Několik set členů interdisplinární mezinárodní organizace, která sdružuje akademické vědce, univerzitní pedagogy i praktiky zabývající se výzkumem v oblasti bydlení, European Network for Housing Research (ENHR), se sešlo v Praze ve dnech 28. června až 1. července 2009 na celosvětové konferenci této významné organizace. Letošní symposium Changing Housing Markets: Integration and Segmentation se zaměřilo na téma, jakou roli hrají trhy s bydlením v ekonomickém vývoji, a také na zkoumání otázky, jak dění na trhu s bydlením ovlivňuje sociální strukturu moderních společností.
Uznávanou konferenci zorganizovalo konsorcium tří institucí – hlavním pořadatelem byl Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., spoluorganizátory Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity a Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, v jejíchž prostorách se konference uskutečnila. Partnerem akce byla Hypoteční banka.
Účastníci se snažili hledat odpověď na čtyři klíčové otázky: 1. Potřebujeme nové paradigma, které by nám umožnilo lépe chápat měnící se trhy s bydlením? 2. Staly se tradičně lokální trhy s bydlením trhem globálním? 3. Budou rekordní nárůsty cen nemovitostí následovány jejich rekordními poklesy? 4. Jak bychom měli reagovat na důsledky rostoucí příjmové polarizace a zvětšující se segmentace trhu s bydlením?
Výstavu Bydlení výzkumníků bydlení mohli zájemci navštívit v Rajské budově VŠE, kde se konference ENHR konala.
Jako na většině mezinárodních konferencí tohoto rozsahu bylo jednání rozděleno na několik obecněji zaměřených plenárních zasedání a stovky prezentací a diskusí, které organizátoři připravili v rámci oborově specializovaných panelů. První plenární zasedání moderoval hlavní organizátor Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR; zaměřilo se na analýzu reforem systému bydlení v České republice v širším ekonomickém, politickém a sociálním kontextu. Na příkladu českých reforem na trhu bydlení (též i případné absence těchto reforem) byl obecněji zkoumán vliv předchozího vývoje na současný stav (efekt path-dependency) a také vliv, který má předcházející vývoj na prosazení změn v pravidlech, jimiž se národní trh s bydlením řídí. Druhé plenární zasedání se pod vedením prof. Marka Stephense z Department of Urban Studies na University of Glasgow zaměřilo na problém financování bydlení a jeho makroekonomické efekty. Následující zasedání, které vedl prof Geoff Meen z Centre for Spatial and Real Estate Economics a International Centre for Housing and Urban Economics z University of Reading, se (podobně) soustředilo na širší ekonomické souvislosti bytového boomu a následného kolapsu na trhu s bydlením, kterého jsme byli v posledních zhruba deseti letech svědky ve většině vyspělých zemí světa. Odborníci se na těchto panelech shodli, že silná podpora vlastnického bydlení ze strany vlád kombinovaná s extrémním zvýšením dostupnosti hypotečních půjček poskytovaných na nepřehledném a špatně regulovaném trhu s úvěrovými produkty nebyla a ani do budoucna nemůže být cestou k vyřešení problémů s dostupností bydlení. Je zřejmé, že pozitiva zvolené strategie spočívající ve zvyšujícím se podílu lidí, kteří dosáhnou na vytoužené vlastnické bydlení, jsou v dlouhodobějším pohledu doplněna negativy v podobě prudkého kolísání cenové hladiny na trhu s vlastnickým bydlením, které doprovází rozsáhlé negativní důsledky v makroekonomické oblasti. Řešením ovšem není „zavrhnutí hypoték“, ale lepší nastavení pravidel jejich poskytování ze strany regulátorů trhu a větší důraz států a jejich politik na jiné než vlastnické formy bydlení, především bydlení nájemní. Čtvrté plenární zasedání vedl Luděk Sýkora z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Vrátilo se k tématu spjatému s místem konání letošní konference, tj. formování nových sociálně prostorových vzorců rezidenčního bydlení v postsocialistických městech. Přednášející jasně ilustrovali nejen rozdíly ve vývoji sociálně prostorových vzorců ve velkých městech mezi jednotlivými postkomunistickými zeměmi, ale především obecné trendy a společné rysy jejich vývoje. Ty jsou důsledkem dominance neoliberálního paradigmatu v přístupu většiny postkomunistických vlád k ekonomickým reformám a jejich obecné nechuti k regulacím jakéhokoli typu, což má na úrovni měst a metropolitních oblastí za následek rychlý rozvoj suburbanizace a zvětšování sociálně prostorové segregace mezi městy a předměstími i uvnitř měst samých.
