Předseda AV ČR Jiří Drahoš: Žádný tým se už neschová v houfu

POD MIKROSKOPEM Nový způsob hodnocení výzkumu je mnohem konkrétnější, říká Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR

Kolik vědeckých týmů je špičkových, průměrných a slabých? V těchto dnech skončila první etapa hodnocení pracovišť v Akademii věd ČR. Její předseda, profesor Jiří Drahoš, hovoří o průběhu hodnocení i o vlivu jeho výsledků na další osud vědeckých týmů.

* LN Kolik korun hodnocení stálo?

            Jde o částku kolem 10 milionů korun, což z celkové sumy zhruba 10 miliard korun, s nimiž hospodaří AV ČR, představuje malý zlomek. Pravidelné hodnocení činnosti našich pracovišť vnímám spíše jako výraz společenské odpovědnosti AV ČR za kvalitu dosahovaných výsledků a za hospodaření s veřejnými prostředky.

* LN Co řeknete na častou námitku, že na posuzování výsledků vědecké práce nemáme peníze?

            V rámci diskuse na ministerstvu školství jsme si nechali odhadnout náklady na hodnocení všech vědeckých institucí jednou za pět let. Tedy nejen Akademie, ale i vysokých škol a resortních výzkumných ústavů. Odhad byl asi 150 milionů korun, roční rozpočet na vědu a výzkum ve všech institucích je 25 miliard. Vynásobeno pěti to je 125 miliard. Hodnocení jednou za pět let by tedy stálo asi desetinu procenta z této částky.

* LN Jak si vybíráte hodnotitele? Konkurzem, nebo máte nějaké osvědčené?

            Požádali jsme o spolupráci nejlepší dostupné odborníky. V komisích pracuje 62 členů, drtivá většina jich je z vysokých škol. Pouze šest lidí je z Akademie věd a ani jeden z nich není předsedou komise.

* LN Všichni jsou z Česka?

            Ne, několik také ze zahraničí, ze Slovenska, Rakouska a Francie, pokud rozuměli česky.

* LN Jak jste zamezili tomu, aby si vědci z geograficky tak malého prostoru nešli, jak se říká, na ruku?

            Komise oslovily přibližně 600 zahraničních expertů z celého světa a ti posoudili práci výzkumných týmů, celkem jich bylo skoro 400 ve všech akademických ústavech. Hodnotili podle písemných materiálů, podkladů a zpráv, které vypracovali vedoucí týmů a vedení ústavů. Závěrečná „známka“ udělená členy komise musela vycházet z posudků zahraničních odborníků. V této souvislosti je důležité uvést, že zahraniční hodnotitele jsme zapojili už před pěti lety, ale tenkrát se posuzovala práce celých ústavů. Nyní je zásadní rozdíl v tom, že se hodnotí jednotlivé týmy. Tento posun se ukázal jako velmi dobrý krok, protože v tak konkrétním hodnocení se už neschovají slabé a průměrné útvary za ty špičkové.

* LN Jak dlouho trvá příprava hodnocení?

            Začali jsme na něm pracovat počátkem loňského roku, kdy jsme vydali metodické pokyny. Samotné komise zahájily práce v květnu loňského roku. Předběžné výsledky hodnocení byly k dispozici již v prosinci 2010. V lednu a únoru tohoto roku pak proběhla prezenční hodnocení na pracovištích, skoro vždy za účasti zahraničních posuzovatelů. Začátkem března pak komise vydaly závěrečné hodnoticí protokoly.

* LN Co se hodnotilo?

            Zejména množství a kvalita publikovaných výsledků, tedy články v prestižních časopisech, vydané knihy, ale i uplatněné patenty. Dále se přihlíželo k významu pracoviště pro společnost, jestli se skupina podílí na evropských a světových projektech, jaká je její personální, materiální a organizační činnost, kolik školí studentů a kolik má doktorandů. Všechny tyto oblasti měly různou váhu. Klíčové ale byly publikace, knihy, patenty atd. Za tyto výsledky mohly skupiny získat polovinu až třetinu všech bodů.

* LN Ale například biologové mají mnohem větší počet publikací než třeba matematici, čili šance uveřejnit více článků je daleko vyšší. Jak se přihlíželo k této rozdílnosti?

            Hodnocení má na starost devět komisí, jež jsou zaměřeny stejně jako jednotlivé sekce vědních oblastí v Akademii věd. To znamená, že například matematika, aplikovaná fyzika, chemie, biologické a lékařské vědy, sociálně-ekonomické vědy, ty všechny byly posuzovány odborníky v rámci různých komisí. A matematik samozřejmě ví, že v jeho oboru je mnohem menší šance publikovat než třeba v chemii. Tím se vyloučilo riziko srovnávat nesrovnatelné obory, třeba historii s matematikou nebo archeologii s chemií.

* LN Podle hodnocení se rozdělí peníze. Jaký bude rozdíl mezi nejlepším a nejhorším týmem?

