Titul "doktor věd" převzalo letos 11 badatelů
Vědecký titul „doktor věd“, který Akademie věd ČR uděluje již osmým rokem, předal 13. června 2011 v prostorách knihovny Akademie věd prof. Jiří Drahoš jedenácti badatelům. Titul představuje v České republice nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce a od roku 2003 jich Akademie věd udělila již 87.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Letošními nositeli titulu „doktor věd“ se stali: prof. Jan ANDRES z Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci, který obhájil disertaci
Topologické principy pro obyčejné diferenciální rovnice, dr. Jaroslav HUBÁČEK z Laboratoře
molekulární genetiky IKEM (Gen pro apolipoprotein A5 a kardiovaskulární onemocnění), doc. Lucie OLIVOVÁ z Katedry
asijských studií Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (
Život a zábava v Yangzhou
a soubor relevantních studií), prof.
Antonín PŘICHYSTAL z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy), dr. Bohdan SCHNEIDER z
Biotechnologického ústavu AV ČR (Struktura a dynamika nukleových kyselin), prof. Stanislav STUCHLÍK z Ústavu archeologie
Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě (Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové), prof. Anna ŠEDIVÁ z Ústavu imunologie
2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole (
Imunodeficience se zvláštním
zaměřením na periodické horečky), dr. Michal ŠTROS z Biofyzikálního ústavu AV ČR (Proteiny HMGB: interakce s DNA a chromatinem), doc. Miroslava TRCHOVÁ z Ústavu
makromolekulární chemie AV ČR (Vývoj, vlastnosti, stárnutí a reinkarnace polyanilinu
(Příběh FTIR a Ramanovy specktroskopie), doc. Jaromír VOCHALA (
Konfucius v zrcadle
sebraných výroků) a Petr Závada z Fyzikálního ústavu AV ČR (Průhled do nitra protonu v obraze strukturních funkcí).
Laudatio za
všechny, kterým byl diplom "doktor věd" udělen, přednesl dr. Michal Štros.
Laudatio
Vážený pane předsedo, vážení členové Akademické rady, vážení členové Vědecké rady, vážení
členové Grémia, milí kolegové a hosté, je pro mne velkou ctí, že jsem byl požádán pronést laudatio
za všechny, kterým byl dnes předán diplom doktor věd.
Titul doktor věd (ve zkratce DrSc.) byla zrušen před deseti lety a tak zůstala akademické obci
pouze vědecká hodnost Ph.D. (dříve CSc.), kterou lze získat již za několik let po graduování. Ve
většině zemí je titul PhD., základním předpokladem kariéry v akademické sféře. Požadavky a
kritéria na získání titulu PhD., se však mezi jednotlivými zeměmi, vysokými školami, a dokonce i
mezi obory výrazně liší. Právě odlišná kritéria dosažení titulu PhD. – a to nejen mezi různými
obory – vede v posledních letech k často vyslovovanému názoru o určité „devalvaci“ tohoto
titulu a nutnosti zpřísnění kritérií nejen pro dosažení tohoto titulu, ale i pro samotný výběr
uchazečů doktorského studia. Řada nositelů tohoto titulu se ve svém dalším profesním životě
vědecké činnosti již vůbec nevěnuje anebo jejich příspěvek k vědeckému poznaní je diametrálně
odlišný. Opětovné zavedení vědeckého titulu doktor věd (tentokráte ve zkratce DSc.) je možné chápat
jako snahu Akademie věd o vytvoření jednoznačného a rigorózního systému v oblasti vzdělání a
vědecké excelence. Vysoká kritéria nastavená k jeho dosažení přispívají k prestiži Akademie
věd a vědecké komunity, která se neomezuje pouze na pracovníky ústavů Akademie věd. O tom svědčí
mj. i ta skutečnost, že většina vědeckých pracovníků, kteří v posledních letech získali titul
doktor věd, pochází z universit a dalších vědeckých ústavů mimo AV ČR. Rád bych zdůraznil, že
titul doktor věd je udělován jako výraz určitého vědeckého standartu nejen v České republice,
ale i v celé řadě evropských zemí vč. zemí Britského společenství národů. V těchto zemích
byl dokonce v minulosti váženějším titulem než titul profesor.
