Předkládaná publikace je koncipována jako empiricky podložený rozbor míry soudržnosti současné české společnosti a její reflexe v názorech a postojích lidí. Má povahu uceleného výkladu s tím, že dvou třem tématům je věnováno více pozornosti jednak z důvodů věcných, které vyplynuly během řešení projektu, jednak proto, že se jim dosud v české sociologii nevěnovalo příliš pozornosti (viz dále).
V první kapitole je vyložen konceptuální rámec našeho zkoumání sociální soudržnosti, který se následně promítl do všech empirický
ch šetření, která byla v rámci řešení projektu výzkumným oddělením Studií sociální struktury uskutečněna. Tento rámec též vymezuje hlavní směřovaní interpretací či závěrů, které jsou výsledkem analýz rozsáhlého datového materiálu.
Druhá kapitola je věnována zachycení vývoje české společnosti od devadesátých let minulého století po současnost. Tím je myšlen rok 2006, aby bylo možno provázat „tvrdá“ data z celostátních statistik se stavem společnosti a společenského vědomí, jak bylo zachyceno ve velkém stratifikačním šetření v roce 2006. Postupně jsou probírány obvyklé či základní dimenze sociální struktury (ve smyslu základních oblastí sociální diference či proměn sociálních nerovností).
Třetí kapitola je věnována reflexi sociálních nerovností, či vnímané míře sociálního napětí. Zvlášť podrobně je probírána míra sociální exkluze, xenofobie, a také vztah k elitám (což lze chápat též ve smyslu určité možná oboustranné exkluze). Kapitola vyúsťuje do zhodnocení míry anomie (pocitu anomie mezi českou veřejností) v současné společnosti.
Čtvrtá kapitola rozebírá názory lidí na míru spravedlnosti, důvěry, legitimity systému a dalších atributů současné společnosti, které se ve všech přístupech zabývajících se mírou soudržnosti společnosti nějakým způsobem „skloňují“ ve všech pádech.
Pátá kapitola se zaměřila na diference vnímání soudržnosti spojené s lokalitou. Nejde nám jen o soudržnost na mezzoúrovni, tzn. v rámci lokálního společenství, ale o ověření, do jaké míry jsou atributy soudržnosti vztahované na celou společnost poměřovány či ovlivněny zkušeností z nejbližšího okolí. Vzhledem k tomu, že jde o téma, kterému byla zatím v české sociologické produkci věnována menší pozornost (tím nemyslíme v teoretických konceptech, ale nejspíše z důvodu nedostatku vhodných dat), rozhodli jsme udělit dané tématice větší prostor.
Šestá kapitola je věnována přemosťujícímu sociálnímu kapitálu, který je podle řady teorií jedním z rozhodujících faktorů překonávajících sociální exkluze. Přemosťujícím kapitálem rozumíme přesah přátelských či příbuzenských vztahů, každodenních pracovních či sousedských kontaktů jedince mimo jeho sociální (statusovou, vzdělanostní, kulturní, etnickou aj.)vrstvu (skupinu)do jiných vrstev či skupin.
V závěru je provedeno stručné vyhodnocení výsledků provedených analýz. Do jaké míry jde o přesvědčivé pozitivní vyústění či katarzi, musí posoudit náš čtenář.
