Ve Výroční zprávě o činnosti AV ČR za rok 2007, kterou v nedávných dnech předložil pan předseda k projednání Akademickému sněmu, jsem s potěšením zaznamenal odstaveček pojednávající o "kulturním poslání" Akademie věd. Rád bych ve vší skromnosti připomenul, že kromě aktivit "na nejvyšší úrovni" reprezentovaných smlouvami o spolupráci s Českou filharmonií a s Národním divadlem naplňuje Akademie věd své kulturní poslání i mediálně méně nápadným způsobem, totiž tím, že poskytuje zázemí amatérskému Komornímu orchestru Akademie.
Před rokem jsme čtenáře Akademického bulletinu informovali o tom, že náš orchestr oslavil dvacetiletí své činnosti (AB 5/2007). Toto výročí jsme oslavili opravdu důstojně – koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina, kterou se nám podařilo vyprodat téměř do posledního místečka.Mimořádnou vstřícnost a pochopení vedení Akademie věd ČR se snažíme vyvažovat koncerty na akcích Akademie a jejích ústavů. V září loňského roku jsme vystoupili při slavnostním znovuotevření liblického zámku, v lednu (již podruhé) při příležitosti předávání stipendií firmy L'Oréal ženám ve vědě, vystoupení při slavnostním předávání diplomů novým doktorům věd se stalo již tradicí. Kromě toho pořádáme samozřejmě také vlastní koncerty. V posledních letech jsme navázali těsnou a plodnou spolupráci s pěveckými sbory vedenými sbormistry K. Loulou a L. Prchalem, s nimiž jsme uskutečnili řadu koncertů, převážně v kostele U Salvátora na Starém Městě. Na podzim jsme provedli Mozartovo Requiem, v zimě kromě České mše vánoční J. J. Ryby také Missu brevis Jiřího Pavlici, letos před Velikonocemi opět Dvořákovu Stabat Mater, vždy s předními profesionálními sólisty.
Při návrhu programu letošního výročního koncertu, který se uskuteční 19. června opět v kostele U Salvátora, shodou okolností na den přesně po roce od loňského slavnostního koncertu, se náš umělecký vedoucí a dirigent Pavel Hryzák dramaturgicky inspiroval 40. výročím srpnové okupace Československa a tomu odpovídá výběr autorů a skladeb. Do programu koncertu je proto zařazena passacaglia pro velký orchestr Miloslava Kabeláče Mysterium času – myšlenkově závažná a muzikantsky i posluchačsky náročná, avšak neobyčejně působivá jednovětá symfonická skladba. Miloslav Kabeláč, mezinárodně vysoce uznávaný český symfonik minulého století, je totiž znám svým vyhraněným, vnitřně pevným morálním postojem, který projevil už za nacistické okupace. Po roce 1968 odmítl jakoukoliv identifikaci s ideologií a praxí "normalizačního režimu", a jeho tvorba byla proto "navždy" vyloučena z domácího koncertního života i z rozhlasového provozování. Byl také dlouholetým členem Čs. společnosti orientalistické při ČSAV a do roku 1971 předsedou její hudební sekce. Pro Společnost vypracoval cenné studie, např. Úvod do problematiky vztahů mimoevropských hudebních kultur k evropské hudbě, Nové evropské směry a japonská tradice v současné hudební tvorbě ad.
Zařazení další skladby – Beethovenovy symfonie č. 5 Osudové – do programu výročního koncertu jistě není třeba v tomto kontextu zvlášť zdůvodňovat.
Na podzim připravujeme – mimo jiné koncerty – provedení málo známé Mše B dur Jana V. H. Voříška, mladšího současníka L. v. Beethovena, a v předvánoční době také některé z méně známých vánočních mší.
Podrobný program koncertů Komorního orchestru Akademie a kontaktní informace naleznete na naší webové stránce http://www.academyorchestra.org.
S využitím podkladů P. Hryzáka a J. Hrdličky
připravil JIŘÍ ČTYROKÝ
English
