Z monitoringu tisku

Světový úspěch českých vědců: Naděje na účinný lék nejen pro ohrožená srdce

Objev černých děr v nejstarších galaxiích

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

Putovní výstava – Z Fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010

plakat_mazanka.jpg

Abicko  > 2007  > prosinec  > Knihy

OCEÁN Poslední divočina světa

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Jestliže Euromedia Group, k. s. – Knižní klub již vydala encyklopedie Zvíře, Země, Člověk, Rostliny a Vesmír, pak zcela logicky doplňuje tuto řadu o titul, který čtenářům pomůže pronikat do neprobádaných oblastí planety, jichž se pozemští tvorové vzdali poté, co ztratili žábry.

Oceány jsou domovem naprosté většiny druhového bohatství planety. Lidstvo svým ekologicky neprozřetelným rozvojem závažně poškozuje vlastní životní prostor, a tak jen doufejme, že dřív nezničí to, co se mu ještě nepodařilo ani prozkoumat. Fabien Cousteau ve své předmluvě říká: "Nejmodernější technika umožňuje prozkoumat více než ta dvě procenta oceánů, která probádaly předchozí generace, i s nástupem moderní technologie bude trvat několik dalších generací, než budeme oceány znát stejně podrobně, jako dnes známe souše."

Přes 500 stran knihy je členěno do čtyř základních kapitol. Úvod přináší přehled fyzikálních a chemických vlastností oceánů, další kapitola, Oceánská prostředí, popisuje hlavní zóny oceánů, pochopitelně nejrozsáhlejší kapitola Život v oceánech se zabývá jejich obyvateli a podrobné mapy soustředí Atlas oceánů.

Exkluzivní snímky zachycují nejrozmanitější životní formy a druhy, které bychom si slovním popisem ani nedokázali představit. Ovšem i některé nám důvěrně známé živočichy možná zanedlouho budeme moci spatřit už pouze na obrázcích v knihách.

Mezi ně patří medvěd na snímku, na jehož perspektivu jsme se dotázali dr. Jaroslava Červeného z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., který se mj. zabývá základním výzkumem obratlovců se zřetelem na rozmanitost jejich ekologických rolí. Jedním z nejmarkantnějších příkladů vlivu prostředí na živočišné druhy je právě ohrožení ledního medvěda.

"Tato největší terestrická šelma světa obývá nehostinné ostrovy Arktidy, ledovce a severské pevninské pobřeží. Někteří jedinci se dokonce toulají tisíce kilometrů po nekonečných pláních zamrzlého Severního ledového oceánu, kde hledají kořist. Tou jsou nejčastěji tuleni. Překážkou jim není ani volné moře, neboť jsou výbornými plavci (mezi prsty mají dokonce vytvořené plovací blány). Jeden z posledních odhadů početnosti udává, že na světě žije něco mezi 7000–20 000 jedinci tohoto druhu.
V současnosti ale neomezenému vládci ledových pustin nastávají krušné časy. Vinou oteplování klimatu se mu "rozpouští" jeho domov přímo před očima. Nezbývá mu tak nic jiného než se stěhovat na jih, na pevninu. Tam ale nemá svou oblíbenou potravu, zato zde má zdatného konkurenta – svého příbuzného, medvěda hnědého. Medvěd lední se tak stává stále ohroženějším druhem a předpovědi vývoje jeho populace jsou velmi pesimistické."

MARINA HUŽVÁROVÁ