Nad rámec občanství: zpráva z konference

Nad rámec občanství: zpráva z konference / Kateřina Pulkrábková

Ve dnech 28. června až 2. července se letos v Londýně konala mezinárodní konference Beyond Citizenship: Feminism and the Transformation of Belonging. Konference byla pořádána členkami výzkumného projektu FEMCIT: Gendered Citizenship in Multicultural Europe. The Impact of the Contemporary Women´s Movements, který se zaměřuje na zkoumání forem a praxí občanství ve vztahu k genderovým strukturám a kulturním rozdílům v evropském prostoru. Koncept občanství je analyticky rozčleněn do šesti dimenzí (politická dimenze občanství; sociální dimenze občanství; ekonomická dimenze občanství; etnická dimenze občanství a náboženská příslušnost ve vztahu k občanství; tělesná dimenze občanství a intimní dimenze občanství).
Osu programu konference v Birbecku tvořily plenární přednášky. První den zahájila Katherine Gibson, která dlouhá léta spolupracovala s Julií Graham (společně publikovaly pod jménem J. K. Gibson-Graham). Gibson přednesla přednáškuA feminist project of belonging for the Anthropocene. Její příspěvek vycházel ze spojení kritiky kapitalismu jako totalitního modu myšlení a důsledků ekologické krize. Gibson směřuje k novému modu uvažování a rozhodování na základě chápání „sounáležitosti“ s určitou komunitou. Své teoretické závěry podložila několika projekty komunitního ekonomického fungování v USA, např. projektem lokální měny či družstevní výrobou jako alternativou k soukromému vlastnictví. Na jejich základě chtěla zejména ukázat možnosti praktické realizace konceptu komunitně-etického uvažování založeného na vnímání přináležitosti a spoluzodpovědnosti za místo, ve kterém žijeme.
Další přednášející,Anna Yeatman,vystoupila s příspěvkemFeminism, freedom and female embodiment. Yeatman se věnovala teorii Iris M. Young, jejímž prostřednictvím se vyrovnala s dynamikou individualizace. Yeatman poukázala na pozitivní aspekty individualizace pro rozvoj jedince i společenských vztahů, tento koncept ale odlišila od liberální definice individuální svobody založené na redukcionistické ontologii. Následující den jsme měli možnost vyslechnout příspěvekDaviny Coopers názvem Touching like a state: forging new worlds through equality governance. Cooper hovořila o vztahu feminismu ke státu v otázce rovnosti. Její paralela fyzického dotýkání se, kterou využila jako metaforu vztahu státu a znevýhodněných aktérů, přináší zajímavé přenesení oblasti veřejněpolitické sféry do oblasti intimního občanství.
Velkou pozornost vyvolala přednáška Sary Ahmed,která ve svém příspěvku The good citizen rozkryla nejrůznější diskursivní praktiky ovlivňování vůle ve vztahu k takzvané poslušnosti či naopak svéhlavosti (willfulness). Analýzou jazykových spojení slova „vůle“ (will) ukazovala, jak vůle našich bližních, vůle společnosti, norem, sousedů atd. determinuje naši vlastní vůli. Prostřednictvím studia narativních příběhů o vůli a o získávání toho, co chci, proti vůlím, které nás obklopují, ukazuje konstrukci štěstí na základě tzv. podmíněné vůle (conditional will). Podle Ahmed nelze dosáhnout osobního štěstí, pokud jsem v konfliktu s touto podmíněnou vůlí v mém okolí. Zároveň ale ze stejného důvodu nelze ignorovat vůli svého vlastního těla, což je vlastně příčinou toho, proč se GLBT lidé (queers) cítí být v permanentním konfliktu. Ahmed zavádí termín svéhlavosti jako vyjádření určitého postavení se vůlím nejen v rovině osobní nebo vzhledem k vůli nejbližšího okolí, ale i v rovině politického stylu. Zde si klade otázku: Kdo všechno vlastně stojí ZA naší vůlí a jejím utvářením a jaké jsou možnosti pro změnu? Tím v závěru svého strhujícího příspěvku naznačila cestu k tomu, co nazývá šťastnou rozmanitostí (happy diversity) ve společnosti.
Další den na konferenci vystoupila Rebecca Gomperts, která se ve svém příspěvku Women can do it themselves věnovala možnostem ženského aktivismu v oblasti medicíny, zejména ve vztahu k potratu. Ona sama je aktivní ve skupině Women in Waves, která provozuje mobilní potratovou kliniku na lodi. Poslední plenární přednáška patřila Krassimiře Daskalove, která se věnovala východoevropskému kontextu. Svoji přednášku nazvala Contradictio in termini? Some reflections on Eastern European feminism(s), věnovala se v ní popisu historického vývoje feminismu v období socialismu a charakteru vztahu žen k reálně socialistickému státu. Poslední den konference jsme měli možnost vyslechnout příspěvky Glorii WekkerInterrogating sexual citizenship aMargrit ShildrickSexual citizenship, governance and disability. Závěrečné diskuse u kulatého stolu se zúčastnily Antke Engel, Gail Lewis, Lynne Segal a Birte Siim.
Plenární přednášky střídalo odpoledne devět paralelních sekcí, což bylo možná až příliš vzhledem k počtu účastníků/nic konference. Tematické zaměření sekcí bylo velmi široké a pohybovalo se od konceptualizace identity a subjektivity a práva sexuálních a kulturních menšin, reprodukční práva, přes rozbor vztahů spolupatřičnosti (belonging) a odlišnosti, vztahu nacionalismu a náboženství, po politickou participaci, vzdělání a praxi rodičovství. Diskuse během doprovodného programu a přestávek však vynahradily někdy velmi malý počet posluchačů na jednotlivých sekcích. Velký dík patří organizátorkám konference za příjemné prostředí, dobré zázemí a po všech stránkách kvalitní průběh konference.