Proč se budou přepisovat učebnice kvůli prvokům

„Současná molekulární a buněčná biologie vychází z poznatků získaných studiem vybraných virů, bakterií jako je Escherichia coli a v případě eukaryot tzv. modelových organismů. Vzhledem ke složitosti eukaryotické buňky má smysl, aby se velká část laboratoří soustředila na vybrané organismy, což umožní jejich hlubší studium. Takovými organismy se stala muška Drosophila, háďátko Caenorhabditis, kvasinka Saccharomyces a v posledním desetiletí rybka Danio, huseníček Arabidopsis, potkani a lidské tkáňové kultury. Spojuje je celá řada výhod, jako je krátká generační doba, velký počet potomstva, možnost levné kultivace a zejména přístupnost ke genetických manipulacím a metodám současné molekulární biologie. Realitou ale je, že tyto modelové organismy ani náhodou nereprezentují rozmanitost eukaryotických organismů na současné zeměkouli. Díky rozvoji molekulární biologie a zejména sekvenování se jejími představiteli jednoznačně stali prvoci. Ti byli ještě donedávna řazeni do jednoho kmene či říše, jelikož jejich nepatrné buňky měli buď panožky, bičíky či dalších pár znaků, ale až současná molekulární biologie odhalila, jak nesmírně vzdálené jsou si některé linie prvoků z hlediska evoluce. Lze také oprávněně předpokládat, že mnozí prvoci se nezměnili po stovky milionů let a nesou si adaptace či buněčné mechanismy, které mnohobuněčné organismy ztratily nebo překonaly. Zároveň se jedná o evolučně velmi úspěšné organismy, protože se úspěšně přežily, a mnohé kolonizovaly prakticky jakékoli biotopy po nesmírně dlouhou dobu.

              Ve 2. části přednášky se společně „projdeme“ mým genomem, tedy tou částí, kterou jsem si nechal osekvenovat. Ukážeme si, co lze ze sekvence mé DNA vyčíst, jaké to může mít důsledky pro mne a co bude pro celou naši společnost znamenat prudké snížení cen sekvenování lidské DNA.“ 

Prof. RNDr. Julius Lukeš CSc.

Přírodovědecká fakulta JU a Biologické centrum AV ČR