Mezinárodní konference Zapomenutí hrdinové, jež završila realizaci vládního projektu Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu, se konala ve dnech 11.–12. září 2008 v Ústí nad Labem. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a spoluřešiteli Národní archiv a Muzeum města Ústí nad Labem.
Garantem projektu, který vycházel z usnesení vlády ČR č. 1081 ze dne 24. srpna 2005, bylo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, a proto setkání zahájil ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg. Neméně významnými hosty byli také pamětníci, účastníci německého odboje proti nacismu.
V úvodu přítomné přivítal ředitel ÚSD AV ČR dr. Oldřich Tůma, hlavní řešitel projektu. Připomněl, že projekt se v první řadě obracel na pamětníky, odpůrce nacismu z řad někdejších občanů Československé republiky německé národnosti, jejichž svědectví se stala předmětem zájmu historiků. Dalším cílem bylo zmapovat dané téma po odborné stránce a zároveň seznámit s osudy antifašistů nejširší veřejnost. Za významnou označil dr. Tůma spolupráci s organizacemi pamětníků v zahraničí, zejména se Seliger Gemeinde ve Spolkové republice Německo. Poté s projevy vystoupili Karel Schwarzenberg, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně doc. Iva Ritschelová, předseda dozorčí komise projektu Tomáš Kosta, předseda vlády Svobodného státu Sasko Stanislaw Tillich, místopředsedkyně Německého spolkového sněmu Susanne Kastner, ministr a předseda Legislativní rady vlády České republiky Cyril Svoboda a místopředsedkyně České strany sociálně demokratické Jana Vaňhová. Následovalo slavnostní otevření expozice Zapomenutí hrdinové, dlouhodobé výstavy prezentující mimo jiné také výsledky projektu a souvisejícího dokumentačního centra.
První odpolední blok konference za moderace doc. Jiřího Kociana (ÚSD AV ČR) zahájila zástupkyně ředitelky Národního archivu dr. Alena Nosková, která shrnula podíl NA na projektu. Podobně ve svém vystoupení hovořil také ředitel Muzea města Ústí nad Labem dr. Gustav Krov. Následovala prezentace části projektu orální historie, ve které vystoupili dr. Alena Wagnerová (Saarbrücken, SRN), Mgr. David Weber a Mgr. Barbora Čermáková (ÚSD AV ČR), dr. Jana Starek (Universität Wien, Rakousko) a Mgr. Martin Hořák (Živá paměť). Ve svých projevech připomněli, že výzkum metodou orální historie se stal významnou a zároveň svébytnou součástí badatelské fáze projektu. Celkem bylo získáno přes 70 osobních svědectví pamětníků. Necelá polovina rozhovorů byla pořízena v České republice (29), ostatní v Německu (30), Rakousku (5), Anglii (3), v Kanadě a Spojených státech (3).
Referenti prvního odpoledního bloku zdůraznili, že metoda orální historie byla nezbytnou součástí projektu.
FOTO: Archiv ÚSD AV ČR
Druhý blok moderovaný Mgr. Václavem Houfkem (MMUL) pojednal o prezentaci projektu ve školách a v rámci putovních výstav. Během něj vystoupili kolegové z ústeckého muzea dr. Hana Němcová, Mgr. Jaroslava Čečrdlová a Bc. Martin Krsek. Od února do června 2008 byl projekt představen na 56 akcích na základních a středních školách v severních Čechách. Od svého zahájení, v listopadu 2007, byla na několika místech představena také putovní forma výstavy Zapomenutí hrdinové, a to na Filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, v Oblastním muzeu v Děčíně, v Krajské vědecké knihovně v Liberci a ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Souběžně s tím cestovala po severních Čechách také informační výstava o projektu, která v upravené podobě provázela školní projekt během prezentací žákům a studentům.
Výstavu Zapomenutí hrdinové otevřeli místopředsedkyně Německého spolkového sněmu Susanne Kastner, předseda dozorčí rady projektu Tomáš Kosta a ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič.
FOTO: Archiv ÚSD AV ČR
Ve večerních hodinách mohli zájemci shlédnout dokumentární filmy vzniklé s podporou projektu. Za účasti hlavních protagonistek filmu byl promítnut film Blanky Závitkovské Dům se zelenou střechou. Následoval dokument o ústeckém rodáku Fritzi Dědkovi a portrét Lorenze Knorra, také za osobní účasti pamětníka.
