Z monitoringu tisku

Světový úspěch českých vědců: Naděje na účinný lék nejen pro ohrožená srdce

Objev černých děr v nejstarších galaxiích

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

Putovní výstava – Z Fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010

plakat_mazanka.jpg

Abicko  > 2007  > duben  > Věda a výzkum

V PRESTIŽNÍ SPOLEČNOSTI

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Před dvěma sty dvaceti čtyřmi lety založil skotský král Jiří III. Královskou společnost v Edinburku – The Royal Society of Edinburgh. Cílem této učené společnosti bylo \"the advancement of learning and useful knowledge\", tedy rozšiřování učenosti a užitečných znalostí a vědomostí ve Skotsku.

Stala se tak partnerkou známější britské Králov ské společnosti v Londýně, jejímž členem byl mezi jinými slavnými osobnostmi např. Isaac Newton. Na britských ostrovech existuje takových společností několik, nejen zmíněná Londýnská; Akademie věd ČR udržuje bližší vztah s British Academy, která se orientuje spíše na humanitní vědy, s Royal Academy of Engineering, tedy Akademií inženýrských věd nebo s Academy of Medical Sciences.
Dne 8. března 2007 byl do jediné skotské Královské společnosti zvolen jako zřejmě první český člen-korespondent profesor Jan Palouš.

Pane profesore, uvedení do tak významné společnosti je jistě veliká pocta nejen pro Vás, ale i pro českou Akademii.
Ano, jistě je to velká pocta. Nových "corresponding members" je deset, většinou jsou ze západních zemí: z Austrálie, USA, Finska, Norska, a nyní i z České republiky. Prezidentem skotské Královské společnosti je Sir Michael Atiah, nositel Abelovy ceny, jež je jakousi obdobou Nobelovy ceny v matematice.
Slavnostního setkání Královské společnosti, které se koná jednou za tři roky, se zúčastnil i předseda AV ČR prof. Václav Pačes a oceňoval tehdy přítomnost slavných lidí, mezi nimiž bylo mnoho nositelů Nobelovy ceny v různých oborech. Domnívám se tedy, že tento "fellowship" je skutečně prestižní záležitost.

Mohl byste naznačit, co z tohoto jmenování bude pro Vás vyplývat?
Na konferenci Královské společnosti v Edinburku bude teprve 30. 4. podpisem Charty ukončen proces přijímání nových členů. Shromáždění doplní přednáška O důsledcích nepředpovídatelnosti ve vědě. Naprosto s tématem, o kterém bude hovořit Sir John Meuring Thomas, souhlasím. Všechno nelze naplánovat. Vždy je důležité, aby se vědci mohli věnovat hlavnímu účelu, tj. výzkumu, který až v druhé řadě přináší "nechtěné" efekty využitelné při mnoha dalších příležitostech. Myslím si, že se tato praxe mnohokrát osvědčila a investice je jen málo riskantní. Jde o vklad do budoucnosti a je téměř jisté, že výsledky přinese.
Edinburská společnost je rozdělena do skupin podle oblasti zájmu, v mém případě to jistě bude astronomie. Jednou měsíčně budu dostávat materiály, k nimž se mohu, ale nemusím, vyjadřovat. Takže je to vlastně také jakési diskusní fórum. Mohu se vyjadřovat i k věcem, které nejsou mou specializací. Společnost poté vypracuje "well rounded response", tedy dobře "zaoblenou" odpověď tak, aby byla vyvážená a zahrnovala různé názory (podobné poslání si dala do vínku i Učená společnost ČR). Česká Akademie věd má se Society of Edinburgh podepsanou dohodu, na jejímž základě se asi dvacetičlenná skupina z Mikrobiologického ústavu zúčastnila konference se skupinou z Glasgow. Dohody jsou součástí normálního života každé učené společnosti, ale domnívám se, že tato vyniká svým věhlasem i úrovní.

V rozhovoru s prof. Janem Paloušem o nepředvídatelnosti ve vědě budeme pokračovat v příštím čísle Akademického bulletinu.

MARINA HUŽVÁROVÁ