Jednání v celkem dvaceti paralelně organizovaných panelech dost dobře nelze a ani nemá smysl detailněji popisovat. Přehled o šíři zkoumané problematiky a odborné stati lze najít na webových stránkách konference .
Z pohledu jednoho z řadových účastníků potvrzuji, že letošní konference ENHR byla mimořádně úspěšná. Akademický program měl vysokou úroveň, jednání plenárních zasedání i jednotlivých panelů se zúčast-nili lidé, kteří patří mezi špičky ve svých oborech. Setkání významných vědců v oblasti bydlení bylo také výbornou příležitostí pro udržování kontaktů s dlouholetými kolegy a navazování kontaktů nových. Kvalita konference a její dobré jméno přivedlo do Prahy i řadu mimoevropských účastníků, především ze Severní Ameriky, Austrálie a nejvyspělejších zemí Asie.
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Uspořádání letošní konferenci ENHR v Praze se ukázalo jako velmi dobrá volba – organizace byla perfektně zvládnutá, vše i přes velký počet zúčastněných fungovalo bez jediné chyby. Bezchybnou organizaci ovšem navíc ještě „okořenila“ řada nápadů, kterými pořadatelé příjemně překvapili. Velmi dobrým nápadem bylo spojit „field trips“, při kterých se účastníci na vlastní oči seznamovali se změnami v pražské metropoli, se slavnostním zahájením konference v prostorách hradu Křivoklát. Ještě nikdy jsem se neúčastnil vědeckého symposia, na němž by si během slavnostního zahájení mohli účastníci zastřílet ze středověké kuše nebo mohli sledovat výcvik dravých ptáků. Ostatní zřejmě také ne. Jejich reakce prozrazovaly, že se jim tato netradiční forma zahájení vědeckého setkání líbí. Chytrá a vtipná zpestření pořadatelé připravili i v místě, kde se konala. Za všechny jmenujme alespoň multimediální prezentaci, jež zahraniční návštěvníky seznámila s realitou českého trhu s bydlením; kromě faktů z Českého statistického úřadu i za pomoci ukázek z filmů typu Ecce homo Homolka nebo Co je doma, to se počítá, pánové, při jejichž sledování o přestávce mezi jednáním se většina přihlížejících výborně bavila. Účastníci si také mohli po celou dobu konference prohlédnout výstavu Bydlení výzkumníků bydlení, která byla sestavena z fotografií zachycujících domovy špičkových vědců z oboru z celého světa.
Příštím městem, které v roce 2010 přivítá další ENHR konferenci, je Istanbul. Tamní organizátoři budou muset přeskakovat vysokou laťku.
TOMÁŠ KOSTELECKÝ,
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
Uznávanou konferenci zorganizovalo konsorcium tří institucí – hlavním pořadatelem byl Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., spoluorganizátory Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity a Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, v jejíchž prostorách se konference uskutečnila. Partnerem akce byla Hypoteční banka.
Účastníci se snažili hledat odpověď na čtyři klíčové otázky: 1. Potřebujeme nové paradigma, které by nám umožnilo lépe chápat měnící se trhy s bydlením? 2. Staly se tradičně lokální trhy s bydlením trhem globálním? 3. Budou rekordní nárůsty cen nemovitostí následovány jejich rekordními poklesy? 4. Jak bychom měli reagovat na důsledky rostoucí příjmové polarizace a zvětšující se segmentace trhu s bydlením?
Výstavu Bydlení výzkumníků bydlení mohli zájemci navštívit v Rajské budově VŠE, kde se konference ENHR konala.
