Česká verze English version

Časopis pro popularizaci biologie, založil roku 1853 J.E. Purkyně

Nálezy fosilních savců II. Doklady života v usazeninách třetihorních teplých pramenů v Tuchořicích na Lounsku

Fejfar O.

Podkrušnohorský prolom, tj. příkopová propadlina geologického riftu v sz. Čechách vytváří pro paleontologický výzkum ideální přírodní archiv příznivých vrstev období třetihor. Tento článek popisuje vápnité usazeniny teplých pramenů, které vyvěraly podél tektonických zlomů spolu s výrony dusivého oxidu uhličitého. Oblast prameniště travertinové kaskády objevená r. 1860 poskytla mj. savčí faunu zvláštního složení ovlivněném potravním řetězcem přirozené smrtící pasti. Šelmy byly vábeny mršinami a hynuly na místě rovněž.


str. 90

Ukázka nálezů šelem z miocenního termálního prameniště v Tuchořicích na Lounsku ( lokalita A. E. Reusse a E. Suesse). Deska pevného vápence s příměsí oxidu železa a sádrovce se spodní levou čelistí a s fragmenty lopatky dosud neznámého druhu rodu Tomocyon (z čeledi amficyonovitých) - chrup měl přizpůsobený řezavé funkci podobně jako u kočkovitých šelem. Stavbou těla připomínal současné psovité šelmy. Nález je vystaven v Národním muzeu v Praze jako jedna z nejcennějších fosilií posledních let. Měřítko znázorňuje 10 cm.
<br/>Foto O. Fejfar

Ukázka nálezů šelem z miocenního termálního prameniště v Tuchořicích na Lounsku ( lokalita A. E. Reusse a E. Suesse). Deska pevného vápence s příměsí oxidu železa a sádrovce se spodní levou čelistí a s fragmenty lopatky dosud neznámého druhu rodu Tomocyon (z čeledi amficyonovitých) - chrup měl přizpůsobený řezavé funkci podobně jako u kočkovitých šelem. Stavbou těla připomínal současné psovité šelmy. Nález je vystaven v Národním muzeu v Praze jako jedna z nejcennějších fosilií posledních let. Měřítko znázorňuje 10 cm.
Foto O. Fejfar