Dnešní datum:
06. 08. 2011

Ambivalentní mnohotvárnost genderové rovnosti / Martina Kampichler
Verloo, M. (ed.). 2007. Multiple Meanings of Gender Equality. A Critical Frame Analysis of Gender Policies in Europe. Budapest, New York: Central European University Press.
 
Sborník Multiple Meanings of Gender Equality vznikl v rámci projektu „MAGEEQ: Policy frames and implementation problems: the case of gender mainstreaming“, který byl v letech 2003–2005 financován Evropskou unií (EU) v rámci Pátého rámcového programu Evropské komise. Prezentuje výsledky tohoto mezinárodního projektu, do kterého byly zapojeny vědkyně ze šesti členských států EU – Maďarska, Nizozemí, Rakouska, Řecka, Slovinska a Španělska. Hlavním cílem projektu byla analýza debat o politikách genderové rovnosti jak na úrovni EU, tak v rámci vybraných členských států. Výsledky projektu jsou obsahem čtyř hlavních částí recenzovaného sborníku
První část se zabývá teoretickými a metodologickými základy a evropským kontextem studie. V první kapitole prezentují autorky Mieke Verloo a Emanuela Lombardo kritickou analýzu rámců (Critical Frame Analysis) jakožto analytický přístup, který vznikl v rámci projektu. Spojuje poznatky z teorií sociálních hnutí s prvky genderových a politických teorií. Hlavním cílem tohoto přístupu je zkoumat, jak jsou politické problémy (policy problems) různými způsoby definovány a popisovány v parlamentních debatách, projevech a v materiálech NNO. Analýza se soustředí na desetiletí po 4. světové konferenci OSN o ženách v Pekingu (tj. období 1995–2005). Vychází z předpokladu, že formulace politických problémů není pouhým popisem skutečnosti, ale tvoří součást procesů, které konstruují význam a smysl reality. Nabízí zajímavé možnosti zkoumat a srovnávat politiky genderové rovnosti nejen mezi jednotlivými státy, ale také mezi úrovní EU a úrovní členských států (s. 31–40). Verloo a Lomardo prezentují tento přístup v kontextu tří politických a teoretických diskusí spojených s tématem genderové rovnosti: gender a jiné nerovnosti, definice politického v souvislosti s dichotomií veřejné/soukromé sféry a otázka, kdo má hlas v procesu tvoření politik genderové rovnosti (s. 24–31).
V rámci druhé kapitoly pak Emanuela Lombardo a Petra Meier zkoumají z hlediska kritické analýzy rámců vývoj podpory genderové rovnosti ze strany EU. Zároveň tato kapitola představuje zázemí pro následující kapitoly s případovými studiemi.
Tyto kapitoly, které představují výsledky z lokálních kontextů, se dělí do dvou částí. Kapitoly 3 až 5 prezentují komparace výsledků ze všech zapojených států a z kontextu EU vzhledem ke třem tematickým oblastem – genderové nerovnosti v politice, rodinné politice, domácímu násilí. Vyznačují se velmi podobnou strukturou: Nabízejí krátký úvod do dané tematiky, poté prezentují hlavní a alternativní rámce, které se vyskytují v debatách jak v lokálních kontextech, tak na úrovni EU, a aktéry, kteří je vyjadřují. Následuje rozbor identifikovaných rámců z hlediska témat, která jsou v těchto rámcích vynechána, jejich případných vnitřních rozporů a tematizace dalších nerovností (mimo genderových). Kapitoly končí srovnáním zapojených kontextů; ve svých závěrech tyto tři kapitoly nabízejí nejen zajímavé náhledy na politické priority v popsaných tematických okruzích, ale také přehled, do jaké míry jsou feministicky motivované rámce a způsoby definice problémů (které např. podporují různé NNO) zapojené do parlamentních debat a jakou hrají roli v kontextu vládních dokumentů. Přesvědčivosti kritické analýzy rámců jako analytického přístupu ale poněkud ubírá to, že autorky v těchto kapitolách, stejně jako v následující části, prezentují jen výsledky analýzy. Proces rekonstrukce rámců ze souboru dat/textů proto pro čtenáře/řku zůstává přístupný jen v teoretické rovině. Ta je však pečlivě dokumentována. Kromě výkladu v první kapitole a přiložených otázek, které autorkám pomohly při rekonstrukci rámců, nabízí každá kapitola podobný soupis analyzovaných textů.
