Vědci v exilu a diktátorské režimy dvacátého století

Konference se zúčastní asi sto historiků z celého světa, mezi nimi čelní světoví odborníci na tuto problematiku:

Prof. David Kettler se narodil v roce 1930 v Lipsku a jako desetiletý emigroval před Hitlerem do USA. Působil pak v Kanadě a v USA na řadě univerzit jako politolog a sociolog. Jeho studie o fenoménu intelektuálního exilu v období druhé světové války dnes již platí za klasické.

Prof. Mitchell G. Ash (1948) je absolventem Harvardské univerzity a v posledních desetiletích je profesorem na Historickém ústavu univerzity ve Vidni. Vedle dějin vědy se zabývá i psychoanalýzou, v roce 2010 vydal zásadní sborník o psychoanalýze v totalitních režimech.

Prof. Paul Weindling (1953)je významným britským odborníkem na dějiny medicíny z Oxford Brookes University. V řadě svých prací se zaměřuje na dokumentaci československého exilu ve Velké Británii za druhé světové války pro oblast zdravotnictví.

Prof. Dieter Hoffmann (1948) je předním historikem fyziky v Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy v Berlíně. Jehož práce se mj. orientují na interakci politiky a vědy, kupř. knihy Einstein v Berlíně a Fyzici mezi autonomií a přizpůsobením se.

Na konferenci přijede i řada významných českých vědců, kteří v minulosti museli uprchnout před komunistickým režimem do exilu a mohli se vracet do vlasti až po roce 1989. Mezitím se z nich v zahraničí staly uznávané vědecké kapacity. Jejich osudům se budou věnovat některé referáty a zazní i jejich vlastní svědectví, zejména na společenském večeru dne 25. května 2011 od 18:00 hod. v hotelu Splendid.

Josef Michl (1939) se zabývá kvantovou chemií a je považován za jednoho z nejvýznamnějších současných světových chemiků. V roce 1969 emigroval do USA, kde dnes působí na University of Colorado v Boulderu a od roku 2006 pracuje 4-6 měsíců ročně též na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Ivan Lefkovits (1937) je předním badatelem na poli imunologie. Jeho dětství bylo poznamenáno holocaustem a po srpnu 1968 emigroval do Švýcarska. Aktivně se zapojuje do současné vědní politiky v ČR.

Olga Hudlická (1926) se jako fyzioložka zaměřila na výzkum kardiovaskulárního systému. Po své emigraci v roce 1969 zakotvila ve Velké Británii na University of Birmingham. Jedna z nejúspěšnějších českých vědkyň působících v zahraničí.

·        TISKOVÁ KONFERENCE k této akci se koná 24. května 2011 od 10.30 hod. v promítacím sále Národního technického muzea, Kostelní 42, Praha 7.

·        KŘEST ENCYKLOPEDIE STO ČESKÝCH VĚDCŮ V EXILU, která právě vyšla v nakladatelství Academia, se uskuteční po tiskové konferenci v 11:00 tamtéž. Kniha přináší portréty stovky významných českých vědců z  řad někdejších pracovníků Československé akademie věd, kteří dosahovali mimořádných vědeckých úspěchů i po svém odchodu do exilu. Na knize spolupracovalo několik desítek významných českých badatelů, jejími editory jsou Soňa Štrbáňová a Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.