Česká literatura 58, 2011/1

Studie

Jakub Ivánek: Svatováclavské písně v české barokní literatuře

Příspěvek podává obraz produkce svatováclavských písní z tisků od konce 16. stol. do přelomu 18./19. století, jež charakterizuje zejména z hlediska žánrového. Nejprve přibližuje „život“ staročeské svatováclavské písně „Svatý Václave, vévodo české země“, která zůstávala i v době barokní důležitým prvkem hymnografie a fungovala jako prototyp nově vznikajících prosebných hymnů, které nalezneme mezi svatováclavskými písněmi nejčastěji. V těchto textech je světec zpodoben jako patron a silný vládce, bojovník. Samozřejmou součástí písňového fondu jsou také písně s výpravnou složkou (písně vyprávěcí a oslavně-epické hymny), které často podávají odlišný obraz sv. Václava – představují jej jako asketu a někdy přistupují až k jeho feminizaci či sentimentálnímu zpodobení. Nejambicióznější vrstvu svatováclavské hymnografie tvoří písně rozjímavé, kterých však nalezneme pro sledované období jen velmi málo. Nejpozoruhodnější z nich – píseň „Kam pospícháš choti Krista?“ – je analyzována nejen ve své původní, rozjímavé podobě, ale také je poukázáno na její žánrový přechod v pozdějších amplifikovaných verzích.

Stanislava Fedrová – Alice Jedličková : Konec literárního špenátu aneb Popis v intermediální perspektivě

Záměrem studie je upozornit s použitím metod intermediální poetiky na evokační potenciál tradičního prozaického popisu a odhalit příčiny čtenářských i badatelských předsudků, které jsou s tímto slohovým postupem či textovým typem obvykle spojeny. Ukazuje se, že na těchto schematismech se do jisté míry spolupodílí moderní česká stylistika s literární historií, resp. historickou poetikou prózy. První z nich v úsilí o dokumentaci textových typů někdy tenduje k implicitní axiologii alternativních funkčních forem deskriptivity s jejich konkrétními historickými podobami; tento stav přetrvává i v nejnovějších stylistikách. V literárněhistorických a diachronních poetologických výkladech se až do 80. let minulého století setkáváme s generalizující opozicí realistického, tj. „objektivního a statického“ popisu vůči modernistickému, tj. „subjektivizovanému a dynamickému“. Jak je patrné z rozborů v druhé části studie, tuto opozici lze četnými příklady stejně dobře vyvrátit jako potvrdit. Vedle důsledného rozlišování deskriptivních postupů a deskriptivní funkce (jež čerpá mj. z podnětů F. Vodičky) a důsledně kontextové interpretace literárního popisu se jako východisko nabízí intermediální (resp. intermediálně-kognitivní) přístup k popisu jako „reprezentačnímu makromodu“, jak jej metodologicky funduje W. Wolf. Druhá část studie na tomto základě ukazuje vnitřní dynamiku realistických popisů (často spojených s nadřazenými epickými, zvláště kompozičními modely), spočívající např. nikoli „v evokaci krajiny“, nýbrž evokaci multisenzoriálního vnímání krajiny, v „rozpuštění“ popisu v toku vyprávění, ve „zčasování“ popisu krajiny napojením na její proměny vlivem ročního období; vyvrací se tak naratologická teze o „popisu jako zastavení“ vyprávění. Prostředky, jimiž některé realistické deskripce nabývají náladového charakteru, se v intermediální perspektivě zřetelně ukazují jako výsledek narativní aplikace tradiční ikonografie a piktoriálních modelů spojených s dobou tematizovanou v příběhu, jakož i vizuální evokace založené na intertextuálních vztazích. Z klíčové úlohy vnímání v těchto příkladech nutně vyplývá identifikace instance pozorovatele; ta je komplexně doložena v závěrečné případové studii, která ukazuje autonomizaci popisu jako „zprávy o vnímání“ v próze přecházející k literárnímu impresionismu.

Texty

Alice Jedličková - Stanislava Fedrová: Na rozhraní oborů a umění.

Úvod k překladu stati Wernera Wolfa - ke stažení zde.

Werner Wolf / Intermedialita: široké pole výzkumu a výzva literární vědě

Rozhledy

Zdeněk Smolka: Zdeněk Smolka / Od Machara k Seifertovi (O Zdeňku Pešatovi a poezii)

Esej o díle literárního historika a dlouholetého člena redakční rady České literatury Zdeňka Pešata. Ke stažení zde.  

Recenze

Vidění svaté Brigity Švédské v překladu Tomáše ze Štítného. Ed. Pavlína Rychterová (Vendula Zajíčková)

Hana Bočková: Knihy nábožné a prosté (Marie Škarpová)

Irena Štěpánová: Teréza Nováková (Marcin Filipowicz)

Kateřina Bláhová: České dějepisectví v dialogu s Evropou (1890–1914) (Dobromir Grigorov)

Walter Koschmal: Der Dichternomade. Jiří Mordechai Langer – ein tschechisch-jüdischer Autor (Jiří Holý)

Urs Heftrich: Smutek na vedlejší koleji (Filip Tomáš)

Alice Jedličková: Zkušenost prostoru: vyprávění a vizuální paralely (Jan Tlustý)

Tomáš Kubíček: Felix Vodička – názor a metoda (Dalibor Tureček)

Anna Dymmel (ed.): Bestsellery – Literatura popularna – Odbiorcy (Jiří Trávníček)

Kronika a glosy

Lenka Vítová – Tereza Kynčlová – Petr Bubeníček – Michal Charypar – Robert

Ibrahim / Jiná česká literatura (?) 

Text ke stažení zde.

Jiří Holý / Zemřel Vladimír Justl

Jiří Flaišman / Ad usum budoucích editorů Vančurových Obrazů

Informatorium