V 90. letech minulého století vznikla celá řada empirických studií, které se snažily postihnout dílčí aspekty sociální situace a kontext, v němž došlo ke změnám demografického chování ve středoevropském prostoru. Tato monografie navazuje na předchozí práce, zaměřuje se však na úzkou otázku vztahu mezi demografickým chováním a vzděláním žen.
Monografie obsahuje tři texty, které využívají jak tvrdých dat ze sčítání lidu (2001), tak výsledků mezinárodního srovnávacího Šetření rodiny a reprodukce (Family and Fertility Surveys). Úvodní práce Dany Hamplové se zabývá vztahem mezi nejvyšším dosaženým vzděláním, školní docházkou a vstupem do manželství či nesezdaného soužití, následují analýzy Jitky Rychtaříkové, která se věnuje generační plodnosti žen podle výsledků sčítání lidu podle vzdělání a rodinného stavu, a Simona Pikálková se věnuje specifické otázce třetího dítěte v rodině s využitím dat FFS. Analyzuje přitom jak pravděpodobnost narození třetího dítěte, tak postojové a hodnotové orientace týkající se dětí, rodiny a profesionální kariéry u žen s různým stupněm vzdělání.
|
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