Dne 12. září pokračovalo jednání konferenčním blokem věnovaným archivnímu výzkumu a databázi. O jmenné databázi německých antifašistů referovali dr. Zdeňka Kokošková a dr. Jaroslav Pažout (pracovníci Národního archivu). Do databáze byly k osobám doplňovány biografické údaje získané na základě archivního studia (z historické a úřední dokumentace) a zároveň také údaje získané z části orální historie. Struktura databáze mapuje životní osudy jednotlivců v souladu se zadáním projektu, tj. od anexe českého pohraničí Německem v roce 1938 až po poválečné postihy tzv. nepřátelského obyvatelstva. V databázi se v současné době nachází kolem 100 000 osobních údajů. Předpokládá se však její další doplňování, které bude pokračovat i po ukončení projektu.
S konkrétními zkušenostmi z archivního výzkumu k tématu projektu seznámili účastníky Mgr. David Kovařík, Mgr. Zdenko Maršálek a dr. Michal Šimůnek (všichni z ÚSD AV ČR) a dr. Otfried Pustejovsky (SRN). Mladí badatelé z Ústavu pro soudobé dějiny vyhledávali a shromažďovali dílčí i souhrnné situační zprávy o průběhu odsunu německých antifašistů, dále statistické údaje a další dokumenty, které posloužily k sestavení výstupů projektu (především databázi, edici dokumentů a interních pomůcek). Uvedli, že cílem zahraničních studijních cest bylo zejména provedení rešerší a shromáždění archivního materiálu, který dokumentuje přístup k antifašistům německé národnosti na území Československa těsně po skončení války, pojednává o vystěhování do jednotlivých okupačních zón v Německu, případně také o integraci v novém prostředí. Domácí archivní výzkum probíhal zejména ve fondech v Národním archivu. Pracovníci NA připravili také tištěné výstupy: medailonky s osudy německých antifašistů a faksimilovou edici pro širokou veřejnost. Zároveň probíhal také archivní výzkum v regionech, tedy ve státních a okresních archivech v celé České republice s důrazem na území osídlené německou menšinou. Pracovníci zpracovávali především rozsáhlé rešerše fondů bývalých okresních národních výborů. Výsledkem práce badatelů je mj. tematický soupis příslušné dokumentace z domácích i zahraničních archivů.
Závěrečný blok konference připomněl snahy ústeckého Collegia Bohemica o zřízení expozice o historii Němců v Čechách v Ústí nad Labem a přinesl zajímavé srovnání s podobnými projekty v zahraničí.
Závěrečná konference, která představila více než dvouletou práci – projekt byl realizován v období od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2008, potvrdila užitečnost a význam projektu, který se cíleně zabýval dlouho zanedbávaným problémem německých odpůrců z Československa. Po ukončení projektu bude téma i jeho výsledky nadále připomínat stálá muzejní expozice v Ústí nad Labem, veřejně přístupná databáze doplňující školní projekt a řada dalších výsledků doprovodného programu.
Barbora Čermáková, Jiří Kocian,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Sie blieben der Tschechoslowakei treu Biographische Interviews mit deutschen Antifaschisten
Barbora Čermáková a David Weber (ed.)
Kniha autentických svědectví Němců, kteří se narodili v českých zemích a oni sami a jejich rodiny se postavili nacismu. Pohled do zapomenuté kapitoly českých moderních dějin oživují svými příběhy pamětníci, očití svědkové německého odboje proti fašismu, perzekuovaní za války ze strany nacistického režimu a mnozí z nich i po válce od československých úřadů; lidé, kteří svým životem stvrzují fakt, že ne všichni Němci byli nacisté.
Sudetští Němci proti Hitlerovi. Sborník německých historických studií
Stanislav Kokoška a Thomas Oellermann (ed.)
Publikace obsahuje české překlady prací 10 německých historiků, kteří se v průběhu minulých desetiletí věnovali dějinám sudetoněmeckých antifašistů. Sborník pokrývá tuto problematiku nejenom faktograficky, ale současně poskytuje obraz o úrovni zpracování tématu v německé poválečné historiografii. Vedle prací renomovaných historiků byly do sborníku zařazeny i práce méně známých autorů.
English
