Prof. Dr. Tilman Berger

 (nar. 1956 v Pasově)

Po maturitě v Heidelbergu studoval v letech 1975–1982 ruštinu a matematiku v Heidelbergu, Praze a Kostnici a zakončil studium státní zkouškou z těchto oborů. V květnu 1986 obhájil v Kostnici disertaci „Wortbildung und Akzent im Russischen“. Od února 1986 do února 1988 byl spolupracovníkem v grantu o odkazovacích prostředcích v ruštině u prof. Daniela Weisse na univerzitě v Hamburgu. Od března 1988 do září 1993 byl akademickým radou (tj. asistentem) na katedře slovanské filologie na univerzitě v Mnichově. Tam se také habilitoval v únoru 1994 prací na téma „Das System der tschechischen Demonstrativpronomina – Textgrammatische und stilspezifische Gebrauchsbedingungen“. Od října 1993 zastupoval profesuru pro slovanskou jazykovědu na katedře slavistiky v Tubinkách/Tübingen, 27. září 1994 byl jmenován řádným profesorem tamtéž. V letech 1995–1999 zastával funkci proděkana pro studijní záležitosti na fakultě moderních jazyků univerzitě v Tubinkách, v letech 2000–2004 byl tam děkanem. Je jedním z vydavatelů časopisu „Zeitschrift für slavische Philologie“ a od roku 2007 člen odborné rady „Slova a slovesnosti“. Od roku 2008 je členem odborného kolegia 104 pro jazykovědu Deutsche Forschungsgemeinschaft.

Těžištěm jeho prvních bohemistických prací byly anafora a deixe, a zvlášť užívání ukazovacích zájmen v češtině. Následovaly práce o vztazích mezi češtinou a slovenštinou, které byly zčásti diachronně zaměřeny a práce o starších vývojových stádiích češtiny, mezi jinými o historické fonologii, o vztazích mezi češtinou a němčinou a o barokní češtině. V poslední době se soustřeďuje na období konce 18. století a na díla Jana Václava Pohla a v synchronii na problematiku slovesného vidu. Těžištěm jeho prací v rusistice jsou akcentologie, lingvistika textu, pragmatika a zvlášť zdvořilost a oslovování.