Z monitoringu tisku

Člověk a pravidla – dělají pravidla „člověka člověkem“?

Čtvrtině živočichů v EU hrozí vyhnutí, varuje Brusel

Vývoj antivirotik – k mezinárodní konferenci a výročí prof. Holého

Rozhovor předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše v Impulsech Václava Moravce

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

 

Věda a politika v oblasti životního prostředí

hlavní budově Akademie věd na Národní třídě se začátkem března 2010 uskutečnil seminář Rozhraní mezi vědou a politikou v oblasti životního prostředí, který uspořádala Komise pro životní prostřední. Zahájil jej a úvodní prezentaci přednesl prof. Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, jenž také celé zasedání moderoval. Dále zazněly příspěvky JUDr. Jiřího Hlaváčka z Ministerstva životního prostředí (pro nemoc se omluvil, prezentaci přednesla Mgr. Věronika Hunt-Šafránková z MŽP), RNDr. Petra Kubaly z Povodí Vltavy, s. p., a dr. Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

12_1.jpg
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
S prezentacemi vystoupili (zleva) Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Bedřich Moldan z Centra pro životní prostředí.

Při identifikaci problémů ochrany životního prostředí, formulaci cílů politiky, jejich prosazování, naplňování i hodnocení výsledků a přijatých opatření hrají vědecké poznatky zásadní roli snad více než v kterémkoli jiném oboru. Aby se mohly v praktické politice uplatnit, musí splňovat důležité požadavky.

Především musí být relevantní, to znamená týkat se významných otázek, palčivých a naléhavých problémů. Dále musí být důvěryhodné, opírat se o zaručená data, být získány prověřenými metodami a transparentním způsobem, se známou mírou nejistoty. Konečně je zapotřebí, aby byly poskytovány legitimním způsobem, to jest dostatečně známými, spolehlivými a nezávislými institucemi, které prokazatelně nesledují jiný zájem než předávat zaručené a důležité informace neovlivněné aktivismem v žádném směru. Aby mohly být vědecké poznatky adekvátně využity, rozhodující činitelé jim musí rozumět, což předpokládá jejich dostatečné vzdělání a zájem, ale i srozumitelný a jasný způsob prezentace ze strany odborníků.

Účastníci semináře představili praktické příklady vzájemného působení vědeckých výsledků a politiky v národním i mezinárodním měřítku. Naprosto klíčovou roli mají v otázkách změny klimatu (prof. Bedřich Moldan) a při ochraně stratosférické ozonové vrstvy (dr. Jiří Hlaváček). Dr. Petr Kubala uvedl zkušenosti z oblasti ochrany vodních zdrojů a zdůraznil zásadní význam požadavku relevance poznatků, který je v praxi často zanedbáván. Dr. Radim Šrám seznámil posluchače s úspěšnou aplikací výsledků Programu Teplice a s předpoklady, které musely být pro úspěch programu splněny.

BEDŘICH MOLDAN,
Univerzita Karlova