Občas slýcháme i názory, že je titul doktor věd nadbytečný a že úplně stačí se ucházet o
zavedené vědecko-pedagogické tituly docent a profesor. S tímto názorem bych v krátkosti
polemizoval v souvislosti s velmi odlišnými kritérii, které musí uchazeči splnit pro
získání vědecko-pedagogických titulů docent a profesor a čistě vědeckého titulu DSc. Zatímco
pedagogické schopnosti uchazeče o udělení titulu profesor lze poměrně objektivně doložit, fundované
rozhodnutí o jeho vědecké úspěšnosti je někdy problematické. Jedním z důvodů může být ta
skutečnost, že vědecká rada VŠ je grémium složené z lidí z odlišných oborů, z nich každý
má svá specifika i kritéria pro posouzení kvality získaných výsledků. I když není možné srovnání
jednotlivých vědeckých disciplin pouze na základě absolutní kvantifikace záznamů z databází
Web of Science nebo Scopus v důsledku odlišnosti jednotlivých oborů, získané údaje z těchto
databází přesto poskytují dobrý obraz o vědecké aktivitě, výkonu a úspěšnosti (citovanosti)
konkrétného badatele. Všechna tato kritéria jsou nedílnou součásti řízení o udělení vědecké
hodnosti doktor věd Akademií věd a mohou být např. využita i pro posuzování vědecké aktivity
uchazečů o získání vědecko-pedagogického titulu profesor.
Závěrem mě dovolte přejít do osobní roviny. Rád bych za nás všechny vyslovil uznání a dík
významným vědcům, kteří se zasloužili o znovu zavedení vědeckého titulu DSc., za všechny mě dovolte
jmenovat p. prof. Holého. Jménem nových doktorů věd bych rád zdůraznil, že jsme si vědomi toho, že
se na naší cestě k získání titulu doktor věd podílela – ať už přímo či nepřímo – celá řada
lidí. Zejména bych rád poděkoval našim učitelům, spolupracovníkům a všem těm, kteří nás
k vědecké práci přivedli, a kteří pro nás byli vzorem a inspirací. Nemalý dík patří našim
blízkým, rodině a přátelům, kteří našli pro naši práci pochopení. Někteří z nich tu sedí
v sále s námi, někteří tu jsou s námi jen v našich vzpomínkách a těm patří
především toto mé laudatio.
Michal Štros, 13. června 2011
Tečka za laudatio…
Uvedení plného znění laudatio předneseného RNDr. Michalem Štrosem, PhD., DSc., při příležitosti
předávání diplomů DSc., lze považovat za podnět k obecnějším úvahám o narůstajícím smyslu a významu
vědeckého titulu doktor věd (DSc.). Příspěvek uvádí důvody, jímž doba přidala na přesvědčivosti a
jsou akademickou obcí i veřejností většinově sdílené. Jde především o nepřípustné rozkolísání váhy
vědecké hodnosti Ph.D., i vědecko-pedagogických titulů docent a profesor, jako odraz rozdílné
úrovně i absence normativních standardů příslušných institucí. Situace, vedoucí k zpochybnění
hodnotových systémů vzdělanosti prakticky na všech úrovních je spojena i se společensko-politickými
implikacemi. Je sympatické, že se touto problematikou zabývá vědec, který titul „doktora věd“ právě
získal a uvádí ji i jako součást osobní motivace své vědecké kariéry. V souvislosti s probíhající
přípravou Metodiky hodnocení VaVaI v ČR má otázka nezpochybnitelných kriterií vědecké excelence,
jak ji představuje titul doktora věd, svůj aktuální význam. Grémium pro vědecký titul „doktor věd“
chce tímto vstupem vybídnout nejen vědecké pracovníky AV ČR, ale celou domácí akademickou obec k
uvažování na stránkách Akademického Bulletinu, jakým způsobem lze korigovat rozvolněný systém
hodnot národní vzdělanosti a jakou úlohu při tom může sehrát i titul doktora věd.
Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc.
tajemník Grémia pro vědecký titul „DSc.“
Česky
