapy hodnocení pracovišť AV ČR za léta 2005–2009. Výsledná klasifikace má
vést k trvalému zvyšování kvality vědeckých aktivit a k zapojování pracovišť do úspěšné mezinárodní
vědecké spolupráce. Celkově je nyní v AV ČR téměř 77 % standardních a nadstandardních vědeckých
pracovních útvarů (známky 1–2,5), známku horší než 3 obdrželo 24 útvarů, tedy 6, 1 % ze všech
útvarů. Z porovnání s minulým cyklem hodnocení je zřejmé, že došlo k podstatnému nárůstu měřitelné
kvality a množství vědeckých výstupů pracovišť, i když ne všude stejnou měrou. Na sněmu bylo
přijato doporučení ředitelům a radám pracovišť AV ČR, aby využili výsledky hodnocení k
restrukturalizaci a k reorganizačním změnám v zájmu trvalého zvyšování kvality.
Mezi pozvanými hosty Akademického sněmu byli mimo jiné místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR
Alena Gajdůšková čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník, předseda Učené společnosti ČR Václav
Pačes, místopředsedové Rady pro výzkum, vývoj a inovace Vladimír Haasz a Stanislava Hronová,
předseda Rady vědeckých společností Ivo Hána, náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školy
Jan Koucký či rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Usnesení
XXXVIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 21. dubna 2011
Videozáznam projevu předsedy Akademie věd