Dnešní datum:
06. 08. 2011

Otázky a problémy transnacionálních praktik péče: zpráva z konference / Zuzana Uhde
 
Výzvy, které před badatelkami a badateli v oblasti migračních studií, feministického výzkumu a globalizačních studií staví fenomén transnacionálních praktik péče, byly konečně ve větší míře prezentovány a analyzovány i v České republice. Dne 15. října se v Praze konal seminář Transnational care practices: Globalization of life cycle and political economy of care, který byl organizován Fakultou humanitních studií UK ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung. Petra Ezzeddine, organizátorka konference, do Prahy pozvala výzkumnice zabývající se středoevropským prostorem, což rovněž přispělo k hlubší reflexi specifických aspektů této obecné společenské dynamiky právě v oblasti střední Evropy.
Pro současné proměny společenské organizace péče je především charakteristické transnacionální propojení životů jedinců i společenství pod vlivem globálního mocensko-ekonomického uspořádání. Transnacionální praktiky péče v sobě odrážejí jak procesy globalizace rodinného života a transnacionální dynamiku intimních vztahů na mikrospolečenské rovině, tak otázky globální spravedlnosti a makrospolečenské procesy politické ekonomie péče. Ať již se jedná o pohyb migrantů jako levné pracovní síly, z nichž velká část žen pracuje v semisoukromé nebo soukromé sféře jako pečovatelky nebo pomocnice na úklid, v instituci au-pair, která je definována jako kulturní výměna, ale současně tvoří v řadě zemí nepostradatelnou pečující sílu, nebo pohyb kvalifikovaných zdravotních sester na globálním trhu práce, jedná se o aktuální a relativně nový fenomén transnacionální komodifikace péče, použijeme-li termín Joan Tronto, nebo globálních řetězců péče, použijeme-li úžeji vymezený koncept Arlie Hochschild.
První dvě přednášející se věnovaly tématu z perspektivy migrujících žen, přičemž jako východisko využily odlišné analytické koncepty. Bettina Haidinger z FORBA institutu ve Vídni se ve svém příspěvku vztahovala ke konceptu transnacionálního mateřství P. Hondagneu-Sotelo a k otázce komodifikace vztahů péče v rodinách migrujících žen. Konkrétně se zabývala emigrantkami z Ukrajiny, které v Rakousku pracují v oblasti služeb v domácnosti, zejména v oblasti péče o starší občany. Ve středu její pozornosti stála proměňující se dynamika uvnitř domácností migrujících žen a proměna vzorců zodpovědnosti. Podle ní můžeme hovořit o překonání modelu ženy pečovatelky a muže živitele ve prospěch modelu ženy samoživitelky (female single breadwinner). Druhá přednášející, Ewa Pallenga Möllenbeck z Frankfurtské univerzity, naproti tomu pracovala především s konceptem globálních řetězců péče A. Hochschild ve vztahu k institucionálnímu kontextu migračních, genderových a sociálních režimů. Ve svém výzkumu sledovala Ukrajinky migrující do Polska a Polky odcházející pracovat do Německa. Svůj výzkum situovala do transnacionálního sociálního prostoru jako relevantního rámce pro pochopení těchto proměn pečujících vztahů.
Na semináři dále vystoupila Zuzana Búriková ze Slovenské Akademie věd, která zde prezentovala svůj výzkum londýnských au-pair ze Slovenska. Búriková také představila svoji novou knihu ve spoluautorství s Danielem Milerem Au Pair (Polity Press 2010). Ve svém příspěvku se věnovala jednomu aspektu instituce au-pair, a to konkrétně prožívání pobytu au-pair jako rituálu přechodu, které dokumentovala analýzou materiální kultury. Ačkoli tedy k rozhodnutí odjet jako au-pair do Anglie Slovenky nevedou pouze ekonomické důvody, ve vztahu au-pair a hostitelské rodiny se promítají širší geopolitické nerovnosti a kulturní stereotypy. Zatímco Britové v tomto vztahu dominují ekonomicky i společensky, au-pair si konstruují představu vlastní morální nadřazenosti definované prostřednictvím schopností pečovat o dítě, čímž rovněž utvrzují stereotyp pečující „holky z východu“. Poslední příspěvek přednesla Heidi Bludau z Indiana University, která ve svém výzkumu sleduje vytváření globálního pracovního trhu pro zdravotní sestry, konkrétně na „produkci transnacionálních sester“ pro tento trh v České republice pro nemocnice v Saúdské Arábii.
Seminář byl uzavřen závěrečnou diskusí, která se rovněž dotkla role obyvatel v cílových zemích, kam migrantky jako pečující pracovní síla přicházejí. V institucionálním rámci odbourávání západního modelu sociálního státu, důrazu na flexibilitu a individualizaci odpovědnosti, jakožto některých z příčin pozastavené genderové revoluce, o které mluví již uváděná A. Hochschild, spoluvytváří původně emancipační ideál finančně soběstačné zaměstnané ženy poptávku po levné pracovní síle pro pečovatelské a obslužné práce. V současném kontextu se ukazuje, že nájemní domácí pomocnice a pečovatelky nepředstavují progresivní formu péče. Naopak, prostřednictvím těchto vztahů se na reprodukci struktur genderového útlaku a nadvlády podílejí i ti, jichž samotných se tyto struktury negativně dotýkají, odstraněním svého individuálního břemene ale pouze útlak posouvají na jinou rovinu. Hochschild interpretuje trend zaměstnávání imigrantek v bohatých zemích jako novou formu citového imperialismu, v němž se péče stává vzácným zdrojem vyváženým z chudých zemí do zemí bohatých, což dále prohlubuje nerovnosti mezi zeměmi a celými geografickými oblastmi. Ačkoliv koncept globálních řetězců péče je kritizován za příliš úzké zaměření na různé roviny vztahu matky a dítěte v transnacionálním kontextu, úvahy A. Hochschild jdou ostře k jádru věci, totiž ke kritice globálního ekonomického uspořádání, které zintenzivňuje proces komodifikace a pronikání instrumentální racionality do vztahů péče. Čím dál tím víc se tudíž ukazuje, že bez globální spravedlnosti jsou jednotlivé výdobytky v oblasti genderové rovnosti historicky nahodilé, dočasné a dostupné pouze relativně malé skupině žen v závislosti na jejich ekonomické a kulturní pozici a situovanosti na globální mapě moci.