Z monitoringu tisku

Světový úspěch českých vědců: Naděje na účinný lék nejen pro ohrožená srdce

Objev černých děr v nejstarších galaxiích

Hledají se tisíce vědců pro pět nových obřích "Sazka Aren" české vědy

Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.

 

Putovní výstava – Z Fotoarchivu Akademického bulletinu 2008–2010

plakat_mazanka.jpg

Abicko  > 2008  > únor  > Ocenění

ÚSPĚCH ČESKÝCH ETNOLOGŮ NA KONFERENCI GIS ESRI A LEICA

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Geografické informační systémy (GIS) se v posledních letech stávají stále významnějším analytickým a interpretačním nástrojem v řadě vědeckých disciplín, zejména ve sféře přírodních a technických věd. O to víc je třeba vyzdvihnout aktivity těch pracovišť Akademie věd, která na tomto poli vyvíjejí doslova průkopnickou činnost. Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., začal GIS využívat v roce 2000, konkrétně v Oddělení historické etnologie při práci na dlouhodobém projektu financovaném Grantovou agenturou AV ČR – Etnografickém atlasu Čech, Moravy a Slezska. Lze bez nadsázky tvrdit, že byl vůbec prvním badatelským pracovištěm tohoto zaměření ve středovýchodní Evropě, které s GIS už v té době pracovalo.

V dalších letech se jednoznačně ukázalo, že GIS kromě zjednodušení řady víceméně technických prací umožňuje provádět i analýzy, které byly v éře "papírových" etnografických atlasů zcela nemyslitelné. Přitom, a to je potřeba zdůraznit, základní témata výzkumu zůstávají stále stejná – tradiční formy zemědělství a řemeslné výroby, lidová architektura, etnická a náboženská kompozice českých zemí v předindustriálním období atd. Nové jsou hlavně formy a možnosti interpretace a prezentace informací získaných archivním studiem či terénními etnografickými výzkumy. Nabyté zkušenosti, vhodné doplnění badatelského týmu Oddělení historické etnologie a konečně i publikování již plně "digitálního" svazku Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska pak byly impulzem pro prezentaci etnokartografického výzkumu na nejprestižnější středoevropské konferenci věnované právě GIS.

Stalo se tak formou soutěžního posteru na 16. konferenci GIS ESRI a Leica Geosystems v České republice (Kongresové centrum, Praha 7.–8. 11. 2007), na které se už od počátku 90. let minulého století, kdy se u nás GIS začaly zvolna šířit, setkávají specialisté nejrůznějších oborů pracující u nás s nejrozšířenějšími GIS softwary. Poster, jehož autory byli Mgr. Adam Horálek (autor technické, grafické a kartografické části díla) a dr. Jiří Woitsch (zodpovědný za věcnou a odbornou náplň posteru, která vycházela z výše zmíněného nově vydaného svazku Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska), prezentoval formou etnologických map, doprovodných tabulek, komentářů a ikonografického materiálu vytvořených v GIS, problematiku sídelní a socioprofesní struktury Židů žijících v Čechách na sklonku 18. století.

O vítězích tří vyhlášených kategorií soutěže pak mezi 48 přihlášenými postery rozhodovali jak samotní účastníci konference, tak odborná porota vedená předním českým geografem a kartografem prof. Vítem Voženílkem. Vedle posteru Vladimíra Plška (Geodis Brno) Analýza výškových poměrů města, Martina Klimánka, Jaromíra Kolejky a Tomáše Mikity (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně) Analýza rizika lesních polomů na Šumavě byla jedna z hlavních cen udělena i autorské dvojici Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., za poster Židovské obyvatelstvo v Čechách v letech 1792–1794. Cena v podobě křišťálové plakety a odborných publikací byla autorům posteru předána při návštěvě ředitele firmy ARCDATA Praha, s. r. o., Ing. Petra Seidla v Etnologickém ústavu 6. prosince 2007.

Tento výrazný úspěch na vysoce prestižním fóru (mimochodem – Etnologický ústav AV ČR byl jedinou v soutěži zastoupenou badatelskou institucí z oblasti humanitních a sociálních věd) svědčí o tom, že před několika lety nastoupená cesta k využívání nejmodernějších informačních technologií začíná přinášet ovoce. Výsledek kombinace "tradičních" metod (data pro prezentovaný poster byla získána klasickým archivním výzkumem) a témat (etnické a národnostní složení českých zemí v epoše tradiční kultury vždy patřilo k frekventovaným otázkám, byť právě výzkum Židů byl z mnoha důvodů opomíjen) národopisného výzkumu s analytickými a prezentačními nástroji GIS byl jednoznačně oceněn odborníky z disciplín, ve kterých je zcela běžné hodnotit dosažené výsledky v tvrdé mezinárodní komparaci. Ukazuje se tak, že naše etnologie není, jak bývá někdy prezentováno, "zaostalá" či "parochiální" a může obstát i v ostré konkurenci s technickými a přírodovědnými obory. A stačí k tomu poměrně málo – minimálně najít odvahu k využívání metod, které jsou jen zdánlivě vlastní výhradně těmto oborům.

Lydia Petráňová,
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.