Z monitoringu tisku

Světový úspěch českých vědců: Naděje na účinný lék nejen pro ohrožená srdce

Objev černých děr v nejstarších galaxiích

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

Putovní výstava – Z Fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010

plakat_mazanka.jpg

Míša má na kontě 10 000 operací Leksellovým gama nožem

K nejdokonalejším lékařským nástrojům pro operace mozku dodnes patří Leksellův gama nůž, jehož prototyp v šedesátých letech 20. stol. zkonstruoval švédský neurochirurg prof. Lars Leksell. Ve světě jich je nyní v provozu 259, ovšem ten pražský s výrobním číslem 37 – osmý v Evropě – má nesporně nejzajímavější a nejpohnutější historii. Byl totiž zakoupen z výtěžku celonárodní sbírky, která svým rozsahem a dynamikou předčila zřejmě i proslulou sbírku po požáru Národního divadla v Praze v roce 1881.

Konto MÍŠA

Leksellův gama nůž je bezpochyby jedním ze symbolů změn, které nastaly po listopadu 1989. Zakoupila jej Nadace Charty 77 z peněz vybraných mezi občany tehdejšího Československa v rámci humanitární sbírky na KONTO MÍŠA. Tato nadace je také jeho vlast­níkem. Peníze sbírali např. věřící v kostelech, školy, starostové, ředitelé podniků, přispěly domovy důchodců a organizace, velkými částkami též generální ředitelé podniků či továren. Na sbírku fakticky nepřispěl československý stát. „Poté, co LGN začal operovat, mně navrhl tehdejší ministr zdravotnictví, aby Nadace Charty 77 předala Leksellův gama nůž do vlastnictví státu, protože si na něj Čechoslováci vlastně nasbírali. Naštěstí to Nadace neudělala a 20tunový lékařský přístroj chrání – jako kdysi středověký Golem – nemocnici před pochybnými reorganizacemi a tunelováním,“ vzpomíná František Janouch, předseda Nadace Charty 77. Sbírka vznikla a probíhala spontánně; lidé měli radost z politických změn a nabyté svobody, měli chuť se angažovat, něco dobrého udělat – a zázračný nůž, který dokáže operovat mozek, aniž je nutno otevřít lebku, zaujal a získal sympatie nejen prostých občanů. Značně pomohl i dokumentární film Neobyčejný nůž. Dramatická „krvavá“ operace na mozku a zákrok s pomocí LGN pomohly přesvědčit miliony našich občanů. Známý český neurochirurg prof. Eduard Zvěřina řekl, že gama nůž přenesl ­neurochirurgii jakoby na kouzelném létajícím koberci daleko, daleko do budoucna.
V nemocnici Na Homolce byl první pacient operován 26. října 1992. Na začátku se sice objevily pochybnosti, zda bude tato technologie využita, nyní je však jasné, že se na tehdejší dobu astronomická investice vyplatila. Během letošního května zde bude totiž ošet­řen již desetitisící pacient. Při této příležitosti se 6. května 2009 v Nemocnici Na Homolce uskutečnila konference, která shrnula zkušenosti s touto léčbou a nastínila možnosti jejího dalšího rozvoje. Mezi čestnými hosty nechyběl ini­ciátor tohoto projektu profesor František Janouch, pozván byl též bývalý prezident Václav Havel, který do sbírky přispěl částkou spojenou s jednou ze svých čestných cen.
Leksellův gama nůž ošetří každý rok na osm set pacientů, což dalece překračuje původní předpoklady. Lze jej využít k cílené radiační léčbě více než 30 diagnóz, především nitrolebních zhoubných i nezhoubných nádorů a cévních malformací, a k ovlivnění některých funkčních onemocnění centrální nervové soustavy – například neuralgie tro­j-klanného nervu. Okruh indikací pro tuto miniinvazivní a maximálně šetrnou léčbu se neustále rozrůstá. Příkladem takového rozšíření může být terapie očních onemocnění, zejména očních nádorů, ale i pokročilého glaukomu.
Pražský Leksellův gama nůž patří mezi první z 259 klinik na světě nejen podle počtu provedených zákroků, ale i co se týče šíře diagnostického záběru a výsledků léčby. V některých oblastech dokonce provádí pionýrský výzkum nových léčebných postupů. Zásluhu na tom má zkušený a obětavý tým lékařů a radiologů, který tento unikátní přístroj obsluhuje.

Z podkladů Františka Janoucha
-red-