Profesorka Syková: U diabetické nohy máme dobré výsledky

Kam pokročila věda v buněčné terapii? Kmenové buňky už se začínají používat i k léčbě pacientů.

Zatím je u nás povoleno používat pouze buňky z kostní dřeně, probíhá klinická studie u pacientů s poraněním míchy a pacientů s takzvanou diabetickou nohou. „Tady pozorujeme významné výsledky,“ říká profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu pro experimentální medicínu Akademie věd ČR.

 

* Jaké studie nyní probíhají?

 

Ve spolupráci s mým oddělením v ústavu probíhají dvě - na klinických pracovištích v motolské nemocnici a v IKEM. U míšního poranění zaznamenáváme zatím pouze malá zlepšení, kmenové buňky musí být implantovány velmi brzy po poranění, což se nám daří zřídka. I pak působí jen jako takzvaní záchranáři, vytvářejí faktory, které zabraňují trvalému poškození. V rámci mezinárodního konsorcia pracujeme na vylepšení této metody, novou terapii budeme zkoušet i u chronických pacientů. Jiná je situace u diabetické nohy, tam pozorujeme významné výsledky. Kmenové buňky získané z kostní dřeně, které využívá tým profesorky Alexandry Jirkovské v IKEM, působí téměř zázraky.

 

* Co to znamená?

 

U pacientů se zlepšuje hojení defektů, znovu se obnovuje cévní zásobení v postižené končetině, bolest ustupuje a pacient nemusí podstoupit amputaci. Nyní připravujeme další klinickou studii pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS, degenerace postihující centrální i periferní nervový systém, pozn. red.), připravujeme náhradu obratlových těl. Další oblastí, kde se buňky kostní dřeně brzy uplatní, je léčba šlach a poškozených chrupavek.

 

* Kmenové buňky kostní dřeně vědci vyzkoušeli i u pacientů po infarktu, s poraněním míchy. Pak vše utichlo. Výsledky tedy nebyly takové, jaké se očekávaly?

 

Kolegové ve světě pracují na podobné strategii využití buněk kostní dřeně, zkoušejí tyto buňky jak v kardiologii, tak u cukrovky. Ukázalo se však, že pro větší úspěch je nutné kombinovat kmenové buňky s biomateriály. To je cesta, kterou se teď i my ubíráme. Polymerní nosiče, přemostění defektů, nanovlákna v kombinaci s kmenovými buňkami je strategie budoucnosti.

 

* Jak daleko je použití kmenových buněk jinde ve světě?

 

V USA již mají schválené klinické zkoušky lidských embryonálních buněk pro pacienty s ALS a s míšním poraněním, v Anglii smějí používat fetální buňky pro pacienty po mrtvici. Oba typy buněk máme v našem ústavu a experimentálně je zkoušíme u zvířecích modelů. S oběma zmíněnými pracovišti spolupracujeme, stejně jako s univerzitou v Austrálii na léčbě míšního poranění pomocí kmenových buněk získaných z nosního epitelu pacienta.

 

* To je výzkum schválený a dozorovaný státem. Existují však i obskurní soukromé kliniky v rozvojových zemích…

 

Ano, tamse děje leccos. O jejich výsledcích však nejsou ve vědeckém světě k dispozici žádné objektivní informace, tedy jakého úspěchu dosáhly a jak bezpečné jsou jejich postupy. Tyto kliniky jsou podezřelé, tvrdí, že úspěšně léčí cokoliv, ale já osobně jsem žádného úspěšně léčeného pacienta neviděla, a to tuto terapii absolvovali i Češi. Pro nás je prvořadé používat pouze to, co pacienta nemůže poškodit.

 

* V čem budete pokračovat vy?

 

Na zvířatech pochopitelně experimentujeme stále. Klinické zkoušky našich kmenových buněk pro pacienty s ALS na neurologické klinice v Motole jsou již připraveny a čekáme na poslední schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Připravujeme i využití kmenových buněk z kostní dřeně pro léčbu poškozených kostí a chrupavek.

 

* Co říkáte na využití kmenových buněk z tuku?

 

Jejich uplatnění vidím zatím spíš v estetické medicíně.

 

* A co buňky embryonální?

 

Jejich využití není jednoduché. V Evropě se zatím nevyužívají kvůli nebezpečí, že budou vytvářet nádory. Mnoho pracovišť včetně našeho proto pracuje na tom, jak zachovat jejich unikátní možnost náhrady tkáně, ale odstranit jejich nádorové vlastnosti. Nadějné jsou i buňky fetální, kdy se vytvoří jedna nesmrtelná linie stále se množících buněk. Tyto buňky máme v dostatečném množství a stabilitě, v našich experimentech na zvířatech nevytvářejí nádory, protože jsou již nasměrovány do vytváření specifických, například nervových buněk. Uvidíme, jak dopadnou studie v Anglii, kde je již zkoušejí u léčby mrtvice.

Některé zahraniční kliniky jsou podezřelé, tvrdí, že úspěšně léčí cokoliv. »