Z monitoringu tisku

Jsou ve vašem jídle bakterie a toxiny? Nový senzor to zjistí za 20 minut

Na staveništi tunelu Blanka našli archeologové hroby z doby Přemyslovců

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

 

Abicko  > 2007  > červ-srp  > Z Bruselu

STRATEGICKÁ PARTNERSTVÍ VE VÝZKUMU A VÝVOJI

Obrázek k článku 

Evropská komise navrhla koncem května Evropskému parlamentu a Radě ke schválení strategické partnerství s jihoamerickou Brazílií. Mezi hlavní aspekty takových partnerství patří věda, technologie a inovace, konkrétně s Brazílií se plánuje spolupráce v oblasti výzkumu vesmíru, nukleárního výzkumu i mobility vědeckých pracovníků. Nejedná se však o první partnerství tohoto druhu, spolupráce se třetími zeměmi je totiž součástí promyšlené strategie.

Například v rámci 8. EU-Indického summitu bylo v listopadu 2004 uzavřeno strategické partnerství s Indií. Pro vzájemnou výměnu studentů je na tři roky určena částka 43 milionů eur, podporuje se spolupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií, zdraví, nanotechnologií, energie, životního prostředí. Indie se podílí i na navigačním systému Galileo. Mezi další země, které s Evropskou unií udržují takováto exkluzivní partnerství, se řadí USA, Čína či Japonsko.

Řada partnerství fungovala již dříve, například v letech 1983–2002 byly třetí země součástí 7500 evropských výzkumných týmů (představovalo je 40 000 výzkumných pracovníků) na více než 3000 projektech v oblasti zemědělství, zdraví a přírodních zdrojů. Základní kámen strategickým partnerstvím však byl položen v roce 2005 dokumentem Reinforcing European Research Policy – Towards Effective Partnerships through International Scientific and Technology Cooperation Activities. Jeho hlavním cílem je posílení a rozšíření evropské konkurenceschopnosti, řešení problémů, které mají země EU společné se třetími zeměmi, a posílení vzájemných vztahů pomocí výzkumné a technologické spolupráce. Spolupráce byla zároveň podpořena politickými dialogy na úrovni středozemských zemí, euroasijskými setkáními, dialogy se zeměmi Latinské Ameriky, karibskými a pacifickými zeměmi a s Afrikou.

Výsledkem úspěšné spolupráce byly postupně výzvy grantových programů speciálně zaměřené na spolupráci s třetími zeměmi (např. zvláštní typ projektů SICA) a konečně plošné otevření 7. rámcového programu třetím zemím, jež mohou být partnery projektu a čerpat z rozpočtu programu.

S kým se strategická partnerství uzavírají?

V ohnisku zájmu EU je, logicky, spolupráce se sousedícími zeměmi, s nimiž sdílí nemálo cílů. Od těchto partnerství si EU slibuje zejména ekonomickou, kulturní a sociologickou konsolidaci Evropy. Jde o středozemní státy, Rusko, státy vzniklé po rozpadu SSSR a západní Balkán.

Druhou skupinu partnerských zemí tvoří rozvojové země. Pro globální rozvoj a světovou rovnováhu je ekonomická a sociální budoucnost těchto zemí důležitá, cílem je nejen spolupráce ve výzkumu. EU si mimoto slibuje posílení vlastní pozice na mezinárodní úrovni, avšak výhradně při podmínkách rovných pro obě zúčastněné strany a při dodržování pravidel udržitelného rozvoje. S těmito zeměmi EU prosazuje přesně orientovanou spolupráci.

Oproti tomu partnerství s vyspělými zeměmi, jako jsou například USA, Kanada či Japonsko, se zaměřuje na konsolidování společných aktivit a vytváření synergií.

V neposlední řadě pak EU uzavírá strategická partnerství s mezinárodními organizacemi, která jsou založena na recipročním přístupu ke znalostem a na sdílení rizika a zaměřují se na vysoce kvalitní výzkum za lepších finančních podmínek výhodných pro všechny strany. Jako příklad jmenujme spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací či se Světovou potravinářskou a zemědělskou organizací.

Jedním z nástrojů bilaterálních partnerství je 7. RP, z jehož rozpočtu je na takovou spolupráci vyčleněno 5 %. EU spolu s určitou zemí definuje obory výzkumu, vývoje a inovací, na kterých mají obě strany zájem pracovat společně, což se promítne do konkrétních výzev 7. RP. Partnerská země může účastníkům těchto výzev poskytnout finanční podporu na národní úrovni. Spolupráce se netýká pouze výzkumu jako takového, zahrnuty jsou i pravidelné vrcholné schůzky – fóra – pro diskuzi o dalších směrech spolupráce, která bývají otevřena široké výzkumné veřejnosti.

Pokud se vrátíme k nejnovějšímu strategickému partnerovi Evropské unie, Brazílii, ta v současné době na výzkum a inovace vydává 1 % HDP a do konce mandátu prezidenta Luiz da Silva (tj. do roku 2011) by chtěla procento zdvojnásobit. Dosavadní spolupráce s Brazílií v rámci Jihoamerického společného trhu (tzv. Mercosur) potenciál obou hráčů plně nevyužívala, a proto navrhla EK strategické partnerství, které by vzájemné vztahy v oblasti výzkumu, navigačního systému Galileo, ochrany životního prostředí, biopaliv, sociální sféry či boji s chudobou, ale i v oblasti obchodu posílilo.

Na začátku letošního června vydala EU a Japonsko seznam společných priorit pro podporu výzkumu, vývoje a inovací. Jsou čtyři: výzkum, otázka duševního vlastnictví, podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru a vytváření prostředí pro inovace. Také potenciál mobility výzkumných pracovníků není zdaleka využit. Napravit by to měl specifický program Lidé, jenž umožňuje stáže nejen v zemích EU a asociovaných zemích, ale i v dalších státech. Mezi specifické sektory spolupráce pak patří ICT, nanotechnologie, energie, změna klimatu či vědy o živé přírodě.

Více o strategických partnerstvích i dalších formách spolupráce se třetími zeměmi v oblasti výzkumu se můžete dozvědět na speciálních stránkách EK.

Závěrem jen poznámku – na konferenci Green Week prezident Evropské komise J. M. Barroso zdůraznil, že v oblasti globálních témat je nutná globální spolupráce. A přesně tato globální spolupráce je cílem strategických partnerství.

Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR