Akademie věd ČR › Věda a výzkum › Významné a zajímavé projekty › Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
Hybridizace v komplexu druhů Triticum aestivum - Elytrigia intermedia - E. repens: příklad možného toku genů plodina – planý příbuzný.
V souvislosti s uvolňováním geneticky modifikovaných plodin do prostředí se objevují nová rizika, mezi něž patří zejména nechtěný únik transgenů z agrosystému do přirozených společenstev. K takovému toku genů dochází v důsledku hybridizace plodin se zástupci planých populací příbuzných taxonů. Víme, že k toku genů dochází. Nevíme ale, jak často a také jak se tyto nové geny mohou projevit v přirozených ekosystémech. Proto je třeba ohodnotit míru rizika toku genů ještě před zavedením geneticky modifikované plodiny do prostředí. V případě pšenice existuje v našich geografických podmínkách schopnost hybridizace s některými druhy pýrů (Elytrigia). Zejména u druhu E. intermedia je, v závislosti na genotypu, úspěšnost křížení velmi vysoká. Proto často bývá šlechtiteli používán k přenosu některých rezistencí a jiných žádoucích vlastností pýru do genomu pšenice. Jestliže však k hybridizaci dochází i v přírodě, je třeba tomuto komplexu druhů věnovat zvýšenou pozornost. Protože se E. intermedia snadno kříží s druhem E. repens, je možný tok genů z pšenice až do tohoto plevelného, všudypřítomného druhu. Z těchto důvodů studujeme celkovou variabilitu obou druhů pýrů, abychom poznali, jaké typy se dostávají s pšenicí do kontaktu. Dále pomocí vhodných molekulárních markerů, vyvinutých pro detekci hybridizace, testujeme takové množství rostlin E. intermedia a E. repens, aby bylo možno identifikovat hybridizaci/introgresi mezi pšenicí a E. intermedia a mezi E. intermedia a E. repens i s velmi nízkou frekvencí vzniku.
Kontakt:
RNDr. František Krahulec, CSc.
tel. 271015283
e-mail: krahulec@ibot.cas.cz
Ing. Václav Mahelka
tel. 271015243,
e-mail: mahelka@ibot.cas.cz
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
www.ibot.cas.cz
V souvislosti s uvolňováním geneticky modifikovaných plodin do prostředí se objevují nová rizika, mezi něž patří zejména nechtěný únik transgenů z agrosystému do přirozených společenstev. K takovému toku genů dochází v důsledku hybridizace plodin se zástupci planých populací příbuzných taxonů. Víme, že k toku genů dochází. Nevíme ale, jak často a také jak se tyto nové geny mohou projevit v přirozených ekosystémech. Proto je třeba ohodnotit míru rizika toku genů ještě před zavedením geneticky modifikované plodiny do prostředí. V případě pšenice existuje v našich geografických podmínkách schopnost hybridizace s některými druhy pýrů (Elytrigia). Zejména u druhu E. intermedia je, v závislosti na genotypu, úspěšnost křížení velmi vysoká. Proto často bývá šlechtiteli používán k přenosu některých rezistencí a jiných žádoucích vlastností pýru do genomu pšenice. Jestliže však k hybridizaci dochází i v přírodě, je třeba tomuto komplexu druhů věnovat zvýšenou pozornost. Protože se E. intermedia snadno kříží s druhem E. repens, je možný tok genů z pšenice až do tohoto plevelného, všudypřítomného druhu. Z těchto důvodů studujeme celkovou variabilitu obou druhů pýrů, abychom poznali, jaké typy se dostávají s pšenicí do kontaktu. Dále pomocí vhodných molekulárních markerů, vyvinutých pro detekci hybridizace, testujeme takové množství rostlin E. intermedia a E. repens, aby bylo možno identifikovat hybridizaci/introgresi mezi pšenicí a E. intermedia a mezi E. intermedia a E. repens i s velmi nízkou frekvencí vzniku.
Kontakt:
RNDr. František Krahulec, CSc.
tel. 271015283
e-mail: krahulec@ibot.cas.cz
Ing. Václav Mahelka
tel. 271015243,
e-mail: mahelka@ibot.cas.cz
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
www.ibot.cas.cz