Před 120 lety, 18. května 1891, se česká veřejnost dočkala dvou přelomových událostí. Na Václavském náměstí v Praze byla zpřístupněna nová budova Národního muzea a zároveň v jeho Pantheonu zahájila činnost Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Současná Akademie věd ČR se hrdě hlásí k této své přímé předchůdkyni. (Videozáznam z akce zde.)
Výročí svého vzniku si AV ČR připomněla slavnostním setkáním v pátek 20. 5. 2011 v pražské
Lannově vile. S odbornými příspěvky k postavení této významné instituce v různých dějinných
etapách naší země vystoupilo několik osobností spjatých s AV ČR – zástupce ředitele Centra
medievistických studií profesor František Šmahel (úvodní slovo), ředitel Masarykova ústavu a
Archivu AV ČR doktor Luboš Velek (vznik a vývoj ČSAV v období let 1891–1952), místopředseda Vědecké
rady AV ČR doktor Antonín Kostlán (vznik a vývoj ČSAV v období let 1952–1989), čestný předseda
profesor AV ČR Rudolf Zahradník (vývoj Akademie věd po roce 1989) a předseda AV ČR profesor Jiří
Drahoš, jenž na závěr připomněl aktuální cíle, výsledky a problémy v oblasti vědy, výzkumu a
inovací. „Nejlepší cestou k inovacím je podpora základního výzkumu,“ zdůraznil Jiří Drahoš. V rámci
slavnostního setkání byla též pokřtěna a prezentována publikace „Bohemia docta“, (Martin Franc,
Antonín Kostlán, Alena Míšková), která s podtitulem „K historickým kořenům vědy v českých
zemích“ nedávno vyšla v Nakladatelství Academia.
Historie Akademie věd ČR
Vznik České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění instituce byl
schválen českým zemským sněmem již 9. října 1888 a po dlouhých jednáních její činnost povolil i
tehdejší císař František Josef. Svůj souhlas panovník potvrdil později i v česky psané tzv.
zakládací listině z 5. prosince 1892. Osobností, která stála v pozadí při jejím založení, byl
architekt a stavitel Josef Hlávka (1831–1908) – právě on věnoval budoucí Akademii nemalé finanční a
hmotné prostředky a stal se také jejím prvním prezidentem a prvním předsedou její IV. (umělecké)
třídy.
Akademie sdružovala nejvýznamnější české představitele přírodních i společenských věd a
humanitních i uměleckých oborů. Společně s Královskou českou společností nauk, která existovala už
od sklonku 18. století, a s dalšími nově založenými vědeckými společnostmi představovala v období
první Československé republiky (1918–1938) nejvyšší vědeckou autoritu. Ve spolupráci s Univerzitou
Karlovou a ostatními tehdejšími vysokými školami vytvářela v československé akademické obci velmi
inspirativní atmosféru. Za druhé světové války (1939–1945) však utlumila svou činnost a po jejím
skončení bylo její působení již ochromeno četnými diskusemi o nové organizaci československé
vědy.
V roce 1952 byla společně s Královskou českou společností nauk a dalšími neuniverzitními
vědeckými institucemi nahrazena nově založenou Československou akademií věd (1952–1992). Té se sice
podařilo soustředit imponující vědecký potenciál, zároveň však její činnost byla podrobena silnému
ideologickému tlaku a administrativně direktivnímu řízení. Až po listopadu 1989 mohla začít její
přestavba v moderní vědeckou instituci, jež byla završena vznikem Akademie věd České republiky (31.
prosince 1992).
(pro zobrazení náhledů výše v původní velikosti klikněte na příslušný obrázek)
Připravil: Odbor mediální komunikace, Kancelář AV ČR
18 May 2011