V tomto výzkumu nám šlo v první řadě o formulaci takových hypotéz o projevených preferencích při výběru školy a pracovní odbornosti, které lze empiricky testovat, a nikoli o samotné výsledky statistických regresí. Z důvodu neexistence přímých a vzájemně konzistentních dat, která by splňovala nároky na komplexní statistické testy dle teoretické specifikace, jsme se pokusili taková data částečně rekonstruovat z dostupných databází ČSÚ. Datové omezení však umožnilo jen to, že naše testy jsou spíše jen metodickou ilustrací potenciálu možných postupů než věrohodnou kvantifikací faktorů, které rozhodují o volbě profese a školy. Nicméně, i přesto jsme mohli dojít k některým zajímavým závěrům, které nastiňují, že provedené experimenty mohou být vysoce podnětné. Kladené otázky, rekonstrukce dat a testované vztahy závislostí jsou bezpochyby vysoce relevantní pro vedení reforem českého školství. Jak je známo, diskuse kolem Bílé knihy (2001) se často vracejí k otázce, zda české školství je schopno reagovat na požadavky ekonomiky, respektive zda podniky a školy umějí vůbec mezi sebou komunikovat. Náš výzkum ve své empirické části nebyl negován (dle Popperovy terminologie „falzifikován“) výsledky, které by zpochybňovaly hypotézu, že pražští studenti SŠ a VOŠ, jakož i samotné vedení těchto škol, v jednotlivých učebních oborech vcelku pružně reagují na potřeby lokální ekonomiky, a to hned podle několika základních ekonomických indikátorů jejich chování.
