Jedna z největších popularizačních akcí věnovaná nejsložitější části lidského těla, přibližně 1,5 kg vážícímu mozku, slavila letos v České republice desáté jubileum. Přestože v oboru neurověd dochází k explozi poznatků, nutno s pokorou podotknout, že o mozku a jeho obrovské kapacitě toho vědci stále ještě spoustu nevědí. Letošní Evropský týden mozku, na jehož organizaci se každoročně podílejí Ústav experimentální medicíny Akademie věd, Česká společnost pro neurovědy a Centrum neurověd, pozůstával z celkem deseti přednášek, které navštívilo téměř 1300 studentů středních škol.
V budově Akademie věd ČR na Národní třídě se přednášelo např. o problematice epilepsie, o zvyšujícím se výskytu roztroušené mozko-míšní sklerózy u mladých lidí, schizofrenii či kmenových buňkách a biomateriálech pro léčby onemocnění mozku a míchy. Na program se dostaly také otázky, proč spíme a proč někdo spí špatně, jaký vliv má hluk a stárnutí na náš sluch a do jaké míry porucha pozornosti ovlivňuje školní neúspěchy.Na tiskové konferenci, která Evropskému týdnu mozku předcházela, informovali odborníci o nových objevech a trendech ve výzkumu mozku, o pokroku v oblasti neurověd i léčby mozkových onemocnění. Prof. Eva Syková zdůraznila, že je třeba o výsledcích vědy informovat především mládež: "Z Evropské unie míří do České republiky řada strukturálních fondů, které umožní realizaci nových výzkumných projektů. Největší "bolestí" je pak nedostatek nadšených mladých vědců, kteří by v těchto výzkumných centrech pracovali."
U kmenových buněk bylo v posledním roce zaznamenáno několik zásadních objevů. Jedním z nich je možnost vytvořit z dospělých buněk pacienta – z jeho kožní buňky – kmenové buňky v raném stadiu, které bude organismus tolerovat a jež budou mít nejlepší schopnost napravit některé defekty. Objev spočívá v tom, že geny, které se vpraví do dospělých kožních buněk, je poté přemění v talentované kmenové buňky, jež by v budoucnosti mohly léčit. "Přestože využití v praxi nebude tak okamžité, je to velmi slibná metoda, která by dovolila vytvořit kmenové buňky pro pacienta tzv. na míru," upřesnila prof. Eva Syková.
V oblasti výzkumu dospělých kmenových buněk se již k různým druhům léčby onemocnění využívají buňky kostní dřeně nebo tukové tkáně. Pomocí kmenových buněk lze léčit řadu onemocnění, jako jsou např. chrupavčité náhrady, kostní náhrady, kožní kryty atd. Nálezy tohoto výzkumu se koneckonců zkoušejí i pro aplikace při onemocnění mozku a míchy, které je, jak potvrdila prof. Syková, nejsložitější a dnes neléčitelné. "Naděje jeho léčby jsou jednak v podpoře neurogeneze a regenerace, ať už farmakologicky nebo pomocí kmenových buněk, nebo pomocí regenerativní medicíny. Ta nepoužívá pouze kmenové buňky, ale různé faktory, cytokiny, růstové hormony a inhibitory, které podporují regeneraci, nebo využívá umělé biomateriály, které se mohou stát nosiči buněk a přemostit poškození či poranění v mozku a míše," upřesnila předsedkyně české společnosti pro neurovědy a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Syková.
Na rychlý vývoj v oblasti neurověd, jenž je spojen také s řadou etických problémů, poukázal odborník v oblasti neurofyziologie sluchového systému a předseda Grantové agentury ČR prof. Josef Syka. Vzniká nový obor zvaný neuroetika získávající v kontextu obecněji zaměřené bioetiky stále významnější postavení. Jedno z témat se týká zneužití některých léků, jež se vyvíjejí pro pomoc nemocným a přitom se dají využít pro zvýšení určité mozkové aktivity – např. léky určené k léčbě Alzheimerovy nemoci lze využít k zvýšení paměťových schopností. Otevřená zůstává též otázka využití funkční magnetické rezonance. Nedávné pokroky v oblasti mapování aktivity mozku pomocí funkční magnetické rezonance vzbudily zájem o možné využití této technologie např. pro detekci lži.
