Nebýt architekta a stavitele Josefa Hlávky, možná bychom se procházeli po jinak vypadajícím mostě, než je ten náš slavný Karlův, jehož opravu po velké povodni v roce 1890 v původním stylu právě Hlávka prosadil. Kolik dětí se narodilo v pražské Zemské porodnici a kolika studentům poskytly přístřeší Hlávkovy koleje? Kolem kolika staveb Josefa Hlávky procházejí lidé ve Vídni a jakému množství mozků se dostalo informací na univerzitě v Černovcích? A co teprve jeho mecenášský přínos vědě a umění, co jeho podpora studentům, malířům, hudebníkům, nadaným lidem?
Letošní rok se nese nejen ve znamení stého výročí úmrtí této významné osobnosti, ale stojí za to připomenout i pár dalších kulatých jubileí. Před 140 lety (1848) obdržel Josef Hlávka řád císaře Františka Josefa za záslužnou činnost ve Vídni a v témže roce i druhou hlavní cenu za architekturu na světové výstavě v Paříži. Před 125 lety se stává říšským a zemským poslancem a mecenášské a poradenské činnosti už se věnuje systematicky. V loňském roce uplynulo 100 let, kdy byl Josef Hlávka jmenován čestným občanem Prahy a dekorován Velkokřížem řádu císaře Františka Josefa. Významné hlávkovské jubileum se letos připomíná nejen v Česku, Rakousku a na Ukrajině, ale prostřednictvím UNESCO celosvětově.Akademický bulletin se k oslavám stého výročí připojuje procházkou po galerii obrazů, které jsou s osobností Josefa Hlávky spojeny. Role našeho průvodce a vypravěče se zhostil autor nejpovolanější, doc. Jiří Kotalík, s nímž se nyní zastavujeme u velikého plátna Josefa Hlávky v podání Václava Brožíka.
HaM
English
