Totalitní režimy nesnášejí svobodné intelektuální myšlení a je pro ně charakteristické, že vyhánějí vlastní vědecké kapacity. V Národním technickém muzeu na pražské Letné bylo v úterý 24. 5. zahájeno třídenní rokování historiků z celého světa Vědci v exilu a diktátorské režimy dvacátého století. Hlavní pořadatel, Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., pozval na konferenci řadu významných českých vědců, kteří uprchli před komunistickým režimem do exilu, a v zahraničí se z nich staly uznávané vědecké kapacity, např. Josef Michl , Ivan Lefkovits nebo Olga Hudlická.
Sympozium pojedná neblahý vliv nacistického a komunistického režimu na vědu a výzkum nejen v
někdejším Československu, ale v celé Evropě v letech 1918–1989. Mezi přednášejícími nechybí klasik
studií intelektuálního exilu v období druhé světové války David Kettler, přední historik vědy
Mitchell G. Ash, odborník na československý exil ve Velké Británii za druhé světové války pro
oblast zdravotnictví Paul Weindling, či historik dějin vědy Dieter Hoffmann.
V úvodu konference byla veřejnosti představena encyklopedie
Sto českých vědců v exilu, na jejímž zrodu spolupracovali významní čeští badatelé s
editory Soňou Štrbáňovou a Antonínem Kostlánem (vyšla v Nakladatelství Academia) a jejímiž kmotry
se stali Blanka Říhová a Václav Pačes. Mezinárodní konference na téma vědeckého exilu vinou
diktátorských režimů dvacátého století
HaM
27.5.2011
English
