Sedmý rámcový program EU pro vědu a výzkum, který začal letošním rokem a potrvá následujících sedm let, byl postupně zahájen v jednotlivých zemích EU. Spolková republika Německo, jakožto nová předsednická země EU, představila tento významný komunitární program 15. ledna 2007 v Bonnu s patřičnou okázalostí, když do bývalých prostor Spolkového parlamentu sezvala půl druhého tisíce účastníků z řad evropské výzkumné komunity.
Rámcové programy mají pro Německo čím dál větší význam. Není divu – německé instituce jsou zastoupeny v 80 % mezinárodních výzkumných týmů, které obstojí v soutěži a získají na svůj výzkumný projekt příspěvek z rámcových programů EU. Ročně tak z rozpočtu RP putuje téměř jedna miliarda eur do německých institucí.Co to znamená v národním kontextu? Prostředky, které německé instituce obdrží z rámcových programů, odpovídají zhruba 5,5 % státních výdajů na VaV v Německu – tedy výdajů jak na národní úrovni, tak jednotlivých spolkových zemí. Ač se toto číslo může zdát nízké, podíváme-li se na prostředky, které vydá německé Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum (BMBF) na financování výzkumných projektů, zjistíme, že prostředky, jež německé instituce z rámcových programů EU získaly, dosahují 50 % těchto výdajů.
Snaha o zvýšení konkurenceschopnosti
Annette Schavan, německá ministryně pro vzdělání a výzkum, varuje před tím, aby byly rámcové programy vnímány pouze jako dotační mechanismus. Prostředky, které Evropa dává na výzkum a vývoj, by neměly být chápány jako subvence, ale jako investice. Od investic se očekává, že z dlouhodobého hlediska přinesou užitek.
Ač se to málokdy zdůrazňuje, základním cílem rámcových programů EU (stanoveným ve Smlouvě o ES), je podpora vědecké a technologické základny evropské ekonomiky a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti Evropy. Z tohoto důvodu je z prostředků RP z velké většiny financován výzkum v předem definovaných oblastech. A to zejména výzkum s mezinárodním prvkem, neboť i evropská výzkumná politika by se měla řídit zásadou subsidiarity. Výjimkou je nově podpora výzkumu "na hranici lidského poznání", u kterého není podmínkou mezinárodní spolupráce ani výzkum v předem definovaných oblastech.
Mezinárodní spolupráce
Právě mezinárodní spolupráce je důležitým pilířem německé vědeckovýzkumné politiky. Jak se píše ve Spolkové zprávě o výzkumu z roku 2006, může Německo prostřednictvím spolupráce a výměnných procesů integrovat mezinárodně dostupné znalosti a technologické know-how do národních inovačních procesů a zlepšit přístup k mezinárodním výzkumným infrastrukturám a výzkumným trhům. Mezinárodní spolupráce tedy není jen politickým sloganem, ale ekonomickou nutností.
Není nezajímavé, že v roce 2006 Německo zahájilo marketingovou kampaň zaměřenou na určité země s vysokým technologickým potenciálem s cílem prezentovat Německo jako zemi s atraktivní výzkumnou kapacitou, a posílit tak vzájemnou vědeckovýzkumnou kooperaci. Jako první cílová země byla pro tuto kampaň vybrána Jižní Korea.
V evropském prostoru byla spolková vláda aktivním účastníkem jednání o podobě a podmínkách účasti nového 7. rámcového programu EU pro VaV. Úspěch německé účasti v rámcových programech EU je dán také tím, že německá národní politika výzkumu je dlouhodobě koordinována s cíli vědeckovýzkumné politiky na evropské úrovni. Dalším z faktorů je kvalitní systém podpory potenciálních účastníků v RP. Během minulých let vznikla hustá síť poradenských institucí, které si zdravě konkurují. Kromě poradenských sítí na národní úrovni a na úrovni jednotlivých spolkových zemí má téměř každá vědeckovýzkumná instituce (mnohé firmy nevyjímaje), svého "EU referenta", který se specializuje na projektovou podporu pro evropské programy.
7. rámcový program – a co dál?
Před sedmi lety vyhlásila Evropská komise budování Evropského výzkumného prostoru (ERA). Jedná se o určitý ekvivalent společného trhu se zbožím a službami, tedy prostor bez hranic v oblasti vědy a výzkumu. Nyní, když byl v lednu 2007 úspěšně nastartován 7. RP, jehož příprava a schvalování zabralo Komisi několik let, je třeba si klást otázku, co dál. Evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik v této souvislosti v Bonnu uvedl: "Je potřeba se podívat, jak jsou věda, výzkum a inovace organizovány v jednotlivých členských zemích. Je nutné zjistit, jak Evropský výzkumný prostor (ERA) funguje, jaké jsou překážky ve volném pohybu výzkumníků a ve využití finančních zdrojů." Snahou Komise v příštích letech bude tedy upevnit a posílit Evropský výzkumný prostor. Jedním z konkrétních kroků bude vypracovat za podpory německého předsednictví příručku o tom, jak zkombinovat prostředky ze strukturálních fondů a 7. rámcového programu pro VaV v případě investic do výzkumných infrastruktur. Toto téma je aktuální zejména pro Českou republiku.
Změna je možná
Němečtí kolegové zabývající se vědní politikou vzpomínají, že Německo se začalo v rámcových programech aktivně politicky angažovat až během 5. rámcového programu, tedy zhruba 15 let poté, co tato forma evropské spolupráce začala. Následný nárůst německé účasti v RP byl markantní. Je vidět, že pokud existuje dostatečná politická vůle a dlouhodobá podpora, je možné zvýšit během několika málo let účast v rámcových programech, která je v případě českých subjektů stále nízká.
Marie Kolmanová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
