Z monitoringu tisku

Jsou ve vašem jídle bakterie a toxiny? Nový senzor to zjistí za 20 minut

Na staveništi tunelu Blanka našli archeologové hroby z doby Přemyslovců

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

 

Abicko  > 2008  > červ-srp  > Ocenění

Medaile Františka Křižíka

obrazek k clanku
Ing. Vladimír Pekárek (vpravo)
© Zdeněk Tichý, Archiv KAV

Ing. Vladimír Pekárek po absolvování VŠCHT Praha začal svoji dlouhou cestu vědeckého pracovníka v r. 1955, kdy nastoupil do Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Těžištěm jeho činnosti bylo využití anorganických iontoměničů na bázi zirkoniumfosfátu pro separaci radio­aktivních alkalických kovů, uranu a plutonia. Ve druhé polovině 60. let se soustřeďoval na termodynamický popis procesu sorpce na anorganických matricích, přičemž jako hlavní experimentální metodu použil kalorimetrii. Z té doby pocházejí mj. dvě jeho nejcitovanější studie publikované v časopise Talanta. Slibně se rozvíjející práce však přerušily neblahé události let 1968–1969. Vladimír Pekárek byl pro svoji politickou angažovanost vyhozen z práce a určitý čas se podílel na výstavbě pražského metra. V roce 1972 nastoupil do Ústavu anorganické chemie ČSAV jako řadový výzkumný pracovník a dostal za úkol vybudovat nové pracoviště kalorimetrie. Především jeho zásluhou se zanedbané sklepní místnosti v krátké době změnily ve funkční, plně klimatizovanou laboratoř, ve které vznikla řada originálních kalorimetrických prací určujících krystalizační a rozpouštěcí tepla či kinetiku krystalizace. Po roce 1992 založil v ÚCHP v Praze-Suchdole zcela nový a důležitý výzkumný směr zaměřený na dioxinovou chemii. Stál u vzniku výzkumné skupiny zabývající se soustavně mechanismem reakcí, při nichž vznikají persistentní organické polutanty. Výsledky této práce slouží především jako teoretický základ pro návrh nového technologického postupu vedoucího k destrukci látek typu PCB a PCDD/F za mírných podmínek. V roce 2007 poskytl ÚCHP AV ČR licenci k této metodě Zdravotnímu ústavu v Ostravě, který připravuje první průmyslovou aplikaci technologie. Metoda je známá pod akronymem CMD (copper mediated dechlorination) a je chráněna českým i mezinárodním patentem. Ve výčtu vědeckých a výzkumných aktivit Vladimíra Pekárka se dá zcela určitě pokračovat, ale to bychom utráceli čas a ten je pro jubilanta, čerstvého osmdesátníka, vzácný. Pravidelně ráno spěchá do své laboratoře v Suchdole, kde ho čeká řada dalších rozpracovaných projektů. Život vědeckého pracovníka přece v osmdesáti nekončí.

Miroslav Punčochář, Jiří Hanika,
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.