120 let od založení České akademie věd a umění

Výročí svého vzniku si AV ČR připomněla slavnostním setkáním v pátek 20. 5. 2011 v pražské Lannově vile. S odbornými příspěvky k postavení této významné instituce v různých dějinných etapách naší země vystoupilo několik osobností spjatých s AV ČR – zástupce ředitele Centra medievistických studií profesor František Šmahel (úvodní slovo), ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR doktor Luboš Velek (vznik a vývoj ČSAV v období let 1891–1952), místopředseda Vědecké rady AV ČR doktor Antonín Kostlán (vznik a vývoj ČSAV v období let 1952–1989), čestný předseda profesor AV ČR Rudolf Zahradník (vývoj Akademie věd po roce 1989) a předseda AV ČR profesor Jiří Drahoš, jenž na závěr připomněl aktuální cíle, výsledky a problémy v oblasti vědy, výzkumu a inovací. „Nejlepší cestou k inovacím je podpora základního výzkumu,“ zdůraznil Jiří Drahoš. V rámci slavnostního setkání byla též pokřtěna a prezentována publikace „Bohemia docta“, (Martin Franc, Antonín Kostlán, Alena Míšková), která s podtitulem „K historickým kořenům vědy v českých zemích“ nedávno vyšla v Nakladatelství Academia.

Historie Akademie věd ČR

Vznik České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění instituce byl schválen českým zemským sněmem již 9. října 1888 a po dlouhých jednáních její činnost povolil i tehdejší císař František Josef. Svůj souhlas panovník potvrdil později i v česky psané tzv. zakládací listině z 5. prosince 1892. Osobností, která stála v pozadí při jejím založení, byl architekt a stavitel Josef Hlávka (1831–1908) – právě on věnoval budoucí Akademii nemalé finanční a hmotné prostředky a stal se také jejím prvním prezidentem a prvním předsedou její IV. (umělecké) třídy.

Akademie sdružovala nejvýznamnější české představitele přírodních i společenských věd a humanitních i uměleckých oborů. Společně s Královskou českou společností nauk, která existovala už od sklonku 18. století, a s dalšími nově založenými vědeckými společnostmi představovala v období první Československé republiky (1918–1938) nejvyšší vědeckou autoritu. Ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a ostatními tehdejšími vysokými školami vytvářela v československé akademické obci velmi inspirativní atmosféru. Za druhé světové války (1939–1945) však utlumila svou činnost a po jejím skončení bylo její působení již ochromeno četnými diskusemi o nové organizaci československé vědy.

V roce 1952 byla společně s Královskou českou společností nauk a dalšími neuniverzitními vědeckými institucemi nahrazena nově založenou Československou akademií věd (1952–1992). Té se sice podařilo soustředit imponující vědecký potenciál, zároveň však její činnost byla podrobena silnému ideologickému tlaku a administrativně direktivnímu řízení. Až po listopadu 1989 mohla začít její přestavba v moderní vědeckou instituci, jež byla završena vznikem Akademie věd České republiky (31. prosince 1992).