Cenou předsedy Grantové agentury ČR jsou každý rok ohodnoceny tři vědecké projekty, které byly ukončeny v předchozím kalendářním roce a jejichž průběh i vědecké výsledky ohodnotily odborné orgány GA ČR jako vynikající. Letos je úspěšní badatelé převzali z rukou prof. Josefa Syky v budově Akademie věd ČR 3. května.
Prof. Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR získal cenu za projekt Fúze digitálních obrazů v případě nelineárních zobrazovacích modelů. O velkém vědeckém významu svědčí i skutečnost, že za něj byl spolu s autorským týmem odměněn též letošní Cenou Akademie věd ČR (AB 7–8/2007). Zpracování, vyhodnocení a porozumění obrazu pomocí počítače považuje prof. Flusser za fascinující obor na pomezí umělé inteligence, informatiky a matematiky. Tento mladý obor se rozvíjí mnohem rychleji než obory klasické a výrazně zkracuje i cestu od teorie k aplikacím. Samotnou vědu Jan Flusser přirovnává k dobré detektivce: "Když se snažíte rozluštit tajemství, když jste na stopě, cosi vnitřního vás nutí pokračovat, dokud nepřijdete té záhadě na kloub. Zatímco se ale v detektivce vždycky dozvíte, kdo byl vrah, ve vědě potřebujete spoustu píle, pracovitosti a vytrvalosti, invenci, trochu štěstí, a i když to všechno máte, k rozluštění záhady to stačit nemusí."Za práci Beta-diverzita motýlů (Lepidoptera) deštného lesa podél výškového gradientu ve vztahu ke složení vegetace, vlivům prostředí a geologické historii obdržel ocenění prof. Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR. Jeho mezinárodní tým vybudoval biologickou výzkumnou stanici na největším tropickém ostrově světa, Papui-Nové Guinei. Základna umožňuje dlouhodobé pobyty českých studentů v tropickém terénu a daří se rozvíjet i spolupráci se špičkovými zahraničními pracovišti tropické ekologie v USA, Velké Británii a Austrálii. Tým prof. Novotného při studiu ekologických mechanismů určujících druhovou rozmanitost hmyzu na velkých zeměpisných škálách od mírného pásma až do tropů překvapivě zjistil, že druhová rozmanitost herbivorního hmyzu, vztažená na jeden druh stromu, se mezi evropskými a novoguinejskými lesy neliší. To znamená, že například na českém buku žije přibližně stejný počet druhů listožravého hmyzu jako na novoguinejském fíkovníku. Obrovská rozmanitost tropického hmyzu je tedy způsobena zejména rozmanitostí vegetace tropického lesa.
Několik důležitých příspěvků k objasnění funkční organizace buněčného jadérka přinesl prof. Ivan Raška z Ústavu buněčné biologie a patologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Oddělení buněčné biologie Fyziologického ústavu AV ČR v oceněném projektu Funkce, struktura a dynamika jaderné továrny na ribosomy. Autor prokázal, že na vytváření jadérka se podílí i většina chromozomů nesoucích neaktivní ribozomální geny, přičemž příslušná chromozomální teritoria mohou být od jadérka vzdálená i několik mikrometrů. Další práce poukazují na podstatně složitější strukturu jadérka, než se předpokládalo. Při sledování mezihry mezi transkripcí a replikací prof. Raška zjistil, že během S-fáze dochází k vypnutí transkripce a zapnutí replikace ribozomálních genů. Významná je rovněž práce popisující vliv UPS na regulaci tvorby ribozomů; pokud se prokáže, že regulace tvorby ribozomálních proteinů probíhá až posttranslačně prostřednictvím UPS, padne tak jeden důležitý postulát buněčné biologie.
Zvláštní uznání předsedy GA ČR obdržel doc. Radim Filip z Univerzity Palackého v Olomouci za projekt Redukce dekoherence při kvantovém přenosu a zpracování informace. O své práci říká: "Kvantový šum se projevuje natolik paradoxně, že se to vymyká jakékoliv běžné lidské představě. Standardní představa šumu jako náhodné poruchy spojité v čase končí, jakmile se přiblížíme ke kvantovému šumu velmi nízké intenzity. Pak se začne projevovat, že kvantový šum je šumem nedělitelných částic vykazujících interferenční efekty. Jejich chování vede k řadě oprav základních principů našeho poznání, například k novému chápání pojmů, jako je realita a lokalita."
srd
English
