Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš udělil letos Akademickou prémii dvěma vynikajícím akademickým pracovníkům – prof. Petru Pyšekovi z Botanického ústavu AV ČR a doc. Pavlu Jungwirthovi z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Díky tomuto ocenění se vědci i jejich spolupracovníci budou moci v následujících šesti letech těšit mimořádné finanční podpoře v hodnotě pěti milionů Kč ročně.
Setkání držitelů Praemium Academiae s novináří hostila 8. září 2010 Akademie věd ČR. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a místopředseda AV ČR Miroslav Tůma.
Prof. Pyšek a jeho spolupracovníci použijí získané finance zejména na rozsáhlý terénní výzkum rostlinných invazí. „Těší mě, že jsem první terénní biolog nebo řekněme biolog-ekolog, kterému byla Prémie udělena,“ říká pan profesor na stvrzení výjimečnosti svého projektu. „Invazní biologové většinou studují druhy, které invadují v jejich území, my na to zkusíme jít opačně – podíváme se, co dělají rostliny, které známe z naší přírody, jinde ve světě. V letošním roce jsme zahájili terénní výzkum v Severní Americe, zakládáme trvalé plochy v Coloradu, Montaně, Minnesotě a Ontariu, proběhl také pilotní výzkum na Novém Zélandu, výhledově přichází v úvahu Jižní Afrika. Tam všude máme velmi dobré a dlouhodobé kontakty, jsme součástí mezinárodních networků zabývajících se invazemi. A také jsou to všechno oblasti silně zatížené invazemi evropských druhů, mezi kterými je řada našich domácích rostlin – například běžné druhy našich pcháčů, chrp, pelyněk, třezalka, jitrocel nebo některé jestřábníky.“
Podle profesora Pyška se jedná o bezprecedentní výzkum, který by měl přispět k pochopení toho, proč jsou některé invazní druhy úspěšné a jiné nikoli. Výsledky přispějí např. ke zpřesnění predikčních systémů, z nichž se v současnosti vychází při povolování importu rostlinných druhů.
Docent Jungwirth dostal podporu pro výzkum chování iontů ve slaných roztocích, kterému se věnuje už více než deset let. „Věřím, že se s pomocí Akademické prémie posuneme dál v našem chápání chování solí v lidském těle,“ vysvětluje přínos svého projektu. „V současnosti se snažíme porozumět tomu, jak na molekulové úrovni ionty různých solí ovlivňují procesy důležité pro náš život. Konkrétně se pokoušíme kvantifikovat interakce iontů s bílkovinami, DNA a buněčnými membránami.“ Doc. Jungwirth navazuje svým projektem na poznatky slavného pražského rodáka profesora Franze Hofmeistera, který v roce 1888 uspořádal soli do takzvané lyotropní (dnes Hofmeisterovy) řady podle jejich schopnosti vysolovat bílkoviny. Moderní experimenty a počítačové simulace podle Jungwirtha dnešní vědě umožňují jít dál ve sledování molekulových mechanizmů a objasnit, proč se různé soli chovají specifickým způsobem. Mezi chemiky se proto dnes hovoří o takzvané hofmeisterovské renesanci.
(převzato z Akademického bulletinu)
