Karel Kuffner

KAREL KUFFNER (1858–1940)
Od narození významného českého psychiatra, neuropatologa a zakladatele české vědecké psychiatrie profesora Karla Kuffnera uplyne 5. prosince letošního roku již sto padesát let. Prof. Kuffner se zabýval především studiem psychóz a podílel se na vytváření české psychiatrické terminologie.

Karel Kuffner, významný český psychiatr a neuropatolog, se narodil 5. prosince 1858 v Mirovicích u Písku. Po absolvování akademického gymnázia v Praze v roce 1878 začal studovat na lékařské fakultě pražské univerzity, kde o pět let později studia skončil. Poté pracoval jako sekundář ve všeobecné nemocnici v Praze. Od 1. května 1885 přešel, rovněž jako sekundář, do pražského Zemského ústavu choromyslných, kde se stal v roce 1890 suplujícím primářem. Současně si otevřel i soukromou praxi.
V letech 1889–1890 byl Karel Kuffner na stáži u neuropatologa profesora Theodora Meynerta ve Vídni a stal se jeho oddaným žákem. Svou pozornost v této době věnoval především patofyziologii psychóz. Toto téma se proto stalo i předmětem jeho habilitační práce, když se v roce 1891 habilitoval prací Patologická anatomie psychóz pro všeobecnou, speciální a soudní psychiatrii a neurologii.
V roce 1894 byl Kuffner jmenován primářem Zemského ústavu choromyslných, jímž zůstal až do roku 1897. V lednu 1895 se stal suplujícím profesorem psychiatrie a suplujícím přednostou Psychiatrické kliniky české lékařské fakulty v Praze. Zde poté ve funkci řádného přednosty pracoval od roku 1900 až do svého odchodu do důchodu 15. února 1929. V průběhu svého působení založil na Psychiatrické klinice biochemickou, histologickou a likvorologickou laboratoř, která patřila ve své době k nejdokonalejším. Mimo jiné v ní později pracoval i Jan Janský, který v roce 1907 nezávisle na Landsteinerovi, Decastellovi a Sturlim objevil čtyři krevní skupiny.
V roce 1897 byl Kuffner jmenován mimořádným profesorem a v roce 1900 řádným profesorem psychiatrie a neuropatologie na pražské české univerzitě. V letech 1925–1926 jej zvolili prorektorem Karlovy univerzity v Praze.
Karel Kuffner je považován za zakladatele české vědecké psychiatrie a významné psychiatrické školy. Zavedl komplexní vyšetřování nemocných (tělesné i laboratorní).
Své poznatky, zejména ze studia psychóz, vložil nejen do svých článků, přednášek a větších prací, ale také do četných soudních posudků, které publikoval. Byl rovněž autorem psychiatrických hesel v Ottově slovníku naučném. Za vrchol jeho publikační činnosti lze považovat vydání první české učebnice psychiatrie Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře. Její dva díly vyšly v letech 1897 a 1900. Tato učebnice se stala vědeckým dílem hojně využívaným i k postgraduálnímu studiu a dnes patří mezi klasická díla české psychiatrické literatury. V roce 1926 popsal tzv. schizoformity, tedy nepravé schizofrenie. Ve svých publikacích také vytvořil původní českou psychiatrickou terminologii.
Po roce 1900 se však Karel Kuffner začal postupně stranit kolegů i veřejnosti, přestal vydávat své práce a stal se plachým, uzavřeným. Zemřel 22. února 1940 v Praze.

Vlasta Mádlová,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.