Inspirací pro vznikající Evropský technologický institut (ETI) se stal americký Massachusetts Institute of Technology. Tato špičková výzkumná a vzdělávací instituce, v níž za 142 let její existence působilo již 63 nositelů Nobelovy ceny, je ukázkou vzorové spolupráce s průmyslem a zároveň velmi stimulujícím inovačním prostředím. A jaký bude ETI?
Návrh na založení Evropského technologického institutu předložil předseda Evropské komise José Manuel Barroso členským státům poprvé na jaře 2005 při hodnocení Lisabonské strategie, kdy se ukázalo, že propojení mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi (tzv. trojúhelníkem znalostí) je stále nedostatečné. Komise se proto rozhodla představit koncept ETI, jehož cílem je nejen propojit tyto tři klíčové oblasti, ale i přilákat a udržet nejtalentovanější studenty, výzkumné pracovníky a zaměstnance z celého světa a zároveň zajistit podporu a propojení se špičkovými podniky, které se zaslouží o vývoj a využití výzkumu v průmyslu. Evropa by se tak nezaměřila pouze na rozvoj tří stran svého trojúhelníku znalostí, ale posílila by i mosty mezi nimi.O legislativní, finanční i praktické podobě ETI se stále diskutuje. Na začátku byly navrženy čtyři varianty: jediná instituce, malá síť, velká síť a program udělování ETI značky. Po dlouhých debatách a veřejných konzultacích se členské státy shodly, že ETI jako takový bude mít dvě úrovně: velmi malou administrativní jednotku – správní radu ETI – a tzv. Knowledge and Innovation Community (KIC), neboli znalostní a inovativní společenství – jakési joint venture mezi zájemci o dané téma. O založení jednotlivých KIC by měla rozhodovat správní rada ETI, ve které budou zástupci univerzit, výzkumu, ale i představitelé průmyslu. KIC by měla vzniknout ve strategických trans- a interdisciplinárních sektorech a jejich vztah se správní radou ETI by měla upravit smlouva, která přesně vymezí jejich práva a povinnosti. Zatím však není jasné, jestli KIC budou jednotlivá detašovaná pracoviště v rámci evropských univerzit, institutů a jiných subjektů či se budou koncentrovat na jednom místě. Zatímco kompromisní návrh německého předsednictví se přiklání spíše k virtuální síti potenciálních partnerů, některé státy jsou jiného názoru.
ETI by měl být při své každodenní práci nezávislý na členských státech a národních zájmech. Stejně tak by měla být KIC nezávislými právními jednotkami.
ETI chce přilákat nejnadějnější vědecké pracovníky z Evropy i z celého světa a vytvořit tak vysoce konkurenční prostředí, kde budou odměny za výsledky a podíly z patentů motivačním motorem pracovníků. Evropská komise si od tohoto kroku slibuje vysokou míru inovativnosti a využití nápadů a patentů v průmyslu.
Podle posledního návrhu vytvoří každé KIC svůj tříletý pracovní program, který schválí správní rada ETI, zatímco Evropská komise posoudí jeho komplementaritu s ostatními komunitárními programy a strategiemi.
Hlavním posláním KIC bude:
- Zajišťovat aktivity a investice týkající se inovací, výzkumu a vzdělávání a šíření výsledků výzkumu ve všech třech oblastech (vzdělávání, výzkum, inovace);
- Zajišťovat špičkový výzkum v klíčových oblastech EU a v oblastech s vysokým inovačním potenciálem;
- Zajišťovat vzdělávací a školicí aktivity na magisterské a doktorandské úrovni;
- Šířit nejlepší praxi (best practise) zejména v oblasti partnerství a spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.
Velmi diskutovanou oblastí v současnosti je udělování diplomů ETI. Jestliže má Evropský technologický institut ambice stát se excelentním pracovištěm vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v Evropě, měl by vydávat diplomy a udělovat tituly. Otázkou však zůstává, zda budou tyto diplomy a tituly vydávat jednotliví členové KIC (stávající univerzity a vysoké školy) se značkou ETI, nebo budou tyto diplomy vydávat KIC jako samostatné jednotky s vlastní právní subjektivitou. Debata na toto téma stále pokračuje.
Podstatným otazníkem zůstávají i finance a jejich zdroje. Kromě příspěvku z rozpočtu EU počítá ETI s pomocí členských států, soukromého sektoru, s dary soukromých i právnických osob, mezinárodních organizací, třetích zemí, ale i se ziskem z vlastní činnosti. Poslední položka bude v prvních letech zřejmě mizivá, měla by však postupně vzrůstat. Z rozpočtu EU by mělo být hrazeno celých 308,7 milionu eur na programovací období 2007–2013, které však nejsou nijak v rozpočtu pro toto období zohledněny, takže dosud není jasné, z jaké kapitoly budou finance odebrány. Nejvíce se mluví o vytyčení těchto zdrojů z tzv. rezervy podkapitoly 1a Dohody o finančním výhledu EU 2007–2013, tato rezerva však má primárně sloužit ke krytí nepředvídatelných událostí v oblasti konkurenceschopnosti. Pokud opravdu bude oněch 308,7 milionu eur z této položky vyčleněno, bude to znamenat její snížení o celých 37 %, což není zanedbatelná část. Navíc se dá předpokládat, že o peníze z této kapitoly budou mít zájem i jiné EU iniciativy (např. Galileo).
V současné době bylo navrženo založení dvou pilotních KIC: KIC obnovitelná energie a KIC klimatické změny. Zatímco některé členské státy navrhují udělat z prvních KIC pilotní projekty s omezeným trváním do roku 2013, Komise nechce na tuto alternativu přistoupit, protože se bojí snížení kredibility ETI u soukromého sektoru. Ať už vzniknou do roku 2013 dvě nebo více KIC, všechna budou potřebovat silnou podporu průmyslu, bez které se úspěšný rozvoj Evropského technologického institutu neobejde.
Průmysl má k samotnému návrhu zatím několik výtek: obává se silné moci správní rady ETI, nevyjasněného financování a nepříliš jasného konceptu. Představitelé průmyslu zatím pohlížejí na vznikající ETI z dálky a čekají, jakou přesnější podobu získá, pak teprve budou schopni jasně vyjádřit svou podporu a svůj vstup do jednotlivých KIC. Za současných nejasných podmínek to však odmítají.
I když má ETI stále mnoho odpůrců, zdá se, že již není cesty zpátky. Německé předsednictví si vytyčilo Evropský technologický institut jako jednu ze svých priorit. Předpokládá se, že do konce června bude předložen konkrétnější návrh (včetně připomínek členských států a Evropského parlamentu) a Evropa bude zase o krůček blíže vytvoření svého technologického institutu.
Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,