            Nyní jsme na konci první etapy hodnocení, tzv. sumativní. Komise zpracovaly stanoviska k hodnocení všech týmů a předaly je vedení Akademie věd. Výsledky poté dostali ředitelé ústavů a měli možnost se k nim vyjádřit. Tím se uzavře první etapa a začne druhá, ve které Akademická rada probere výsledky hodnocení s jednotlivými řediteli ústavů. Budeme s nimi samozřejmě debatovat i o jejich připomínkách k posudkům, pokud nějaké měli, a budeme chtít vědět, jaká opatření ke zlepšení stávajícího stavu hodlají přijmout. Teprve po této etapě budeme zvažovat, kolik peněz ústav dostane pro příští rok. To je podstatný rozdíl ve srovnání s celostátně uplatňovaným hodnocením vědy a výzkumu, známým jako „kafemlejnek“, ve kterém se zcela mechanicky přidělují body za výsledky a podle nich peníze.

* LN Kolik měli ředitelé ústavů řádově připomínek k hodnocení?

            Máme zhruba 50 ústavů, z toho asi jedna čtvrtina s výsledky hodnocení nesouhlasí.

* LN A nejčastější námitky?

            Například že nebyl zcela doceněn význam výsledků, které hodnocené týmy vyprodukovaly. Nebo námitka, že komise nepřihlédla k tomu, že skupina vznikla třeba teprve před dvěma lety, a pak logicky nemůže mít tolik publikací jako tým existující už pět let. Některé ústavy rovněž nebyly spokojeny s úpravami, které v zájmu korektního porovnání výsledků mezi vědními sekcemi provedla Akademická rada.

* LN Právo rozhodnout, jak se hodnocení upraví, má kdo?

            Zodpovědnost za celý proces hodnocení nemají ani zahraniční hodnotitelé, ani hodnoticí komise, ale jen a pouze Akademická rada.

* LN Kolik procent vědeckých týmů je špičkových, dobrých a slabých?

            Téměř 60 procent výzkumných týmů je velmi dobrých, necelá pětina z nich byla hodnocena jedničkou a přibližně stejný počet obdržel trojku. Horší známkou než trojkou bylo hodnoceno zhruba šest procent výzkumných týmů. Ale chci zdůraznit, že i trojka znamená, že kvalita a výsledky skupiny jsou v národním měřítku špičkové.

* LN Je metodika vašeho hodnocení srovnatelná s cizinou?

            Naprosto.

* LN Takže „jedničkáři“ jsou na světové úrovni?

            Určitě na špičkové, pokud pominu top kategorii laboratoří, kde pracují nositelé Nobelových cen.

* LN Co bude se čtyřkaři?

            Pokud má ústav více týmů s trojkami a čtyřkami, dostane v každém případě méně peněz. Máme zájem podporovat zejména ty nejlepší. Když někomu přidáme, musíme někomu ubrat. Ale o financích se v tuto chvíli ještě nebavíme.

* LN A neotupí plánovaná jednání s řediteli samotné výsledky hodnocení?

            Nepředpokládám žádné dramatické posuny ani v množství, ani v kvalitě. Může se ale ukázat, že komise nebo hodnotitel prokazatelně přehlédli některý hodnocený aspekt, třeba mezinárodní aktivity týmu. Sám vím o případu, kdy zahraniční hodnotitel konstatoval, že útvar nemá dostatek zahraničních projektů, přitom jich měl celou řadu. Takovou skutečnost můžeme vzít v úvahu při diskusi s ředitelem ústavu, případně při rozhodování o finančních prostředcích.

* LN Peníze budou dostávat ředitelé, nebo týmy?

            Financujeme celé ústavy, ale budeme samozřejmě sledovat, jestli jejich vedení skutečně podporuje nejlépe hodnocené týmy, nebo jestli peníze plošně rozpouští mezi všechny útvary.

* LN A když ředitel peníze rozpustí, co může Akademická rada vlastně dělat?

            Může se to výrazně odrazit ve financování ústavu v dalším roce; v krajním případě může dojít i k odvolání ředitele.

* LN Dostal po minulém hodnocení před pěti lety nějaký ústav nejhorší známku?

            Kdo měl tzv. „ trojku“, získal méně peněz a bylo na řediteli, aby adekvátně reagoval. Musím ale říci, že hůře hodnocené ústavy se během několika let výrazně zlepšily. Současné hodnocení pak jednoznačně ukázalo, že během uplynulých pěti let v Akademii věd výrazně vzrostla kvalita a kvantita produkovaných výsledků, i když je pravda, že k tomu nepřispěly všechny týmy stejnou měrou.

* LN Nyní dostal jeden tým pětku. Co se s ním stane?

            Akademická rada nemá ambice ani pravomoc rušit jednotlivé týmy. Pro ústav to bude znamenat méně finančních prostředků a je na řediteli, jaká opatření ke zlepšení situace přijme.