Oxid uhličitý je za obvyklých podmínek plyn, ale po stlačení nad 73,9 atmosfér při teplotě vyšší než 31 ºC se stává účinným rozpouštědlem nepolárních a slabě polárních látek. Takto stlačený oxid uhličitý už není ve stavu plynném, ale není to ani kapalina – nazývá se superkritickou tekutinou. Nastavením vhodného tlaku a teploty lze dosáhnout toho, že tento tekutý oxid uhličitý má hustotu blízkou hustotě kapalin (a je tedy možné ho použít jako kapalné rozpouštědlo), ale zároveň lépe než kapaliny proniká do porézních materiálů, protože jeho viskozita je blízká plynům. Toho se stále více využívá v technických oborech, protože oproti běžným rozpouštědlům je oxid uhličitý zdravotně nezávadný, nehořlavý, levný a v uvažovaných množstvích též neškodný pro životní prostředí.  V tomto příspěvku se můžete seznámit s obecnými principy superkritické extrakce i s některými činnostmi Laboratoře superkritických extrakcí, která je součástí Oddělení separačních procesů.