Oblast výzkumu neurověd se začala významně rozvíjet teprve ve druhé polovině 20. století. Dlužno podotknout, že právě v této oblasti se čeští vědci řadí k těm nejlepším na světě. Jeden ze zakladatelů moderní české neurochirurgie a současně jeden z jejích nestorů prof. Eduard Zvěřina zdůraznil, že česká neurochirurgie sehrála důležitou roli již v minulosti. V roce 1971 to byl český akademik prof. Zdeněk Kunc, který pozval zástupce všech jednotlivých evropských neurochirurgických společností do Prahy, aby zde založili Evropskou neurochirurgickou společnost. Co dnes neurochirurgie umí? "Využíváme všechny poznatky základního výzkumu neurověd k tomu, abychom prakticky léčili. Můžeme říci, že úmrtnost, která se v době zakladatelů pohybovala kolem 80 procent, se dnes nachází pod procentem," dodal Eduard Zvěřina.
Desetiletá tradice Evropského týdne mozku v České republice dokazuje, že zájem o neurovědy neopadá, a to ani ze strany badatelů, ani ze strany účastníků. Kromě každoročního cyklu přednášek se překládají popularizační brožury, které zábavnou formou odhalují rostoucí pokrok ve výzkumu mozku nebo přinášejí odpovědi na často kladené otázky (viz vybrané ukázky z publikací, které připravila nezisková organizace EDAB a jejichž distribuci zajišťuje její pobočka pro střední Evropu sídlící v Ústavu experimentální medicíny AV ČR). Co všechno tajuplný mozek člověka skrývá, zatím ještě nevíme, ale touha po poznání je neuhasitelná, proto se nechme překvapit, co nového nám výzkum přinese v příštím roce.
GABRIELA ADÁMKOVÁ
O tom, jak výzkum rozšiřuje naše poznatky o mozku ve zdraví i v nemoci, se dozvíte např. v brožuře Otázky a odpovědi.
Lze předcházet cévní mozkové příhodě?
Odborníci na nemoci mozku jsou přesvědčeni, že velkému množství případů cévní mozkové příhody lze předejít tím, že budeme věnovat dostatečnou pozornost faktorům životního stylu, které zvyšují riziko cévní příhody a mezi které patří: kouření, obezita, nadměrné užívání alkoholu, diabetes, vysoký krevní tlak a tělesná nečinnost. Ačkoliv svou úlohu hrají dědičné vlohy (příbuzní osob, které byly postiženy cévní mozkovou příhodou, jsou vystaveni zvýšenému riziku), faktory prostředí mohou u zranitelných osob tuto nevýhodu vyvážit.
Lepší povědomí o prevenci cévní mozkové příhody by mohlo mít velký dopad na veřejné zdraví, neboť cévní mozková příhoda je celosvětově druhou hlavní příčinou úmrtí a dlouhodobé nemocnosti.
V případě objevení se příznaků cévní mozkové příhody je naprosto nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc. Ztráta času znamená ztrátu nervové tkáně, to jest zvětšení poškozené oblasti, jak potvrzují odborníci na cévní mozkovou příhodu, a jediný v současné době přístupný lék pro léčbu akutní cévní mozkové příhody je nutné podat během několika málo hodin. Cévní mozková příhoda často nezabíjí, ale invalidizuje, způsobuje ochrnutí, spasticitu svalů a poruchu kognitivních funkcí. Nové přístupy k rozsáhlejšímu uzdravení po cévní mozkové příhodě využívají rostoucí znalost o vrozené schopnosti mozku reorganizovat se na základě učení.
English
