Z monitoringu tisku

Světový úspěch českých vědců: Naděje na účinný lék nejen pro ohrožená srdce

Objev černých děr v nejstarších galaxiích

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

Putovní výstava – Z Fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010

plakat_mazanka.jpg

Abicko  > 2010  > říjen  > Aktuálně

Evaluačními teoriemi se u nás nikdo soustavně nezabývá

V holandském univerzitním městě Leidenu se ve dnech 8.–11. září 2010 konala další z mnoha odborných konferencí o scientometrii, bibliometrii a s tím související evaluaci činností a výsledků vědy, výzkumu a inovací. Kdesi jsem zaslechl, že se na světě ročně uskuteční více než 5700 rozmanitých typů vědeckých a odborných setkání – tak proč zrovna komentovat právě Mezinárodní konferenci o indikátorech vědy a techniky (11th International Conference on Science and Technology Indicators – STI Conference 2010)?

05_1.jpg
Foto: www.cwts.nl
Anthony van Raan (vpravo), dlouholetý ředitel Centre for Science and Technology Studies s kolegy, kteří mu gratulují k povýšení do rytířského stavu za zásluhy pro rozvoj oboru.

Odpověď je jednoduchá – protože naše vědecká a odborná komunita je vystavena devastujícímu tlaku nástroje zvaného Metodika hodnocení VaV, vynálezu, jehož duchovním otcem a nekompromisním propagátorem je stále ještě sekretář RVVI dr. Marek Blažka a několik jemu duchovně spřízněných géniů. Jak to tak u velkých konferencí bývá, ráno odezněly plenární přednášky a poté se jednání dělilo na několik paralelních sekcí. První den přednášeli Frans van Vugth (U-Map and U-Multirank: two new transparency tools) a Dominique Foray (Enriching the indicator base for knowledge economy), druhý den známý propagátor open access systému Stevan Harnad (Open Research Metrics and the Open Access Advantage) mimo jiné prokázal, že uplatňování politiky OA významně zvyšuje citovanost prací (a tedy všech na citovanost navázaných indikátorů, což není jen u nás tolik uctívaný „infarkt faktor“). Následující den (v zaplněném sále po předcházejícím večerním banketu!) podnikl Henry Small A „sentimental“ journey through science: applying linguistic methods to study inter- and intra-disciplinary citations a Herbert Marsh, profesor z Cambridge, „objevil Ameriku“ v přednášce Improving the peer-review process for grant applications: ­reliability, validity, bias and generalisability, v níž mimo jiné na příkladu systému v Austrálii ukázal, že oponenti navržení navrhovateli mají posudky statisticky daleko pozitivnější než ti, kteří jsou nezávisle zvolení. Zdůraznil také, že když návrh projektu posuzuje více oponentů, jsou výsledky daleko objektivnější než po posudku jediném. Hle, k čemu je dobré vynikající vzdělání na univerzitě v Cambridge!

Bez komentáře k obsahu (neboť ten je zřejmý z názvu) se jednotlivé panely nazývaly: Mapping and visualization, Bibliometric perspectives of science in action, Patents, Public-private interfaces in knowledge production, Journal classification and evaluation, Interdiciplinarity: past and present, European Framework Programmes, Research performance of young scientists, Bibliometric indicators: theoretical perspectives, Assessment of research organizations, Indicators as support tools for policy and management, New information sources: applications and explorations, research productivity, Evaluation of reserach groups, National and global science systems, Cognitive and sociological aspects of science, Social sciences and humanities, Citation and citation analysis. To vše doplněno desítkami obdobných plakátových sdělení. Abstrakta jednotlivých příspěvků si můžete stáhnout na http://media.leidenuniv.nl/legacy/uitnodiging-webprint-(2).pdf. Jednalo se tedy o spektrum odborných problémů, až jednomu šla hlava kolem. Mnohé z nich byly ale velmi aktuální i pro naši malou komunitu, neustále trápenou nejrůznějšími amatérskými pokusy o evaluaci vědecké a odborné výkonnosti a efektivnosti.

Na margo tohoto povzdechu konstatuji, že dotyčné konference se nezúčastnil mimo nás z Akademie nikdo další z České republiky, koho by měla tato tematika bytostně zajímat. Velmi dobře si pamatuji, že dr. Vladimír Albrecht z Technologického centra AV ČR, člen předešlé Komise pro hodnocení výsledků VaV RVVI, který byl účastníkem minulé STI Conference 2008 ve Vídni, sepsal podrobnou zprávu i s doporučeními, jež Komise vzala na vědomí a zároveň pustila ze zřetele hluboce zaměstnána výrobou funkce kolem IF do kafemlejnku, systému, kterému by se scientometrická odborná komunita (pravda že po podrobné analýze) vysmála. Je to trochu smutné, protože u nás se prakticky (až na výjimky) scientometrií, bibliometrií a evaluačními teoriemi nikdo soustavně nezabývá, ač jde o obor s vlastními časopisy (Research Evaluation, Scientometrics, Journal of Infometrics, Journal of Information Science, Journal of the American Society for Information Science and Technology a další) a též s konferencemi. Skutečnost, že obdobným disciplínám se nikdo u nás systematicky nevěnuje, je jednou z příčin bombastického evaluačního amatérismu, který u nás kvete a rodí plody vpravdě podivné. 11th STI Conference 2010 navštívilo přes 200 účastníků ze 40 zemí. Příští konference se uskuteční 7.–9. září 2011 v Římě. Prospekty k tomuto setkání rád zájemcům poskytnu, jsem si však téměř jist, že žádní zájemci nebudou.

PETR RÁB,
Akademická rada AV ČR