Kapitoly 6–9 v třetí části se věnují specifickým tématům v kontextu jednotlivých členských států. Jedná se o politiky Slovinska a Rakouska zabývající se prostitucí, dále o práva leseb a gayů ve Španělsku, antidiskriminační politiky v Maďarsku a překrývání migračních politik a politik genderové rovnosti v Nizozemí. Díky svému lokálnímu důrazu nabízejí tyto kapitoly prostor k tomu, aby se analýza mohla více zaostřit na vývoj politických debat a tím i na kontext a časový sled výskytu různých rámců. Vzniká tak větší prostor pro zkoumání role NNO v politických debatách.
V těchto kapitolách se však také ukazuje omezení analytického přístupu, které v úvodní kapitole tematizují i autorky samy (s. 40). Kritická analýza rámců je mimo jiné omezena na zachycení a rekonstruování rámců a jejich kritickou diskusi. Není však s to odpovědět na otázky, jako například: Proč jistý rámec vzniká ve specifické formě? Proč jisté rámce získávají vliv a jiné ho naopak ztrácejí? To znamená, že tento přístup není vhodný k tomu, aby zachytil diskursivní dynamiky. Do budoucna se proto jako zajímavá možnost jeví kombinace kritické analýzy rámců s diskursivně-analytickými přístupy/poznatky.
Kapitoly však částečně??? (zcela?) nevyčerpávají všechny možnosti, které kritická analýza rámců nabízí samostatně. Například příspěvek zabývající se vývojem antidiskriminačních politik v Maďarsku sice pečlivě dokumentuje rámce, které charakterizují vývoj těchto opatření, opomíjí však hlubší propojení/srovnání těchto rámců se způsoby, jak se antidiskriminační opatření prezentuje v rovině EU. Z analýzy se tak vytrácí potenciální (ne)vliv rámovaní EU v této oblasti na vývoj v maďarském kontextu (kupříkladu při vyjednávaní vstupu do EU nebo hodnocení maďarských politik ze strany EU). V případě antidiskriminačních opatření je to zvlášť škoda, protože tato oblast je v kontextu EU jedna z nejvyvinutějších.
Poslední část sborníku se vrací ke třem tématům, na základě kterých autorky v úvodní kapitole představily téma genderové rovnosti, a rozšiřují je o poznatky z analýzy. Sborník nabízí nové zajímavé informace pro lepší porozumění způsobům diskursivní konstrukce politik k podpoře genderové rovnosti. Poukazují na to, jak je význam a smysl genderové rovnosti, jakožto cíle těchto politik, ovlivněn různými diskursivními procesy. Ty vedou k tomu, že koncept genderové rovnosti je přizpůsobený stávajícím rámcům politik, rozšířený, zúžený, nebo dokonce podrobený jiným cílům. Jako příklad zde mohou sloužit rodinné politiky zaměřené na slaďování pracovního a soukromého života. Koncept slaďování, který dříve směřoval k férovějšímu genderovému rozdělení neplacené práce a zpochybnění tradičních genderových rolí, se časem stal nástrojem efektivnějšího zapojování žen do pracovního trhu (s. 109–132, 281). To je však jen jeden z příkladů ambivalentních mnohotvárností, které genderová rovnost na základě těchto procesů získává.
Sborník tak poukazuje na nutnost pokračovat ve zkoumání těchto procesů a zpochybňovat rétoriku genderové rovnosti jak vládních dokumentů, tak dokumentů EU. K tomu je publikace podařeným, důležitým a inovativním příspěvkem – především  z hlediska mezinárodní komparace v kontextu EU. Přináší také nové výzkumné otázky například v souvislosti s integrací analýzy rámců s diskursivně-analytickými přístupy. Zároveň nabízí základní přehled stěžejních témat týkajících se podpory genderové rovnosti a poukazuje na propojení úrovně EU a úrovně členských států. Z tohoto hlediska může publikace sloužit také jako úvod do tematiky politik k podpoře genderové rovnosti.