Jako na většině mezinárodních konferencí tohoto rozsahu bylo jednání rozděleno na několik obecněji zaměřených plenárních zasedání a stovky prezentací a diskusí, které organizátoři připravili v rámci oborově specializovaných panelů. První plenární zasedání moderoval hlavní organizátor Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR; zaměřilo se na analýzu reforem systému bydlení v České republice v širším ekonomickém, politickém a sociálním kontextu. Na příkladu českých reforem na trhu bydlení (též i případné absence těchto reforem) byl obecněji zkoumán vliv předchozího vývoje na současný stav (efekt path-dependency) a také vliv, který má předcházející vývoj na prosazení změn v pravidlech, jimiž se národní trh s bydlením řídí. Druhé plenární zasedání se pod vedením prof. Marka Stephense z Department of Urban Studies na University of Glasgow zaměřilo na problém financování bydlení a jeho makroekonomické efekty. Následující zasedání, které vedl prof Geoff Meen z Centre for Spatial and Real Estate Economics a International Centre for Housing and Urban Economics z University of Reading, se (podobně) soustředilo na širší ekonomické souvislosti bytového boomu a následného kolapsu na trhu s bydlením, kterého jsme byli v posledních zhruba deseti letech svědky ve většině vyspělých zemí světa. Odborníci se na těchto panelech shodli, že silná podpora vlastnického bydlení ze strany vlád kombinovaná s extrémním zvýšením dostupnosti hypotečních půjček poskytovaných na nepřehledném a špatně regulovaném trhu s úvěrovými produkty nebyla a ani do budoucna nemůže být cestou k vyřešení problémů s dostupností bydlení. Je zřejmé, že pozitiva zvolené strategie spočívající ve zvyšujícím se podílu lidí, kteří dosáhnou na vytoužené vlastnické bydlení, jsou v dlouhodobějším pohledu doplněna negativy v podobě prudkého kolísání cenové hladiny na trhu s vlastnickým bydlením, které doprovází rozsáhlé negativní důsledky v makroekonomické oblasti. Řešením ovšem není „zavrhnutí hypoték“, ale lepší nastavení pravidel jejich poskytování ze strany regulátorů trhu a větší důraz států a jejich politik na jiné než vlastnické formy bydlení, především bydlení nájemní. Čtvrté plenární zasedání vedl Luděk Sýkora z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Vrátilo se k tématu spjatému s místem konání letošní konference, tj. formování nových sociálně prostorových vzorců rezidenčního bydlení v postsocialistických městech. Přednášející jasně ilustrovali nejen rozdíly ve vývoji sociálně prostorových vzorců ve velkých městech mezi jednotlivými postkomunistickými zeměmi, ale především obecné trendy a společné rysy jejich vývoje. Ty jsou důsledkem dominance neoliberálního paradigmatu v přístupu většiny postkomunistických vlád k ekonomickým reformám a jejich obecné nechuti k regulacím jakéhokoli typu, což má na úrovni měst a metropolitních oblastí za následek rychlý rozvoj suburbanizace a zvětšování sociálně prostorové segregace mezi městy a předměstími i uvnitř měst samých.
Jednání v celkem dvaceti paralelně organizovaných panelech dost dobře nelze a ani nemá smysl detailněji popisovat. Přehled o šíři zkoumané problematiky a odborné stati lze najít na webových stránkách konference .
Z pohledu jednoho z řadových účastníků potvrzuji, že letošní konference ENHR byla mimořádně úspěšná. Akademický program měl vysokou úroveň, jednání plenárních zasedání i jednotlivých panelů se zúčast-nili lidé, kteří patří mezi špičky ve svých oborech. Setkání významných vědců v oblasti bydlení bylo také výbornou příležitostí pro udržování kontaktů s dlouholetými kolegy a navazování kontaktů nových. Kvalita konference a její dobré jméno přivedlo do Prahy i řadu mimoevropských účastníků, především ze Severní Ameriky, Austrálie a nejvyspělejších zemí Asie.
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Uspořádání letošní konferenci ENHR v Praze se ukázalo jako velmi dobrá volba – organizace byla perfektně zvládnutá, vše i přes velký počet zúčastněných fungovalo bez jediné chyby. Bezchybnou organizaci ovšem navíc ještě „okořenila“ řada nápadů, kterými pořadatelé příjemně překvapili. Velmi dobrým nápadem bylo spojit „field trips“, při kterých se účastníci na vlastní oči seznamovali se změnami v pražské metropoli, se slavnostním zahájením konference v prostorách hradu Křivoklát. Ještě nikdy jsem se neúčastnil vědeckého symposia, na němž by si během slavnostního zahájení mohli účastníci zastřílet ze středověké kuše nebo mohli sledovat výcvik dravých ptáků. Ostatní zřejmě také ne. Jejich reakce prozrazovaly, že se jim tato netradiční forma zahájení vědeckého setkání líbí. Chytrá a vtipná zpestření pořadatelé připravili i v místě, kde se konala. Za všechny jmenujme alespoň multimediální prezentaci, jež zahraniční návštěvníky seznámila s realitou českého trhu s bydlením; kromě faktů z Českého statistického úřadu i za pomoci ukázek z filmů typu Ecce homo Homolka nebo Co je doma, to se počítá, pánové, při jejichž sledování o přestávce mezi jednáním se většina přihlížejících výborně bavila. Účastníci si také mohli po celou dobu konference prohlédnout výstavu Bydlení výzkumníků bydlení, která byla sestavena z fotografií zachycujících domovy špičkových vědců z oboru z celého světa.
Příštím městem, které v roce 2010 přivítá další ENHR konferenci, je Istanbul. Tamní organizátoři budou muset přeskakovat vysokou laťku.
TOMÁŠ KOSTELECKÝ,
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
English
