Z monitoringu tisku

Světový úspěch českých vědců: Naděje na účinný lék nejen pro ohrožená srdce

Objev černých děr v nejstarších galaxiích

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

Putovní výstava – Z Fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010

plakat_mazanka.jpg

Abicko  > 2011  > únor  > Obhajoby DSc.

Vrozená imunita a imunodeficience

Pracovnice Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole prof. Anna Šedivá obhájila před komisí Imunologie disertaci Imunodeficience se zvláštním zaměřením na periodické horečky a získala vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“. Zabývá se výzkumem imunodeficiencí a autoimunitních onemocnění v oblasti klinické imunologie a svými studiemi a výsledky se zařadila mezi erudované a mezinárodně uznávané odborníky v oblasti primárních imunodeficiencí. Kromě vědeckých aktivit se věnuje výchově a výuce studentů v pregraduálních a postgraduálních studijních programech, je školitelkou mnoha doktorandů a pečuje o dětské i dospělé pacienty se závažnými stavy imunodeficiencí.

 09_1.jpg
 Foto: Archiv autorky

Důležitost imunitního systému si lidé uvědomovali od pradávna, trvalo však velmi dlouho, než byl imunitní systém vymezen ve své struktuře i funkci. Poněkud paradoxně jeho funkci lidé objevili v základních rysech daleko dříve než jeho strukturu. Aniž by znali imunitní systém, využívali naši předkové empiricky vypozorované rezistence jedinců, kteří překonali morové a jiné zničující infekční epidemie, k ošetřování dalších nemocných. Tím, že již znovu neonemocněli, podávali důkazy o existenci imunitní paměti. Na těchto podkladech a dalších pozorováních byly poté v průběhu 19. století formulovány zásady vakcinace. Historicky nejúspěšnější preventivní opatření bylo úspěšně převedeno do praxe, byť stále bez znalosti, jak imunitní systém vypadá. Základní poznatky o složení, vlastnostech a pochodech imunitních reakcí odborníci položili na počátku 20. století, kdy se taktéž vymezily dva základní okruhy v imunitním systému: systém vrozené a získané imunity. V témže století byly zjištěny převratné poznatky, kdy badatelé velmi dobře definovali struktury získané imunity, ač trvalo téměř celé další století, než od objevu fagocytózy, oceněného v roce 1908 Nobelovou cenou za imunologii, došlo k dalším významným objevům v oblasti vrozené imunity.

Funkce vrozené imunity byla opětovně předpovězena na teoretické rovině, načež ji posléze plně potvrdily experimentální studie. Na základě prvních prací Charlese Janewaye a později Ruslana Medzhitova je v současnosti známa podstata dějů, které umož-ňují imunitnímu systému rozpoznat ohrožení, aktivovat mechanismy vrozené imunity a zahájit odpovídající imunitní reakci k udržení integrity organismu. Nejdůležitější strukturou vrozené imunity je v tomto kontextu velmi sofistikovaný systém receptorů PRR (pattern recognition receptors), které jsou schopny rozpoznat charakteristické znaky celé říše mikroorganismů (konzervované znaky zvané PAMPS, pathogen-associated molecular patterns) a umějí na ně adekvátně reagovat. V posledních letech se ukazuje, že tento systém je ještě vynalézavější a umožňuje reagovat na všechny signály ohrožení, nejenom infekční povahy. Poslední desetiletí by se v oblasti imunologie dalo dobře charakterizovat jako období poznání mechanismů vrozené imunity, jež umožnilo nebývalý výzkum a objasnění komplexních imunitních reakcí.

Naše práce, která tvořila podklad doktorského řízení, taktéž směřovala do oblasti vrozené imunity. Na příkladech primárních imunodeficiencí, konkrétně Brutonovy agamaglobulinémie a chronické granulomatózy, popisujeme interakce mezi ligandy PRR, buňkami vrozené imunity a zapojení buněk získané imunity ovlivněné stavem imunodeficience (Sochorová K., Horváth R., Rožková D., Litzman J., Bartůňková J., Šedivá A., Špíšek R. – Impaired Toll-like receptor 8-mediated IL-6 and TNF production in antigen presenting cells from patients with X-linked agammaglobulinaemia. Blood 2007, 109(6): 2553–6). Hlavní těžiště naší práce však tkví v souhrnném rozboru kapitoly nazvané Autoinflamatorní onemocnění. Jedná se o nově definovanou skupinu nemocí, které jsou charakterizovány vzplanutím zánětu a v jejichž patogenetických mechanismech se uplatňují právě poruchy vrozené imunity. Prvním historickým příkladem těchto nemocí je Familiární středomořská horečka. V současné době se však oblast výzkumu významně rozrostla a zahrnuje celou škálu jednotek. U jedné ze vzácných jednotek – Schnitzlerova syndromu – jsme popsali patologické nálezy na rozhraní vrozené a získané imunity a zavedli jsme zatím ojedinělou terapii blokádou IL-1 (Šedivá A., Poloučková A., Podrazil M., Froňková E., Kalina T. – Characterization of the B-cell compartment in a patient with Schnitzler syndrome. Scand J Rheumatol. 2010 Oct 14. Epub ahead of print).

V autorské práci jsem pro potřeby lékařské praxe shrnula celou problematiku, v České republice zatím literárně nepokrytou (Šedivá A. – Periodické horečky. Alergie, suppl. 4/2009).

 ANNA ŠEDIVÁ,
Ústav imunologie 2. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy,
Fakultní nemocnice v Motole